Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Být policajtem, to je vyražení. Komentář Karla Steigerwalda

Být policajtem, to je vyražení. Komentář Karla Steigerwalda

Výsledek vyšetřování: policii nevadí civil z Hradu v nabouraném BMW. Mně taky ne. Ale vadí mi ta bouračka, vadí mi, když policie přepadne bezdůvodně ženu, vadí mi, když policii před nosem uteče Krejčíř. Vadí mi, když policie trestá i toho, kdo zapomněl doma řidičák, jako by to bylo něco vážného, ačkoliv se může na místě činu kouknout do přístroje, že ten řidičák existuje. Je těch chyb, přehmatů, ostud a podezření z úplatků celá řada.

Policie je divná organizace, která, jak říká vtipně lid, pomáhá sobě a dobře se chrání. Když vysvětlí nehodu indispozicí policisty, nevěří jí asi už nikdo, i kdyby to byla stokrát pravda. Jestlipak dali tomu indisponovanému policistovi alespoň pokutu? Nám ji dávají, když zaviníme havárii, automaticky. Sobě ne? 

Lidově se tomu říká z ostudy kabát. Není jistě celá policie taková, ale na celou polici ta ostuda padá. A nikde nevidět, že by nějaká vyšší moc skočila na policii alespoň tak, jak ona skáče na toho, kdo kouří v hospodě nebo kdo zapomene dát účet za jedno pivo. Z policie se vyvíjí krok za krokem něco, co patří mentálně – víte kam? Do starých časů, kdy být policajtem bylo vyražení, koho chtěl, toho si chytl a dal do vězení. Tak rýmoval K.H. Borovský před sto padesáti lety.

Vyšetřovali civila z Hradu, protože věděli, že jeho existence v autě byla v pořádku. O tom, jak probíhala nehoda, jak probíhala indispozice, co lékaři, co brzdná dráha a tak podobně, neřekli nic. Neřekli také, jak velká byla škoda, ačkoliv to auto koupili za naše peníze, ne za své. 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744