Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš zatím do státníka nedorostl. Nechápe, že už není v byznysu. Komentář Vratislava Dostála

Babiš zatím do státníka nedorostl. Nechápe, že už není v byznysu. Komentář Vratislava Dostála

Bylo by to k smíchu, kdyby to nebylo k pláči. Andrej Babiš poté, co mu dávají postupně všechny strany zastoupené v dolní komoře košem, pokud jde o vznik většinové vlády, vypisuje cosi na způsob inzerátu, ve kterém veřejnost a politiky informuje o tom, že potřebujeme rychle vládu, do které hledá experty na průmysl, školství a obranu. Včera dokonce v Partii televize Prima jen tak od boku vystřelil, že by se mu líbili třeba Václav Klaus ml., Jana Černochová nebo Jan Hamáček.

Babiš bourá všechny zaběhnuté pořádky. A nechápe, že politika není jenom o obsahu, ale také o formě. Babiš se tak obnažuje. Je politicky dezorientovaný a pokouší se do ní vnášet zcela neotřelé postupy. Píše: „Potřebujeme, aby lidé viděli, že skončily volby, že se nebudeme hádat a že budeme spolupracovat. Proto říkám, že přijdu s návrhem menšinové vlády. Hledám experta na průmysl a obchod, školství a obranu.“ Od člověka, který svůj volební zisk vystavěl na kritice polistopadových poměrů a deklarované ambici tyto poměry povalit, to zní jako hloupý vtip.

Babiš na vlastní kůži zažívá to, co ho v byznysovém prostředí spolehlivě míjelo: politika je navýsost kolektivní disciplína. A zároveň jde o potvrzení toho, že volby v poměrném volebním systému nevyhrává ten, komu se podaří obdržet nejvíce hlasů, nýbrž politik/strana, která je schopna uzavírat strategická spojenectví a být tak součástí hlasovací většiny. A s Babišem do vlády odmítají jít téměř všichni. Určitě všichni, které před volbami označoval za korupční hydru. Zrovna tak se nikdo zatím nemá k tomu, aby podpořil jeho menšinovou vládu. Předvolební rétorika se mu vrací jako bumerang.

Předseda hnutí ANO na situaci reaguje vcelku očekávatelně: pokud do toho s námi nikdo nechce jít, složíme si vládu sami. Přitom to hlavní je jinde: vláda musí získat při hlasování o důvěře většinu hlasů. K tomu mu ale nepomůže manévr, o kterém jsme psali už před volbami. Babiš pracuje se scénářem něčeho, čemu jsme si navykli říkat vláda odborníků. Že s tím nepochodí ve sněmovně, mu jaksi nedochází, nejspíš spoléhá na tlak veřejného mínění. A taky Zemana. Média už dokonce v této souvislosti spekulují o angažmá Martina Peciny nebo Marie Benešové. Samotný Babiš včera v Partii televize Prima zmínil Václava Klause ml., Janu Černochovou a Jana Hamáčka. První dva jsou z ODS, třetí je sociální demokrat.

Co tím asi tak sleduje? Očekává, že se týden nebo dva od voleb rozštěpí kluby zmíněných stran? Anebo že obě formace sice tak trochu zůstanou v opozici, avšak zároveň budou mít ve vládě své zástupce? Možná by se ho mohl někdo na oplátku zeptat, jak by si jako předseda opozičního hnutí ANO počínal, pokud by třeba předsedu ODS napadlo zvát po vítězných volbách politiky jeho strany do vlády. Je to tak bizarní, že se člověk musí tázat, zda Babiš vůbec pochopil základní principy politiky. „Nehodlám komentovat nějaké mediální spekulace. Je to nedůstojné,“ reaguje pro INFO.CZ na dotaz týkající se případného angažmá v Babišově menšinové vládě Václav Klaus mladší. Nejspíš byl včera vinou vichřice bez proudu a vůbec netuší, že tu spekulaci vypustil samotný Babiš.

Jan Hamáček nám pak odpověděl, že žádnou nabídku nedostal, prý pouze slyšel, co předseda hnutí ANO pravil TV Prima. „Takové ocenění mých schopností ze strany pana Babiše mě těší, nicméně vždy jsem se jako člen ČSSD řídil rozhodnutími své strany a bude tomu tak i nadále.“ Věcná a příčetná reakce. Pokud ČSSD avizuje odchod do opozice, je zhola nemyslitelné se pokoušet vtáhnout některého z jejich členů do vlády. Totéž platí o ostatních. Předpoklad, že si některé politiky a jejich spojence ve stranách Babiš koupí nabídkou ministerských postů, je zkrátka z jiného světa.

A pokud si myslí, že tomu bude jinak, pokud před hlasováním o důvěře bude nabízet tu Pirátům spolupráci na digitalizaci státní správy, jindy Starostům vyšší kompetenci starostů, lidovcům podporu rodin s dětmi, sociálním demokratům navyšování mezd či penzí a občanským demokratům nižší daně a boj proti byrokracii s tím, že ho snad některá z těchto stran podpoří při hlasování o důvěře, můžeme mu už teď směle vzkázat, že neuspěje. Hlasování o důvěře je o řád jinde, nejde o dílčí programový ústupek, ale o státotvorný akt.

A do něj – zdá se – Babiš zatím nedorostl. A pokud platí i po volbách, co voličům sliboval před nimi, přísně vzato může počítat s tím, že na jeho námluvy budou aspoň jakž takž slyšet jen komunisté a Tomio Okamura. Pouze tyto tři formace – tedy ANO, KSČM, SPD – dlouhodobě zpochybňují charakter a systémové základy polistopadové zastupitelské demokracie. S ostatními subjekty – pokud tedy některý z nich v čase neotočí – se shoduje právě jenom a pouze v oněch dílčích programových tématech. Ustavit vládu s důvěrou a schválit zákon jsou ale zcela odlišné disciplíny.   

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1