Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš doleva, ČSSD do zapomnění, komunisti do vlády. Komentář Alexandry Udženije

Babiš doleva, ČSSD do zapomnění, komunisti do vlády. Komentář Alexandry Udženije

Členové ČSSD se rozhodli v referendu vstoupit do vládní koalice s hnutím ANO a KSČM. Výsledky referenda byly známe dávno před ukončením, takže překvapení se nekonalo. Zajímavý je maximálně poměr mezi těmi, kteří byli pro a těmi proti. Poměr 59 ku 41 dává tušit, že ČSSD je dnes v podstatě rozdělena na půl a vzhledem k tomu, co s jejími voličskými preferencemi udělalo to minulé vládní angažmá, je budoucnost socialistů podle mého značně nejistá. A proto je nutné přijmout fakt, že hlavním ideovým soupeřem ODS na levici již není ČSSD, nýbrž hnutí ANO. Postupný odliv pravicových voličů od ANO zpět k ODS tuto skutečnost jen potvrzuje. Mimochodem, mnozí se smáli Petrovi Fialovi, když před pár lety, v době, kdy se ODS pohybovala kolem sedmi procent preferencí, hovořil o nutnosti stát se hegemonem na pravici. Pochybuji, že se smějí i nyní, neboť postavení ODS jako dominantní pravicové strany je holá skutečnost.

 

Co bude vláda ANO, ČSSD a KSČM znamenat pro občany této země, si bohužel umíme představit poměrně jasně. Omezování svobody jednotlivce, byrokracie, zásahy státu do každodenního života občanů a zadlužování země v době hospodářského růstu. Jenže tentokrát to budou dělat sofistikovaněji, aby to „znárodňování“ a likvidace celých společenských tříd, nebylo do oči bijící. Bude se tak dít pod heslem „všemocný stát za vás a pro vás vše zařídí, jen ho musíte poslouchat“. Bude to vytváření iluze, že kvalitní život občanovi zajistí právě a jedině stát. Je to cesta zpět, tam, kam jsme se již nikdy nechtěli dostat. Je to cesta, jak omezit svobodu jednotlivce, která je základním motorem intelektuálního, vědeckého i ekonomického rozvoje. Svoboda jednotlivce vždy vedla k osobní iniciativě, inovacím a konkurenci. Ale hlavně vedla k zodpovědnosti, a tu od lidí socialisté a komunisté nikdy nechtěli, naopak vždy ji zadupávali. Pro ně představuje svobodomyslný, samostatný, po státu nic nepožadující občan komplikace a reálné nebezpečí.

O tom, co nás čeká od této bolševické vlády si může čtenář udělat obrázek třeba podle návrhu bývalé ministryně Školství, paní Valachové (ČSSD). Ta se rozhodla přijít s novelou týkající se příplatků třídních učitelů za výkon specializovaných činností. Co si o jejím návrhu myslí samotní učitelé, vyjádřila perfektně jedna nejmenovaná ředitelka základní školy: "Paní Valachová chce zvednout dolní hranici příspěvků a snížit tu horní. Například u nás ve škole mají třídní učitelé jen čtyři stovky, tak by díky tomu měli tisícovku. Jenže na druhou stranu bohatší školy si mohou dovolit dát třídním učitelům třeba dva tisíce, takže těm by peníze snížila. Je to takové socialistické, ať mají všichni stejně". No, máme se nač těšit. Hlavně ať nikdo nevybočuje a pěkně všichni do stáda.

A třešnička na závěr. Neochotu jmenovat do své vlády na post ministra zahraničních věcí Miroslava Pocheho (ČSSD), odůvodnil Andrej Babiš zásadní rozdílností názorů. Což o to, skutečnost, že pan Poche nejspíš nebude ministrem zahraničí, je pro občany ČR jistě dobrá zpráva, nicméně to ukazuje, jak moc bere hnutí ANO svého potenciálního koaličního partnera vážně. Když se to na svém facebookovém profilu snažil Andrej Babiš vysvětlit občanům, doprovodil svůj text následujícím přáním: "Myslím, že bychom teď všichni ocenili, kdyby se pan Poche zachoval státotvorně a na té funkci nelpěl." To je od člověka, který se své touhy po funkci premiéra drží i navzdory trestnímu stíhání, STBácké minulosti, masivního střetu zájmů a neochotou ostatních demokratických stran ke koaliční spolupráci právě díky jeho osobě, skutečně vtipné. Nebo spíš smutné?

Tak pán Bůh s námi a zlé pryč.

 

 

Policejní stát, který se vymkl kontrole: Muslimové tu mizí po tisících, k zatčení stačí plnovous

Muslimové v čínské provincii Sin-ťiang jsou sledováni na každém kroku. Úřady na ně dohlíží pomocí kamer i speciálních aplikací. K poslání do převýchovných táborů stačí málo – třeba jen špatné oblečení. I proto v nich Ujgurové končí každý den po stovkách. Podívejte se na nový díl pořadu Proč.

Link

Link