Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bohumil Pečinka: Slovenské rozhodnutí ohledně Babiše a StB je důležité i pro Česko

Bohumil Pečinka: Slovenské rozhodnutí ohledně Babiše a StB je důležité i pro Česko

Bratislavský krajský soud zamítl žalobu Andreje Babiše, který si stěžoval, že byl neoprávněně evidován mezi agenty bývalé komunistické Státní bezpečnosti.

Soudci v Bratislavě tak reagovali na verdikt slovenského ústavního soudu z října 2017, který řekl zhruba toto: Pokud důstojníci komunistické tajné služby dnes tvrdí, že vedli o někom svazky, aniž by o tom dotyčný věděl, tak je dvojí vysvětlení: buď lhali tehdy svým nadřízeným a jednali v rozporu se zákonem, anebo lžou nyní před soudem, rovněž v rozporu se zákonem.

V každém případě nemohou být v případu korunními svědky, protože jsou nedůvěryhodní. Pokud má soud dospět k závěru, že někdo byl evidován neoprávněně, musí to být na základě listinných důkazů. Anebo třeba jiných svědectví než od lidí, kteří se za komunismu aktivně podíleli na potlačování svobody a nyní ještě tvrdí, že porušovali i svoje vnitřní zákony.

Úterní rozhodnutí krajského soudu otevřelo téma, které se týká i Česka. Z právního hlediska o precedent pro nás samozřejmě nejde. Ale fakticky nám Slováci ukazují cestu. Jen stručně: za posledních 25 let slovenské soudy rozhodly o „neoprávněné evidenci“ zhruba ve čtyřech stech případů. V Česku je toto číslo ještě o tisíc vyšší. Zajímavý je i jiný údaj. V Česku tak soudci rozhodli přibližně v 80 procentech případů na základě svědectví důstojníků StB. Kdyby u nás existoval podobný rozsudek Ústavního soudu jako na Slovensku, byly by tyto počty úplně odlišné.

Je znám případ donedávna vysoce postavené státní úřednice, která podala u ostravského soudu žalobu na neoprávněnou evidenci v seznamech StB. K soudu se dostavil jako hlavní svědek její řídící orgán, který řekl, že si všechno vymyslel a paní o ničem nevěděla. Přitom soud měl k dispozici její neskartovaný svazek, kde byly desítky udání na spolupracovníky a kolegy. Povedená dvojice, která společně ničila životy svých bližních, od soudu odešla vítězně.

Ostravský rozsudek byl o to absurdnější, že dotyčný estébák byl ještě v činné službě u policie. Stručně řečeno, tento muž s vážnou tváří tvrdil, že v dobách komunismu riskoval pět a více let věznění kvůli tomu, že falšoval podpisy a zprávy průměrné agentky, která práskala na své okolí. Škoda že se ho dotyčný soudce nezeptal: A chováte se tak i v nynějším služebním poměru u policie?

Zpět ale ke slovenskému rozhodnutí o Babišovi, které není jen o Babišovi. V Česku dosud rozhodnutí Ústavního soudu v této věci chybí, protože se k němu ještě nikdo neodvolal. Jak by asi rozhodl? Předseda soudu Pavel Rychetský byl už jako poslanec hlavním odpůrcem lustračního zákona. Na druhé straně když Ústavní soud nedávno rozhodoval o novele zákona o archivnictví, která řešila, jestli komunistické archivy otevřít nebo uzavřít, byl Rychetský se svou touhou po zpřísnění přístupu k archiváliím přehlasován. Nastal čas názor ústavních soudců dále otestovat.

Další texty autora na webu Reflex.cz >>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1