Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš boj s ČSSD vyhraje i bez vnitra, neschopná levice mu sama mete cestu. Komentář Petra Holce

Babiš boj s ČSSD vyhraje i bez vnitra, neschopná levice mu sama mete cestu. Komentář Petra Holce

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš poprvé narazil i ve svém vlastním hnutí. Nemálo hlavounů ANO včetně ministrů, hejtmanů, poslanců a primátorů se leklo jeho vládního paktování s Tomiem Okamurou a ne náhodou: za „Moravákem z Tokia“ se v politice táhne toxická stopa extremismu, strachu, xenofobie a negace, zatímco Babiš lidem slibuje, že bude líp. To s rétorikou SPD úplně nejde.

Pusťte si (nejen) Okamuru v televizi a nejspíš se hned začnete zajímat, kde máte nejbližší atomový kryt. Babiš, lačný po moci, si s ním sice permanentně zahrává, protože se mu to mocensky hodí, ohledně vládnutí se teď ale radši vrací k ČSSD. Minulý čtvrtek tak rozhodlo vedení hnutí ANO a možná mu to ulehčila i čísla z posledních průzkumů volebních preferencí: podle nich totiž ANO mírně ztrácí a přenechává liberálnější voliče ODS a Pirátům.

V návratu Babiše k ČSSD samozřejmě není žádná velká láska. Čtyři roky spoluvládnutí ANO a sociální demokracie se rychle změnily v permanentní programovou i personální válku, když Babiš správně pochopil, že ČSSD ze všeho nejvíc připomíná armádu bez munice i velitele: palte s gustem do jejích řad a ona vám za to podá ruku. Nebo nastaví druhou tvář, jak říkával Ježíš, než ho ukřižovali. ČSSD se teď logicky cítí silnější, než když před zhruba týdnem nechala vyjednávání s ANO zkrachovat, a znovu si hned říká o vnitro. Možná ho i dostane, patřit jí ale stejně nebude.

I díky působení Milana Chovance na vnitru totiž Babiš dávno pochopil, že se ho politická konkurence snaží zničit reputačně, když už se jí to pořád nedaří politicky. A málokdo „umí“ reputaci tak jako policie, spadající právě pod vnitro. ČSSD možná uhraje ministra vnitra, jehož budou nonstop hlídat jeho podřízení v režii ANO. Pro ČSSD to bude spíš další Pyrrhovo vítězství.

Když totiž vnitro hraje tak životní roli jako nyní, nebývá zrovna portfoliem, s nímž se vyhrávají volby. Spíš naopak: Stanislav Gross, Ivan Langer i Milan Chovanec. Všechny tyhle velikány spojuje to, že byli hodně „silovými“ ministry vnitra, než…. Než v politice záhy skončili, právě vnitro jim zlomilo vaz. Být proto nyní adeptem ČSSD na tuhle toxickou funkci, nejvíc se pídím po tom, proč mě chce vlastní strana obětovat.

Pravda je, že i navzdory vládní kličce s Okamurou Babiš zůstává v lepší pozici než ČSSD. Právě jí i komunistům, kteří mají společnou vládu ANO s ČSSD posvětit ve Sněmovně, Babiš sebral nejvíc voličů v loňských volbách. Jenže v obou stranách se vlastně nic moc nezměnilo. ČSSD má sice nové vedení, k prvním vládním jednáním a ANO ale přistoupila, jako by ji voliči nedávno neztrestali sedmi procenty.

A stejně tvrdí muziku i KSČM, v jejímž politbyru nejspíš stále visí kalendář z roku 1972. Byly mi tehdy tři roky a moc si už nepamatuju, co přesně se stalo. Z nedávného dílu Archivu ČT24 jsem ale pochopil, že to musely být hodně špatné časy. Skoro všichni lidi tehdy vypadali jako šéf KSČM Vojtěch Filip. ČSSD s KSČM dávají Babišovi šanci rozkročit se ve vládě do moderní doby, a to aniž by se o to moc snažil.

V politice vždy rozhoduje dojem a vedle současné KSČM a ČSSD fakt není těžké vypadat líp a hrát roli prozápadního státníka. Jak ostatně ukazuje i útok USA, Británie a Francie na syrského zločince Asada. Babiš sice po nedělním setkání se Zemanem pro jistotu mírnil svou jasnou podporu vojenské akce, vedle „proruských“ reakcí komunistů i ČSSD ale ještě pořád nevypadal jako Putinův český emisar.

Bývalý premiér a šéf ODS Mirek Topolánek, jenž své straně zajistil v roce 2006 rekordní volební vítězství, tomu říkal měkký obal; myslel tím voliče, které jakákoli strana snadno ztratí, když je něčím zvábí konkurence. A právě měkký voličský obal ČSSD i KSČM Babiš vloni nabalil na sebe. Chytře, jen bez toho, že by „sovětským“ komunistům ukradl severokorejskou mentalitu i rétoriku a ČSSD vykradl vyšší daně nebo popírání socioekonomické reality.

Babiš se teď k ČSSD kvůli vládě vrací. A když se někam vracíte, tak v rámci dojmu respektu obvykle něco i přinášíte. V Africe, Asii nebo na Sicílii by Babiš šéfovi ČSSD Janu Hamáčkovi nejspíš nesl hlavu jeho dvojky Jiřího Zimoly, v Česku mu nakonec možná obětuje i vnitro. Po předchozím mediálním boji o resort to bude gesto, které ČSSD zbaví možnosti žádat víc. ANO i tak vstoupí do vlády s ČSSD se slušným náskokem. Zatímco jemu zbude volná většina pravé poloviny hřiště, ČSSD s KSČM se poperou o patnáctiprocentní chlívek před svojí společnou „levou“ vlastní bránou.        

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1