Barták: Dovolená ve stínu koronaviru. Budou členské státy hrát podle not Evropské komise? | info.cz

Články odjinud

Barták: Dovolená ve stínu koronaviru. Budou členské státy hrát podle not Evropské komise?

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská komise radí členským státům, jak zařídit, aby se jejich občané mohli vydat letos v létě na dovolenou do zahraničí v kontextu sanitárního poplachu způsobeného pandemií nového koronaviru. Zároveň upozorňuje, že to nebude snadné a že zůstat doma není špatná varianta. Pokouší se tak hrát roli koordinátora či alespoň zprostředkovatele a doufá, že se vlády budou chovat podle jejích doporučení. Nemá však žádnou pravomoc cokoli komukoli nařídit. Po chabé reakci na samém začátku krize v půli března, kdy státy uzavíraly své hranice jednostranně, bez jakékoli součinnosti s Bruselem, se tedy nyní pokouší postavit za dirigentský pultík; nemůže však zabránit, budou-li členové orchestru hrát každý podle vlastních not.

Covid-19 je v Evropě na ústupu, v patách epidemie ale přichází ekonomické a sociální neštěstí. Právě proto spustilo šest vesměs jižních zemí kampaň za záchranu letošní turistické sezóny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla ostře kritizována za svou původní radu, aby se lidé spokojili s domácí dovolenou. Turistický průmysl představuje až 10 procent ekonomiky EU; v zemích jako Řecko, Itálie, Španělsko, Malta či Chorvatsko ještě mnohem víc. Ekonomická hodnota jednoho léta – července a srpna – je odhadována na nesmírných 150 miliard eur. Turistika živí tři miliony podniků a závisí na ní, přímo či nepřímo, 27,3 milionu pracovních míst. V roce 2018 hlásil tento sektor 563 milionů návštěvníků, tedy asi 30 procent světového trhu.

Komise se proto pokouší najít rovnováhu mezi záchranou klíčového hospodářského odvětví a odvrácením nové vlny nákazy. Varuje, že i kdyby se v létě cestovalo na pláže či do hor v zahraničí, bude to jiné než obvykle. Navrhuje způsoby, jak zajistit optimální sanitární podmínky v restauracích a hotelech a nezbytné dodržování zásad při kontaktech lidí, včetně vzdáleností a používání roušek. Zdůrazňuje, že letošní letní cestování není zase tak důležité jako zajištění co nejplynulejšího pohybu zboží po evropském prostoru, kvůli nezbytnému rozjezdu ekonomik i zásobování obyvatelstva.

Exekutiva EU se ještě nikdy nepustila do tak komplexního cvičení v oblasti, kde postrádá exkluzivní pravomoc, navíc v kontextu, kdy je třeba uvést do nějakého souladu přirozeně protichůdné požadavky sanitární bezpečnosti a ekonomického zájmu. Lisabonská smlouva ukládá unii, aby podporovala, koordinovala a doplňovala činnost členských států v oblasti turistického ruchu, a zejména aby podporovala konkurenceschopnost evropských podniků v této oblasti. Rozhodující kompetence jsou tedy v rukou vlád „sedmadvacítky“. Proto také komise v sérii doporučení schválených ve středu nejenže neuvádí žádné konkrétní termíny, ale opakovaně zdůrazňuje, že jde o orientační návrhy.

Souhlasí například s tím, že při uvolňování režimu na vnitřních hranicích se bude postupovat podle epidemiologické situace každá země. Netrvá tedy už na tom, aby se schengenský prostor volného pohybu obnovil co nejrychleji a nejúplněji. Zároveň však varuje, že při tom nesmí docházet k žádné diskriminaci mezi občany států unie. Pokud se dvě země dohodnou, že otevřou vzájemnou hranici, musí se volný pohyb vztahovat na občany všech zemí EU žijících v daných zemích. Tedy pokud se otevře hranice mezi Českem a Slovenskem, musí přes ni stejně svobodně projet i občan Francie žijící v ČR nebo Němec žijící na Slovensku.

„Členské státy nemohou otevřít své hranice občanům jedné země, ale nikoli ostatním,“ prohlásila komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Jaký však má být přesně status těch „ostatních“? Musí mít povolení k trvalému pobytu? Nebo stačí krátkodobý pobyt? Komise slibuje, že záhy zřídí webovou stránku s přesnými pokyny. Budou je však všichni respektovat? Pokud jde o vnější svět, přichází podle Johanssonové otevření v úvahu až poté, co se bude víceméně svobodně cestovat uvnitř „schengenského“ prostoru.

Komise si je vědoma psychologických dopadů tvrdých omezení a karantén napříč kontinentem a významu, jaký má pro lidi perspektiva letní dovolené. „Všichni si potřebujeme odpočinout,“ zdůvodnila sérii orientačních doporučení první místopředsedkyně Margrethe Vestagerová. Zároveň ovšem varovala, že žádný navrhovaný krok není nezvratný. Naopak, každé zhoršení epidemiologické situace bude znamenat návrat k předchozím omezením.

Co dalšího se doporučuje? Například to, aby se lidé v zájmu záchrany leteckých společností spokojili s vouchery za nepoužité letenky; zároveň však v souladu s právem EU musí dostat zpět své peníze, pokud na tom budou trvat. Pokud dojde k otevření hranic, měli by je lidé překračovat nejlépe autem. Když už se rozhodnou pro veřejnou dopravu, měli by chápat, že ve vlacích budou sedět dál od sebe a na nádražích nebudou otevřené ani bufety, ani čekárny. A když už letecké společnosti nebudou ochotny vyčlenit pro pasažéry jen část sedadel, měly by aspoň dbát na to, aby všichni měli roušky a aby se v kabině přepravovalo jen minimum příručních zavazadel. V hotelech bude třeba nejen úporně dezinfikovat, ale také zařídit vzdálenosti mezi stoly či plážovými lehátky, zrušit samoobslužné systémy, neotevřít noční bary a tančírny… „Pokud cestujete, abyste si užili davy, měli byste to mít letos těžké,“ upozornila Vestagerová.

Středeční iniciativa exekutivy EU je užitečná a srozumitelná. Pro členské státy včetně Česka by to měla být vítaná pomoc, dobrý návod, jak postupovat při uvolňování i případném opětovném zpřísňování. Pokud by se jím řídily všechny země, měl by se současný evropský zmatek zmírňovat. Bylo by to v zájmu hospodářské nápravy, ale zejména obnovení svobody pohybu občanů, tedy vymoženosti, o niž by nás žádná pandemie neměla dlouhodobě připravit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud