Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bývalý estébák Filip se znovu hlásí do služby. Pro stranu i vlast. Komentář Petra Holce

Bývalý estébák Filip se znovu hlásí do služby. Pro stranu i vlast. Komentář Petra Holce

Všechno je jednou poprvé. Poprvé od pádu komunismu v roce 1989 promluvil na sjezdu komunistů prezident a poprvé se taky komunisti vracejí do vlády. Sice nepřímo, protože nejspíš jen tolerují případnou menšinovou koalici ANO a ČSSD, i tak už se ale hlásí o slovo. „Ministry nominuje samozřejmě premiér. Ale naše role by se dala pojmenovat, jak to hezky říká prezident, negativní kádrová pravomoc,“ připomněl nově zvolený šéf KSČM Vojtěch Filip, že nic není zadarmo.

Ano, je to fakt hezky česky. Bývalý nadšený spolupracovník StB měl teď sice odpočívat na politickém hřbitově, když po loňském volebním fiasku KSČM slíbil, že na předsedu už nebude kandidovat, věřte ale komunistům a skončíte v lágru. O těch našich vám nejvíc řekne asi to, že na jejich šéfa nyní chtěl kandidovat i Zdeněk Ondráček, někdejší člen zásahového oddílu, který za totality obuškem nejradši mlátil ženy. Anebo i to, že do druhého kola volby vyrovnaně postoupil právě Filip a taky upřímný stalinista Josef Skála, mentálně další Ondráček, jen bez obušku.

Prezident Miloš Zeman na sjezdu komunisty pozdravil jako soudruhy, o čemž jako bývalý jepičí komunista ví své. A taky jim řekl, že teď mají čas i šanci přispět k tomu, aby Česko pootočili vlevo. To už nějaký čas i dělají, jen zemi spíš otáčejí východně než vlevo. Třeba europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček se právě vrátil z Ruskem okupovaného Krymu, kde se rozpovídal o zrušení ruských sankcí EU. A k Rusku se jeho soudruzi z KSČM hlásí i v souvislosti se Sýrií, kde Rusové drží při životě prezidenta Asada, jenž vraždí vlastní lidi. Možná se inspiruje komunisty, kteří to s gustem, když jsou u moci, dělají taky.

Je to přitom ironie: kdysi se předpovídalo, že komunisti časem zmizí z české politiky, protože prostě vymřou. To se sice nestalo, vloni k tomu ale aspoň nakročili, když udělali suverénně nejhorší volební výsledek ve své historii. A právě s ním se teď zřejmě poprvé budou podílet na vládě. Česko sice nečeká další únor 1948, mít ale permanentně za zády sovětské kádry typu Filipa znamená permanentní průšvih: Česko je součástí EU, NATO i dalších „západních“ struktur, zatímco komunisti zůstali na „východě“. Žádná země nemůže být jednou nohou v NATO a druhou ve Varšavské smlouvě, v níž KSČM zamrzla.

Změnit to aspoň trochu chtěla třeba mladší (aspoň na komunistické gerontokratické poměry) europoslankyně Kateřina Konečná, jíž jako většinu politiků civilizoval Brusel, v KSČM ale nemá šanci. Filipa totiž málem porazil Skála, který reprezentuje pravý opak toho, co ona. S KSČM téměř ve vládě ale určitě bude legrace, o tom žádná. A nakonec to klidně může být i jejich politická smrt. Nemálo voličů jim totiž sebralo ANO, když předvedlo, že mnozí protestní voliči komunisty vlastně nepotřebují.

Další komentáře autora na stránkách Blesk.cz >>>

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744