Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš podržel Okamuru, Okamura podrží Babiše. Komentář Vratislava Dostála

Babiš podržel Okamuru, Okamura podrží Babiše. Komentář Vratislava Dostála

Pokud se situace byť malou chvilku jevila tak, že se předseda hnutí ANO a premiér v demisi Andrej Babiš zalekl protestů veřejnosti a zničehonic zjistil, že vlastně komunisty v čele parlamentní komise pro kontrolu GIBS nechce, ve středu už vše běželo jak po drátkách. Poslanci hnutí ANO společně s komunisty znemožnili o odvolání Tomia Okamury z čela Sněmovny byť jenom diskutovat, natož o něm hlasovat. Pravý důvod jejich počínání bezděčně přiznal Radim Fiala z SPD: Okamurovo odvolání z čela Sněmovny by mohlo zabránit vzniku stabilní vlády.

Což je přesně ten důvod, proč hlasovací většina složená z poslanců hnutí ANO, KSČM a SPD od voleb tak spolehlivě funguje a fungovat i nadále bude. A to bez ohledu na to, jak se ke svému případnému vládnímu angažmá postaví sociální demokraté. Babiš bude mít 115 hlasů ANO, KSČM a SPD k dispozici po celé volební období a pokud by se octnul někdy v úzkých, nebude ani chvilku váhat tuto většinu kdykoli použít. Proto je téměř jisté, že v pátek neprojde program další mimořádné schůze, na které se mají řešit čistky Andreje Babiše ve státních úřadech a na ministerstvech.

O tom ale jindy. Středeční mimořádnou schůzi Sněmovny iniciovali lidovci, jejím jediným bodem mělo být odvolání Okamury z postu místopředsedy dolní komory, důvodem pak výroky předsedy SPD na adresu koncentračního tábora v Letech u Písku. Podle lidovců a nejen podle nich, je naprosto nepřijatelné, aby tady kdokoli zpochybňoval holokaust. A ač se Okamura za svá slova omluvil, je prostě faktem, že pro každého, kdo chce navazovat na humanistické a demokratické tradice české politiky, musí být jeho výroky zhola neakceptovatelné. Babiš ale na hodnoty v politice rezignoval, jak sám říká, z byznysu je zvyklý jednat s každým.

I tak je škoda, že se premiér do Sněmovny nedostavil. Přišel totiž o pozoruhodný zvukový záznam z facebookového profilu Tomia Okamury, kterým sněmovní debatu obohatil Miroslav Kalousek. Předseda SPD na něm říká: „Milí přátelé, vážené dámy a pánové, vítám vás na svém facebookovém profilu. Za posledních sedmdesát let stoupl počet Romů v České republice 32 krát. Ano, slyšíte dobře. Je to skutečně neuvěřitelný nárůst. Zatímco v roce 1945 u nás žilo 10 000 Romů, tak letos je to podle odhadů 320 000. Jen za posledních čtrnáct let se jejich počet zdvojnásobil. Podle mého názoru je stávající strmý růst romské populace jedním ze dvou největších bezpečnostních rizik pro Českou republiku. Samozřejmě tím druhým jsou nepřizpůsobiví imigranti."  

K tomu není potřeba cokoli dodávat. Směle ale můžeme říct, že je to právě Babiš a jeho poslanci, kdo tady hanebným způsobem nácky ve Sněmovně legitimizuje. A je trapné, že tento holý fakt předseda hnutí ANO doposud pokrytecky skrývá. A jen tak mimochodem, na předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi z hnutí ANO bylo patrné, jak nepříjemná mu ta situace je. Musel se při vtíravých, avšak legitimních otázkách novinářů, hodně přemáhat. Jenže málo platné, pro program schůze hlasoval z klubu hnutí ANO pouze Rostislav Vyzula, všichni ostatní drželi basu.

Je ironií, že právě v den, kdy si připomínáme 168. výročí narození našeho prvního prezidenta Tomáše Masaryka, který mimo jiné tvrdil, že demokracie je především diskuse, kromě Vyzuly ani jeden ze zástupců naší nejsilnější parlamentní formace nenašel odvahu a neumožnil tak aspoň diskusi o tom, zda je správné, aby jednu z nejvyšších ústavních funkcí zastával člověk, který neváhá znevažovat utrpení lidí, kteří prošli koncentračním táborem. Podobně zbaběle se zachoval samotný Tomio Okamura, jehož před poslanci musel hájit Radim Fiala.

Jeho projev plný balastu a snah omluvit či bagatelizovat výroky svého předsedy by ale přece jen zapadnout neměl. Jak jsme napsali v úvodu, Fiala totiž přiznal, že by odvolání Okamury z čela Sněmovny ohrozilo vznik stabilní vlády. Přesně pravil toto: „Politické soupeření nechť řeší voliči. Pokud kolegové ze strany lidové prosadí popření principu, na kterém Sněmovna začala pracovat, a to poměrného zastoupení podle výsledku voleb, je to samozřejmě součástí politické hry, která má zabránit vzniku stabilní vlády. Je to součástí cynického plánu, jak svázat ruce vítězi voleb a omezit jeho vyjednávací prostor.“

Je to dobré si ta slova zapamatovat. To abychom nebyli překvapeni, až vznikne vláda, která se bude v dolní komoře otevřeně spoléhat nejen na hlasy komunistů, ale především na hlasy rasistů, xenofobů a nácků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1