KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Prezidentská předvolební kampaň, která právě vstupuje do kritické fáze, je nepochybně nejpodivnější v moderních dějinách USA, mimo jiné proto, že se vzhledem ke koronavirové krizi stále ještě, jakkoli je už začátek srpna, nerozeběhla naplno. Republikán Donald Trump, o jehož znovuzvolení pochyboval na přelomu let 2019 a 2020 jen málokdo, doplácí na to, že jeho administrativa příliš nezvládá výše zmíněnou pandemii, a na s ní související hospodářskou krizi. „Ameriku“ navíc zasáhly silné rasové bouře a aktivistické hnutí Black Lives Matter, což vládě působí další potíže. Trumpův vyzývatel, bývalý Obamův viceprezident Joe Biden, má hlavně proto v průzkumech veřejného mínění solidní náskok; jeho poněkud mdlá kampaň, pokročilý věk a patrná únava ale činí konečný výsledek nepředvídatelným.
Důležitých faktorů, které mohou kampaň v příštích týdnech a měsících ovlivnit, je hned několik. Nejde ani tak o další průběh pandemie, s níž se Američané svým způsobem naučili žít, ale především o to, jak bude na podzim fungovat ekonomika, jejíž hluboký pád způsobila. Pokud má hospodářská krize své „dno“ již za sebou a pokud budou v září, nejpozději v říjnu viditelné první náznaky obratu, dá to Trumpovi možnost vcelku uvěřitelně tvrdit, že „bude líp“, což by mu samozřejmě hrálo do karet. Pokud se tak ale nestane, bude to pro něj naprostá katastrofa, podstatně větší než aktuální počet mrtvých a nemocných (v současné době USA evidují, pokud jde o covid-19, téměř 150 000 zemřelých a na 4,4 milionu nakažených, což je nejvíc na světě). Když už je řeč o koronaviru či o covidu-19, jak chcete, je vtipné, že na neschopnost současné administrativy řešit tento problém a na to, že by to mohlo být jedno z důležitých témat nadcházejících voleb, musí pasivního Bidena upozorňovat bývalý šéf Bílého domu Barack Obama.
O tom, že Trump na ekonomické oživení a na pokles nezaměstnanosti (v současné době je v USA bez práce na třicet milionů lidí) sází, svědčí jeho twitterové statusy i veřejné projevy. „Vybudovali jsme nejsilnější ekonomiku na světě,“ řekl v této souvislosti nedávno, „a uděláme to znovu“. Prezident přitom může odkazovat na dosavadní kroky své vlády, například na výsledky první fáze „obchodní války“ s Čínou (zachování jím nastavených vysokých cel, závazek ČLR dbát na ochranu amerických technologií atd.), nebo na podpis Severoamerické dohody o svobodném obchodu (North American Free Trade Agreement; NAFTA 2.0). „Ekonomickou kartu“ ale přirozeně hraje i jeho protikandidát Biden, jenž Američanům soustavně připomíná, že to byl právě on, kdo spolu s Barackem Obamou postavil USA hospodářsky na nohy po krizi z let 2008–2009, což se i republikánům celkem obtížně zpochybňuje.
Důležité bude i to, zda a jak si federální bezpečnostní jednotky poradí s násilím už nejen na periferiích velkých měst. Místem, o něž se doslova a do písmene bojovalo, byl, respektive stále ještě je oregonský Portland, kam vláda již vyslala federální síly a kde proti jejich údajně nedostatečné identifikaci, proti jejich údajné brutalitě, proti jejich údajnému unášení lidí v neoznačených vozidlech atd. protestuje jak část jeho obyvatel (a politických aktivistů z celé země), tak tamní politikové v čele s guvernérkou Kate Brownovou. Soudce Michael Mosman nicméně žádost státu Oregon, aby byly federální síly z Portlandu staženy, zamítl.
