Benešová: Vnímání justice je zkreslené. V evropském kontextu fungují české soudy standardně | info.cz

Články odjinud

Benešová: Vnímání justice je zkreslené. V evropském kontextu fungují české soudy standardně

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se na konferenci Efektivita a kvalita českého soudnictví vyjádřila ke kvalitě tuzemské justice: „Hledím-li osobně na české soudnictví optikou srovnávacího přehledu, vidím systém, který je navzdory dílčím obtížím funkční a v evropském kontextu „standardní“ v nejlepším smyslu toho slova.“ Její příspěvek nyní publikuje INFO.CZ v plném rozsahu.

Diskuse o kvalitě a efektivitě libovolného soudního systému, ten český nevyjímaje, trpí – tak jak je tomu i v mnoha jiných oblastech veřejného zájmu – jednou zásadní vadou na kráse. Jsou často založeny spíše na dojmech, než na objektivních datech, spíše na extrémních případech než na běžném chodu systému, spíše na anekdotách než na statistice.

Toto zkreslené vnímání fungování justice, ať už mezi laickou veřejností, v profesních kruzích či mezi zástupci politické reprezentace a médií, je velmi těžké překonat, byť se o to Ministerstvo spravedlnosti různými cestami snaží – za všechny kroky zmíním alespoň Výroční statistickou zprávu o českém soudnictví, která přináší objektivní, a jak věřím, též srozumitelný vhled do chodu soudů a výsledků jejich činnosti.

Proto jsem velmi ráda, že dnešní konference pořádaná Nejvyšším soudem České republiky a Ústavněprávním výborem Senátu výslovně odkazuje na další pomyslný „Archimédův pevný bod“ v justiční oblasti, tedy srovnávací přehled či „Justice Scoreboard“ vydávaný Evropskou komisí, který vychází z dat shromážděných Evropskou Komisí pro efektivitu justice Rady Evropy (CEPEJ). Právě díky tomuto přehledu totiž můžeme poměrně detailně hodnotit českou civilní a správní justici v celoevropském kontextu.     

Jak si tedy Česká republika v tomto srovnání stojí?

Pokud jde o rychlost řízení, s potěšením konstatuji, že oba hlavní ukazatele používané Komisí pro efektivitu justice, tedy „dispoziční čas“ (disposition time) teoreticky nutný pro vyřízení věci i „míra vyřešení“ („clearance rate“) vyjadřující schopnost soudů vyřizovat napadlé žaloby, vycházejí pro Českou republiku velmi příznivě, pokud jde o občanské a obchodní spory. V této oblasti patří české soudnictví jednoznačně mezi „rychlé“ evropské systémy, a to navzdory tomu, že míra nově napadlých věcí je i přes určitý pokles v posledních letech v evropském srovnání stále nadprůměrná.

Složitější situace panuje v oblasti správního soudnictví, a to jak obecně, tak ve vztahu ke specifickým agendám sledovaným ve srovnávacím přehledu, jako je hospodářská soutěž či elektronické komunikace. Ministerstvo o tomto problému, který je způsoben výrazným nárůstem agendy správního soudnictví a omezenými personálními kapacitami, ví a ve spolupráci s reprezentanty správního soudnictví se jej snaží řešit specifickými opatřeními.

Rychlost soudního systému je však pouze jedním ze základních měřítek, jimiž bychom jej měli hodnotit. Jak v této souvislosti Komise pro efektivitu justice zdůrazňuje, rychlost soudního řízení tvoří jen jeden aspekt spravedlivého procesu a musí být v rovnováze především se zájmem na vysoké kvalitě soudního rozhodování.

V této oblasti je srovnávání náročnější, neboť kvalitu soudního systému zpravidla není možné měřit přímo. Srovnávací přehled se tak zaměřuje spíše na důležité faktory, které obecně napomáhají zvyšování kvality soudnictví.

Jedním z takových faktorů je „dostupnost“ soudnictví, která zahrnuje možnost získávat informace o soudním řízení a provádět v něm úkony elektronicky.

V této oblasti má Česká republika výhodu díky funkčnímu systému datových schránek, který umožňuje provádění všech písemných úkonů vůči soudu či účastníkům právě elektronicky. Jedním z hlavních záměrů Ministerstva spravedlnosti v oblasti elektronizace justice pak je doplnit tento „vnější“ systém elektronické komunikace elektronickým soudním spisem, který by měl dále zkvalitnit a usnadnit práci soudů.

Druhým z faktorů podmiňujících kvalitu, který bych ráda zmínila, jsou zdroje a náklady na fungování soudnictví. Soudnictví totiž nemůže existovat mimo ekonomickou realitu veřejných financí a účelnost vynakládaných prostředků jedním z aspektů efektivity soudního systému jako takového. Dostatečné materiální zajištění je však zároveň nutnou podmínkou pro jeho kvalitní fungování.

Ze srovnávacího přehledu přitom vyplývá, že náklady na fungování českého soudnictví vztažené k hrubému domácímu produktu se v evropském srovnání nijak nevymykají běžným hodnotám. Statistická data tak nepotvrzují, že by české soudnictví bylo „drahé“ nebo že by jako celek nehospodařilo efektivně s prostředky, které ze státního rozpočtu získává. Stejně tak se nedá objektivně říci, že by české soudnictví – i přes některé dílčí problémy – obecně bylo „podfinancované“.

Vážené dámy, vážení pánové, závěrem si dovolím shrnout, že hledím-li osobně na české soudnictví optikou srovnávacího přehledu, vidím systém, který je navzdory dílčím obtížím funkční a v evropském kontextu „standardní“ v nejlepším smyslu toho slova. Dnešní konferenci pak přeji, aby vedle přesnější identifikace konkrétních výzev, s nimiž se naše soudnictví potýká, a hledání jejich adekvátních řešení přispěla též k posílení objektivního obrazu českých soudů v očích zainteresované veřejnosti.

Příspěvek Marie Benešové zazněl dne 26. 11. 2019 na konferenci Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud