Bidenův ambiciózní plán na podporu ekonomiky oživuje vzpomínky na Trumpovu údernost

Tomáš Daňhel

KOMENTÁŘ TOMÁŠE DAŇHELA | Joe Biden, nejstarší prezident v historii USA, představil další velmi ambiciózní plán na podporu ekonomiky, jehož výdaje přesahují 2 triliony USD. Jedná se o již druhou podobnou iniciativu v krátkém čase – první „stimulus“ na podporu zotavení ekonomiky po dopadech koronaviru, představený před necelým měsícem, ukrojil z rozpočtu 1,9 trilionů USD.

Bidenův osmiletý plán je velmi ambiciózní a zároveň – v dnešní době obzvlášť – netradiční. A to především z jednoho prostého důvodu. Ihned na úvod je řečeno, z čeho bude financován, k jakým daňovým změnám dojde a jaká je jeho „návratnost“. To bude promítnuto především u zvýšení daňové zátěže u korporací na 28 % (republikáni ji snížili z 35 % na 21 % v roce 2017) a zároveň můžeme očekávat větší tlak na přesun korporací z daňových rájů do Spojených států.

Pokud si někdo stýská, že s odchodem Trumpa ztratila americká politika onu pověstnou údernost, tak alespoň cíl této vize nám může nápadně připomenout rétoriku nejznámějšího twitterového státníka – „vytvoření nejsilnější, nejodolnější a nejinovativnější ekonomiky světa“.

Návrh předpokládá rozdělení finančních toků následujícím způsobem: 621 miliard na podporu dopravní infrastruktury, 400 miliard pro péči o starší a zdravotně postiženou populaci, 300 miliard na rozvoj stavební infrastruktury a sítí, 300 miliard na podporu bydlení a 580 miliard na podporu a rozvoj výroby, vědy a výzkumu.

Při komplexnějším pohledu na tento plán můžeme říci, že se nejedná o typické helicopter money. Zároveň však nemůžeme prohlásit, že nedojde ke zvýšení inflace, a to především z důvodů předchozích záchranných balíčků (které se této definici nápadně podobaly); nelze vyloučit ani další budoucí stimuly, a to hlavně s ohledem na složitou predikovatelnost pandemické situace.

Můžeme očekávat globální dopady tohoto plánu? Ano, otázka však je, kde se promítnou. Zásadní profitování Evropy nebo zbytku světa očekávat nelze. Nenajde však Evropa v tomto americkém plánu inspiraci pro sebe? Vyloučit to nemůžeme.

Autor je analytik a senior relationship manažer Saxo Bank

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital