KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Prohnilí proti prohnilým. V ostudné frašce, která se odehrála kolem Mariánského sloupu, si to rozdaly dvě party ze stejného ideologického hnízda. Protizápadní národovci nejhlasitěji křičeli jak na straně odpůrců, tak příznivců stavby. Ano, takto se po ruském vzoru rozeštvává společnost. Pomocí extremistů na obou březích. Tentokrát se toho dotyční chopili i bez cizí „pomoci“. Poučíme se?
Málokdy máme možnost takto přehledně vidět, jak obyčejně působí ruská trollí propaganda na západní společnosti. Vezme se reálný spor, který budí hodně emocí, má původ v hluboké kulturní rovině (takže nejde jen tak zahladit) a začne se mohutně sypat sůl do ran, ideálně z obou stran. „Jen ať všechny jedy skryté v bahně působí!“ Lidé, které problém opravdu zajímá a trápí, protože jsou v něm citově angažováni, už se pak nevědomky postarají o zbytek a v patřičně vybuzené atmosféře se sami porafají.
V tomto případě roli trollů sehrály dvě skupiny národovců. Na jedné straně ateisté jako europoslanec ODS Jan Zahradil a komunisté, na druhé „obránci víry“ z okolí Hradu. Podezřívavost vůči Západu a sympatie druhým směrem jsou u všech zúčastněných známé a netřeba je rozebírat. Nakonec je i jistou výhodou, že jde o veřejné osobnosti a nemusíme tak na sociálních sítích dohledávat stopy chovanců ruských trollích farem. Princip „solení ran“ je ale stejný, jen ještě účinnější, protože se známou tváří přichází patřičná mediální pozornost.
Když politik veskrze konzervativní strany v jednom šiku s komunisty vede ostrou kampaň proti sloupu a zároveň se odehrává pokus diskreditovat příznivce stavby podivným seznamem významných i bezvýznamných lidí, které spíše než víra spojuje odpor k Evropské unii, logicky to vzbudí bouři. A to by bylo, aby i ti, kteří do té doby necítili potřebu zapojit se do hádky, nevytáhli na barikády. Do konfesijního a historického sporu se přimíchala další výbušná rovina, a sice štěpení na „eurohujery“ a „kremrole“, jak se vzájemně hanlivě nálepkují.
