Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiše dohání minulost. Komentář Bohumila Pečinky

Babiše dohání minulost. Komentář Bohumila Pečinky

Středeční sedmihodinová rozprava v Poslanecké sněmovně o vydání poslanců Faltýnka a Babiše k případnému trestnímu stíhání, byla velký divadelní kus.

Hned na úvod vystoupil Andrej Babiš, který – obrazně řečeno – odhalil hruď a hrdě svým poslaneckým kolegům řekl: Vydejte mě, já se nebojím, mě stejně neumlčíte. Na sněmovním řečništi najednou nestál druhý nejbohatší muž Česka, majitel velkého mediálního domu a předseda nejsilnější politické strany. Stál tam mučedník, oběť systému.

Schopnost nejvlivnějšího člověka v Česku stylizovat se do role utlačovaného druhu, byla v té chvíli na úrovni nejlepších herců, kteří jsou schopni vcítit se do identity divadelní předlohy tak, že záhy trpí i nemocemi literární postavy.

Když sám poslanec prohlásí, že chce být vydán do rukou policie, bylo by logické, že bude následovat hlasování o usnesení. Ne však tady. Poslanci hnutí ANO, které bylo založeno na kritice poslanecké imunity, začali další dlouhé hodiny důvody zbavení imunity zpochybňovat.

1080p 720p 360p
Babiš brutálně zastrašoval policii už měsíce před stíháním, Moniku do kauzy navezl on, říká Pečinka

Vzhledem k tomu, že vyšetřovací spis má 3,5 tisíce stran a žádný z poslanců nečetl víc než osm stran policejní žádosti o vydání, šlo vesměs o účelové útoky na příslušného vyšetřovatele. S tím ovšem Andrej Babiš začal už ve své knize, kterou rozdává lidem na ulicích. V kapitole o právním státu se tam už dávno před policejní žádostí o vydání pokouší diskreditovat vyšetřovatele Nevtípila, který v následujících dnech pravděpodobně sdělí obvinění jemu a dalším deseti lidem pro podezření z dotačního podvodu.

Druhá část rozpravy připomínala slavný Haškův výrok ze Švejka: Zabili jste nám strejčka, tak tady máte přes držku. Jen z toho důvodu se ve sněmovně začaly rozebírat kauzy jako OKD nebo pražské sídliště Písnice.

Nejde jen o kauzu Čapího hnízda nebo korunových dluhopisů. Publicista Jakub Patočka ve své knize o Babišovi popisuje způsob, jímž Babiš násilně přebírá konkurenční firmy. A to je také poslední aféra zatím jen volně spojená s jeho osobou.

Krajský soud nedávno vynesl rozsudek ohledně zlikvidované firmy FAU. Formou zajišťovacího příkazu Finanční správy byla nezákonně podlomena funkčnost této firmy. Důležité v celém příběhu je, že berňák se začal hospodařením firmy zabývat krátce poté, co její majitelé odmítli prodat svůj podnik Babišovi.

Minulý týden se objevila další Babišova nahrávka, kde na adresu FAU říká, že „naši na to klekli“. Z nahrávky bohužel nevyplývá, kdy byla ta slova pronesena a jestli „naši“ jsou, nebo nejsou pracovníci finančního úřadu. Faktem je, že to vyvolalo velkou parlamentní diskuzi na téma účelového vydávání zajišťovacích příkazů.

Kdybychom nějak měli interpretovat to, co se kolem Andreje Babiše poslední měsíce odehrává, mohli bychom prostě konstatovat, že ho v politice dohání jeho podnikatelská minulost.

Autor je komentátorem týdeníku Reflex, další texty čtěte zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1