Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ať Babiš vládne. Když to musí být, radši s ČSSD než s Okamurou. Komentář Ondřeje Féra

Ať Babiš vládne. Když to musí být, radši s ČSSD než s Okamurou. Komentář Ondřeje Féra

Pod poněkud plytkým a nezáživným dějem telenovely jménem sestavování české vlády už zanikl fakt, že výsledek voleb je jednoznačný. Andrej Babiš je vyhrál o takový parník, že má právo skládat vládu a vládnout. Když už to ale musí být, ať to je s ČSSD. Kohorta zmatených existencí, kterou do sněmovny vytáhl osobní marketing Tomia Okamury, by neměla dostat možnost vykonávat exekutivní pravomoc.

Pokud chtějí opoziční politici udělat něco pro tuto zemi, měli by umožnit vládu složenou z hnutí ANO a ČSSD. Taková vláda by musela svoje kroky prosazovat ve sněmovně, hledat pro ně podporu. Opozice by měla současně dost prostoru, aby o sobě dávala vědět, formulovala protistanoviska. Tato varianta je nejblíž standardní liberální demokracii, o jejíž bytí nebo nebytí se u nás nyní hraje. Proto je nejzodpovědnější podpořit právě ji.

Podpora vládě, v níž by byla sociální demokracie, by také udržela mimo exekutivní pravomoc Tomia Okamuru. A to je něco, nač musí být pomýšleno jako na demokratickou prioritu. V zásadě nejde o to, jaký program Okamurova strana prosazuje. Maloměšťácká xenofobie, prudérie a zpátečnictví je něco, co dokáže ve větší než malé míře poskytnout i post-sobotkovská ČSSD, reprezentovaná lidmi jako je Jaroslav Foldyna nebo Roman Onderka.

Okamurovci by neměli mít možnost vládnout proto, že úkol objevit mezi nimi někoho s manažerskými schopnostmi a současně někoho schopného normativního uvažování, je nad síly kteréhokoliv personalisty. Nic ve zlém, všechno se dá naučit. S trochou dobré vůle se může docela klidně stát, že se při delším pobytu ve sněmovně mezi členstvem SPD vyloupne nějaký státnický talent. Zatím tam prostě není.

Okamurovci by ve vládě neměli být také proto, že celá strana SPD představuje mimořádně nestabilní těleso, což je ostatně charakteristické pro jakýkoliv politický podnik, do kterého se Tomio Okamura pustil. Pokud by zástupci této strany měli usednout ve Strakově akademii, bylo by to posezení na sudu střelného prachu.

Vnitřní nestabilita a nesoudržnost jsou vlastnosti, které SPD spojují s jinými stranami, které během vládnutí předvedly dokonalý kolaps: Věci veřejné a Zelení. Vládní angažmá obou těchto stran navíc ukazují ještě jedno riziko. Pokud se dostanou do vlády, do náměstkovských pracoven se s nimi dostávají lidé z politicko-podnikatelské šedé zóny. Tak to bylo se Zelenými, v extrémní podobě se to ukázalo u „veverek“ a není jediný důvod domnívat se, že by to u SPD bylo jinak.

Babišovo hnutí ANO a Okamurova SPD mají něco podobného. V obou případech jde o byznysový projekt. Jenže ANO je ve své podstatě pitoreskně, ale fungující korporát. SPD není ani to. Je těžko představitelné, že si intuitivně jednající Andrej Babiš neumí všechna z toho vyplývající rizika představit.

Ať si o současné ČSSD myslíme cokoliv, pořád má dostatek lidí schopných řídit běžný chod státu při zachování normativního minima. Jako taková je ve volbě mezi sociální demokracií a SPD jedinou možností, která by měla připadat pro vládnutí s hnutím ANO do úvahy, právě ČSSD.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1