Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš doleva, ČSSD do zapomnění, komunisti do vlády. Komentář Alexandry Udženije

Babiš doleva, ČSSD do zapomnění, komunisti do vlády. Komentář Alexandry Udženije

Členové ČSSD se rozhodli v referendu vstoupit do vládní koalice s hnutím ANO a KSČM. Výsledky referenda byly známe dávno před ukončením, takže překvapení se nekonalo. Zajímavý je maximálně poměr mezi těmi, kteří byli pro a těmi proti. Poměr 59 ku 41 dává tušit, že ČSSD je dnes v podstatě rozdělena na půl a vzhledem k tomu, co s jejími voličskými preferencemi udělalo to minulé vládní angažmá, je budoucnost socialistů podle mého značně nejistá. A proto je nutné přijmout fakt, že hlavním ideovým soupeřem ODS na levici již není ČSSD, nýbrž hnutí ANO. Postupný odliv pravicových voličů od ANO zpět k ODS tuto skutečnost jen potvrzuje. Mimochodem, mnozí se smáli Petrovi Fialovi, když před pár lety, v době, kdy se ODS pohybovala kolem sedmi procent preferencí, hovořil o nutnosti stát se hegemonem na pravici. Pochybuji, že se smějí i nyní, neboť postavení ODS jako dominantní pravicové strany je holá skutečnost.

 

Co bude vláda ANO, ČSSD a KSČM znamenat pro občany této země, si bohužel umíme představit poměrně jasně. Omezování svobody jednotlivce, byrokracie, zásahy státu do každodenního života občanů a zadlužování země v době hospodářského růstu. Jenže tentokrát to budou dělat sofistikovaněji, aby to „znárodňování“ a likvidace celých společenských tříd, nebylo do oči bijící. Bude se tak dít pod heslem „všemocný stát za vás a pro vás vše zařídí, jen ho musíte poslouchat“. Bude to vytváření iluze, že kvalitní život občanovi zajistí právě a jedině stát. Je to cesta zpět, tam, kam jsme se již nikdy nechtěli dostat. Je to cesta, jak omezit svobodu jednotlivce, která je základním motorem intelektuálního, vědeckého i ekonomického rozvoje. Svoboda jednotlivce vždy vedla k osobní iniciativě, inovacím a konkurenci. Ale hlavně vedla k zodpovědnosti, a tu od lidí socialisté a komunisté nikdy nechtěli, naopak vždy ji zadupávali. Pro ně představuje svobodomyslný, samostatný, po státu nic nepožadující občan komplikace a reálné nebezpečí.

O tom, co nás čeká od této bolševické vlády si může čtenář udělat obrázek třeba podle návrhu bývalé ministryně Školství, paní Valachové (ČSSD). Ta se rozhodla přijít s novelou týkající se příplatků třídních učitelů za výkon specializovaných činností. Co si o jejím návrhu myslí samotní učitelé, vyjádřila perfektně jedna nejmenovaná ředitelka základní školy: "Paní Valachová chce zvednout dolní hranici příspěvků a snížit tu horní. Například u nás ve škole mají třídní učitelé jen čtyři stovky, tak by díky tomu měli tisícovku. Jenže na druhou stranu bohatší školy si mohou dovolit dát třídním učitelům třeba dva tisíce, takže těm by peníze snížila. Je to takové socialistické, ať mají všichni stejně". No, máme se nač těšit. Hlavně ať nikdo nevybočuje a pěkně všichni do stáda.

A třešnička na závěr. Neochotu jmenovat do své vlády na post ministra zahraničních věcí Miroslava Pocheho (ČSSD), odůvodnil Andrej Babiš zásadní rozdílností názorů. Což o to, skutečnost, že pan Poche nejspíš nebude ministrem zahraničí, je pro občany ČR jistě dobrá zpráva, nicméně to ukazuje, jak moc bere hnutí ANO svého potenciálního koaličního partnera vážně. Když se to na svém facebookovém profilu snažil Andrej Babiš vysvětlit občanům, doprovodil svůj text následujícím přáním: "Myslím, že bychom teď všichni ocenili, kdyby se pan Poche zachoval státotvorně a na té funkci nelpěl." To je od člověka, který se své touhy po funkci premiéra drží i navzdory trestnímu stíhání, STBácké minulosti, masivního střetu zájmů a neochotou ostatních demokratických stran ke koaliční spolupráci právě díky jeho osobě, skutečně vtipné. Nebo spíš smutné?

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744