Ať Babiš vládne. Když to musí být, radši s ČSSD než s Okamurou. Komentář Ondřeje Féra

Ondřej Fér

Pod poněkud plytkým a nezáživným dějem telenovely jménem sestavování české vlády už zanikl fakt, že výsledek voleb je jednoznačný. Andrej Babiš je vyhrál o takový parník, že má právo skládat vládu a vládnout. Když už to ale musí být, ať to je s ČSSD. Kohorta zmatených existencí, kterou do sněmovny vytáhl osobní marketing Tomia Okamury, by neměla dostat možnost vykonávat exekutivní pravomoc.

Pokud chtějí opoziční politici udělat něco pro tuto zemi, měli by umožnit vládu složenou z hnutí ANO a ČSSD. Taková vláda by musela svoje kroky prosazovat ve sněmovně, hledat pro ně podporu. Opozice by měla současně dost prostoru, aby o sobě dávala vědět, formulovala protistanoviska. Tato varianta je nejblíž standardní liberální demokracii, o jejíž bytí nebo nebytí se u nás nyní hraje. Proto je nejzodpovědnější podpořit právě ji.

Podpora vládě, v níž by byla sociální demokracie, by také udržela mimo exekutivní pravomoc Tomia Okamuru. A to je něco, nač musí být pomýšleno jako na demokratickou prioritu. V zásadě nejde o to, jaký program Okamurova strana prosazuje. Maloměšťácká xenofobie, prudérie a zpátečnictví je něco, co dokáže ve větší než malé míře poskytnout i post-sobotkovská ČSSD, reprezentovaná lidmi jako je Jaroslav Foldyna nebo Roman Onderka.

ČSSD: Čím větší debakl, tím větší pohodička. Komentář Petra Holce

sinfin.digital