Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Balaštík si vymýšlí, žádné násilí nepodporuji a podporovat nebudu. Komentář T. Zdechovského

Balaštík si vymýšlí, žádné násilí nepodporuji a podporovat nebudu. Komentář T. Zdechovského

Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský reaguje na včerejší rozhovor INFO.CZ s literárním kritikem a šéfredaktorem nakladatelství HOST Miroslavem Balaštíkem. Zdechovský se ohrazuje, že by podporoval násilí na lidech v brněnském Divadle Husa na provázku. „Nicméně vytahovat z dámské pochvy českou vlajku, nebo znásilněním muslimky Ježíšem ztvárňovat údajný vztah křesťanské kultury k islámu, podle mě nemá nic společného s nějakým kulturním cítěním a nemyslím si, že by tato hra měla obohacovat česká divadelní prkna,“ dodává.

V úterním rozhovoru pro INFO.cz šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík tvrdí, že jsem společně s českým primasem schvaloval a podporoval násilí na lidech v brněnském divadle. Pravda je ale taková, že jsem nikdy žádné násilí nepodporoval, nepodporuji a nebudu podporovat. Pan Balaštík si jednoduše vymýšlí a jak je poznat z rozhovoru, rád výrazně zveličuje.

Hru chorvatského režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí jsem neviděl a vidět ani jako většina naší společnosti nechci. Stejně tak jsem nikdy neviděl ani nijak nesledoval nikoho ze skupiny Slušní lidé a těžko tak mohu posuzovat, zda jsou nebo nejsou „fašisty“.

Nicméně vytahovat z dámské pochvy českou vlajku, nebo znásilněním muslimky Ježíšem ztvárňovat údajný vztah křesťanské kultury k islámu, podle mě nemá nic společného s nějakým kulturním cítěním a nemyslím si, že by tato hra měla obohacovat česká divadelní prkna. V tomto smyslu jsem se i vyjádřil pro média. Vnímám to celé jako laciný dekadentní trik, jak na sebe upozornit. Vyvolat diskusi se dá i jiným způsobem, proto podle mě o nic takového autorům nešlo.

A proč jsem se tedy také nezúčastnil protestů, když je pro mě hra za hranou pravidel kultivovaného projevu? Protesty pouze dělají podobným „kulturním dílům“ reklamu. Proto jsem se do nich nezapojil, i když si o nich myslím své. Považuji pak ale za slušné odpovědět, když se mě někdo přímo na názor zeptá, což některá média po mé účasti v nedělní Partii na TV Prima udělala. Řekl jsem jim, že diváci, kteří si zaplatili za lístky, mají demokratické právo se vyjádřit k dílu. Nic o podpoře násilí vůči hercům tam nebylo. Navíc podle informací z médií a videí z představení se protestující žádného násilí vůči hercům a divákům ani nedopustili. Jen stáli na jevišti.

Už od dob Římanů platí pořekadlo: Kdo platí, mluví. A pokud nikoho při tom stání násilně nenapadali, beru to jako formu demokratického protestu, kterou jsem viděl při studiích v Itálii na divadle několikrát včetně házení vajíček či rajčat. A přestože to není můj šálek čaje, pana Balaštíka bych rád vyzval, aby si přestal do budoucna vymýšlet. Jeho reakce je totiž stejně hloupě přehnaná jako reakce různých „slušných lidí“. Jen s tím rozdílem, že on se tváří jako ten, kdo má patent na pravdu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1