Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš v něčem „maká“ až moc: Ovládl zahraniční politiku, Stropnický je mimo, Zeman má smůlu

Babiš v něčem „maká“ až moc: Ovládl zahraniční politiku, Stropnický je mimo, Zeman má smůlu

Andrej Babiš loni v říjnu v rozhovoru pro deník Právo tvrdil, že „premiér musí jezdit po republice, ne cestovat po zahraničí“. Přesný opak je pravdou. Babiš byl sice vydaný sněmovnou k trestnímu stíhání, je v demisi, ale v případě zahraniční politiky nasadil tempo, které u nás nemá obdoby. Zcela tím odstavil šéfa diplomacie Martina Stropnického a omezí tím i aktivity nemocného prezidenta Miloše Zemana. Jak to českým národním zájmům prospěje, jen uvidíme.

„Makať,“ to je oblíbené slovo Andreje Babiše. Když se podíváme na to, co zatím předvádí na poli zahraniční politiky, tak je až zarážející, jak rychle a s jakou dominancí se dokázal v tomto směru na naší politické scéně prosadit.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

Šéfa diplomacie Stropnického odsoudil do role pouhého statisty. Podle všeho to byl od samotného počátku záměr, aby veřejnost viděla, že po mdlém Bohuslavu Sobotkovi je tady v zahraniční politice jiný „sekáč“. Vražednému tempu předsedy vlády určitě nebude stačit ani prezident Zeman, který je navíc kvůli svým zdravotním problémům s pohybem v zahraniční politice omezen.

Pohled na web Úřadu vlády překypuje tolika aktivitami v zahraničí, že je otázkou, zda Babišovi vůbec zbývá čas na řízení vlády. Ale vzhledem k tomu, že schůze kabinetu svolává na 06:30 ráno a celé své okolí tradičně „znásilňuje“ esemeskami a voláním, zřejmě i to nějak funguje.

Podívejme se, co premiér v demisi předvedl v rámci zahraniční politiky za osm dní v lednu. Přiznejme, že je to něco neuvěřitelného:

22. ledna – navštívil Bulharsko, které teď předsedá na půl roku Radě Evropské unie a v Sofii se setkal s premiérem Borisovem a prezidentem Radevem

23. ledna – v pražském Lichtenštejnském paláci uspořádal novoroční setkání s diplomatickým sborem cizích zemí

24. ledna – česká vláda schválila příspěvek na společný projekt zemí Visegrádu v Libyi na zvládání migračních toků ve výši 8,75 milionů eur

24. ledna – setkal se v Kramářově vile s novým ministerským předsedou Svobodného státu Sasko Kretschmerem

25. ledna – Babiš přednesl projev na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. V tomto případě ho musíme i pochválit, protože to bylo zajímavé a dobré vystoupení, které najdete zde.

25. ledna – premiér v Davosu kromě projevu také odděleně jednal s premiéry Lucemburska, Portugalska, Estonska, Izraele a předsedou Valného shromáždění OSN

26. ledna – Babiš je na oficiální návštěvu Maďarska, setkal se prezidentem Áderem a premiérem Orbánem

26. ledna – stihl v Budapešti ještě summit předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny a jednal s polským premiérem Morawieckim

29. ledna – v Bruselu má schůzky s předsedou Evropské komise Junckerem, místopředsedou Komise Timmermansem, eurokomisařkou Jourovou a hlavním vyjednavačem pro brexit Barnierem.

Andrej Babiš je zvyklý na svoji dominanci, ale jak si ochočil naši diplomacii, je nebývalé. Má v tom také velkou přednost, protože hovoří anglicky, francouzsky, německy, rusky a slovensky. A dalo by se s nadsázkou dodat, že i československy, což je pikantní (ne)schopnost...

Co to všechno ale může znamenat pro naše národní zájmy?

Zatím na všech schůzkách Babiš vystupuje jako jasně proevropský politik. Chce ale, aby nám nerozkazoval Brusel, požaduje, aby vše probíhalo na základě dohody, ne nějakého nátlaku. Takže v tomto případě je to v pořádku.

 

Jaké zastává stanovisko k NATO, to se dozvíme podle všeho brzy, ale ani v tom kontroverze podle všeho nebudou. Jaký má pohled na Rusko nebo Čínu, ještě nevíme, ale určitě to nebude tak velká vstřícnost, jakou vidíme u prezidenta Zemana.

Jak ale upozorňují naši diplomaté v zahraničí, má Andrej Babiš přesto jeden velký problém. Mnoho cizích politiků se na něj dívá přes prsty, protože je trestně stíhaný. Nemluvě o tom, že to devastuje i mediální obraz Česka ve světě.

Další komentáře autora najdete na Reflex.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1