Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babišova Národní fronta aneb hnutí, které nemá opozici. Komentář Bohumila Pečinky

Babišova Národní fronta aneb hnutí, které nemá opozici. Komentář Bohumila Pečinky

Začala první skutečná vyjednávání o vládě mezi někdejšími koaličními partnery z hnutí ANO a sociální demokracie. O co se tu hraje?

Vyjděme z kontextu české politické scény, který je velmi nestandardní. Ve středu politického pole, současně s výrazným vychýlením doleva, sedí Andrej Babiš a jeho širokospektrální hnutí. Jsou trochu pravice ve vztahu k nadnárodním korporacím a bankám, jsou hodně levice, když přijde na míru populismu a přerozdělování, a jsou současně střed, který má oporu v části středostavovské populace, protože jí Babiš symbolizuje stabilitu a řád. Napravo a nalevo od hnutí ANO má Babiš to, čemu se v dobách komunismu říkalo satelitní strany – SPD a KSČM. Tedy formace, které rotují kolem Babišova velkého dubiska.

1080p 720p 360p
ČSSD je Zemanova figurka. Rozjel velkou hru, s Babišem se dohaduje a bude to tajné, říká Pečinka

Mají sice autonomní stranický život, ale jsou kdykoli schopny Babiše podpořit. Odměnou jsou jim místa pro jejich odborníky na ministerstvech a v polostátních podnicích a současně slib prosazování jejich programových pilířů. Andrej Babiš už léta tento systém buduje a po říjnových volbách pro něj poprvé získal většinu ve sněmovně – 115 hlasů. Je to modernizovaný systém někdejší komunistické Národní fronty.

Bez násilí, zato s velkými finančními benefity. Obě satelitní strany však mají v Evropě špatnou pověst, takže šéf ANO se s nimi nechce na veřejnosti příliš ukazovat. Proto je Babišova hra zaměřena jen na jednu věc: potřebuje na pět minut získat hlasy ještě jiné strany, aby při hlasování o důvěře jeho jednobarevné vládě asistoval někdo důvěryhodný. Pak už bude na další čtyři roky vymalováno, protože díky spolupráci obnovené Národní fronty se nikdy nenajde 101 hlasů k vyslovení nedůvěry vládě.

Babiš hraje současně velkou marketingovou hru. I když má Národní frontu jistou, tváří se, že chce jednat o koaliční vládě. Pravda, někdy mu to v médiích ujede. Jako před 14 dny v deníku Právo, kde jasně řekl, že chce vládnout sám a nabízí ČSSD místa odborníků. Tedy žádná klasická koaliční spolupráce na principu „já pán, ty pán“, ale nabídka vstupu do obnovené NF a jako bonus několik funkcí. Tento Babišův koncept vládnutí prezident Miloš Zeman prezentoval na nedělním sjezdu sociální demokracie. Vypadal v tu chvíli jako Zdeněk Fierlinger, který po druhé světové válce nejen dotlačil ČSSD do Národní fronty s komunisty, ale také přispěl k jejich sloučení v roce 1948.

Pochopitelně i prezident je součástí obnovené Národní fronty, i když i on zde hraje malou autonomní roli a má své cíle. Například chce Babišovi do vlády vsunout toho či onoho ministra nebo spřáteleného náměstka, aby ochránil zájmy svého světa. Podstatné je jedno: pokud má politický systém řádně fungovat, musí mít Babiš tvrdou opozici zprava i zleva. Obnovený systém Národní fronty tuhle kritickou soutěživost vylučuje.

Autor je komentátor Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1