Český sport se potýká s největší krizí v historii. Města a obce mu mohou pomoci racionálnějším přístupem k regulaci hazardu

Český sport se potýká s největší krizí ve své moderní historii, varovala Česká unie sportu. Znemožnění normálního fungování sportovních družstev a klubů během pandemie trvalo prakticky dva roky, ovšem organizace si neoddechnou ani nyní. Obtíže, které jim působí energetická krize, mohou pro mnoho z nich znamenat existenční riziko. Pomoci by měla nejen vláda, možnosti mají v rukách i místní samosprávy. Okamžitým zdrojem příjmů mohou být peníze z herního průmyslu, tedy výnosy ze zdanění her a kasin. To by ovšem vyžadovalo proměnu debaty o regulaci herního průmyslu na místní úrovni. Stále častěji uplatňovaný model nulové tolerance hazardu, který přivedl více hráčů do on-line prostředí, zároveň připravil obce a města o příjmy, které jim nyní chybí mimo jiné na podporu sportovních oddílů a zájmových aktivit.

O těžké situaci hovoří představitelé České unie sportu (ČUS), ve které se sdružuje většina významných celorepublikových sportovních a tělovýchovných svazů. Podle předsedy unie Miroslava Jansty se odvětví právě teď potýká s největší krizí ve své historii. Důvodů je podle něj hned několik – kromě vleklé koronavirové pandemie jde teď hlavně o energetickou krizi a s ní související přesměrování veřejných rozpočtů, což vedlo k velkému snížení státní podpory sportovních organizací. Řada klubů se potýká s ekonomickými těžkostmi, které podle Jansty v mnoha případech vyústí v jejich zánik.

„Podpora sportu klesá i bez inflace a narůstajících cen za energie. Od nové vlády jsme očekávali změnu, racionalitu a pochopení významu sportu pro stát, to ale zatím nepřichází. Přitom podle vládou schválené koncepce Sport 2025 mělo být všechno jinak a na sport by mělo jít v roce 2025 minimálně 19 miliard korun. Jsme někde na jedné čtvrtině. Pokud by měl být cíl koncepce v roce 2025 splněn, musely by být výdaje na sport v následujících letech meziročně navyšovány o sto procent,“ uvedl Jansta v červenci – chvíli poté, co vláda snížila roční výdaje na sport na 4,6 miliardy korun. Tedy zhruba o čtvrtinu toho, co ve prospěch sportovních organizací přikázala o rok dříve.

Situace je složitá a komplikace přicházejí v době, kdy byly zejména mladší generace dlouhodobě odstřihnuté od možnosti sportovního vyžití. Nejen vláda, ale i české obce by proto měly podporu sportu považovat za jednu ze svých hlavních priorit. S tím souvisí i nutnost hledat možné nové zdroje financování. Zejména obecní rozpočty v mnoha regionech ale často naráží na jeden problém – v důsledku striktní nulové tolerance hazardu se připravily o značné příjmy z herního průmyslu. A absence těchto zdrojů se právě teď projevuje zejména v oblasti kultury, adiktologické prevence, ale právě i sportu a volnočasových aktivit.

Po celé republice

Tento jev lze pozorovat napříč zemí. Například na území Českých Budějovic platí striktní nulová tolerance hazardu od roku 2016. Město ale v letech po přijetí vyhlášky narazilo na přirozený efekt každého absolutního zákazu – vznik šedé zóny. „Při srovnání dat z roku 2016, kdy byl poprvé monitoring černých heren v Českých Budějovicích proveden, s daty z roku 2017 zjistíme, že stoupl počet řešených případů dětí a mládeže v lokalitách, kde jsou herny k dispozici, téměř na dvojnásobný počet,“ konstatovala tehdejší situaci zastupitelka a bývalá budějovická radní pro sociální věci Lucie Kozlová (ANO). Jednoduché řešení problému tedy nenastalo a město se samo připravilo o významné příjmy, které mohlo využít při řešení současné energetické krize a rostoucích nákladů na provoz venkovních i halových sportovišť.

Podobně v severočeském městě sportu Jablonci nad Nisou přijal magistrát obecně závaznou vyhlášku zavádějící nulovou toleranci hazardu na území celého města. Ta vešla v účinnost v loňském roce, konkrétně 1. srpna 2021. Od tohoto data je tedy v Jablonci nad Nisou zakázán provoz technických her. Tento předpis ale sám o sobě zapříčinil vleklé právní spory, když jeho legalitu napadl provozovatel místního Casina Zlatý kříž, společnost Euro Queen.

Kladno žije sportem

V jiných městech se již před časem rozhodli jít cestou komplexní regulace herního průmyslu místo plošných zákazů. O výhodách tohoto přístupu vypovídá příklad z Kladna. Zdejší starosta Milan Volf (Volba pro Kladno) – sám bývalý profesionální hokejista – už v roce 2020 zrušil původní vyhlášky obsahující nulovou toleranci a ve spolupráci s experty České komory loterního průmyslu představil novou vyhlášku. Její logika stojí hlavně na tzv. adresném systému – tedy modelu spočívajícím ve vytyčení konkrétních adres, na kterých je možné hazard provozovat.

„Opačným příkladem může být třeba kontroverzní pražská vyhláška, v jejímž důsledku by mělo dojít k absolutnímu zákazu provozování hazardních her na celém území metropole. Tímto přístupem se města jen dobrovolně vzdávají finančních prostředků z rozpočtového určení daně z hazardních her, které by mohly využít v oblasti investic, školství či kultury. Tomu jsme se na Kladně chtěli vyvarovat,“ argumentoval už před časem Milan Volf, pro kterého je podpora sportu ve městě jednou z priorit. Získané daňové výnosy tak na Kladensku pomáhaly v době pandemie a sportovní oddíly se mohou spoléhat na schopnost města pomoci jim i v době energetické krize.

Volf v půli srpna na tiskové konferenci po boku Jaromíra Jágra oznámil, že se vedení města podařilo získat od Národní sportovní agentury dotaci na rekonstrukci zimního stadionu ve výši 138 milionů. Zároveň probíhají rozsáhlé opravy prostor u sportovního areálu Sletiště, kde by měla v brzké době vyrůst i lokální Zeď slávy. „Zeď slávy je takovou třešničkou na dortu. Pracuje se na ní s obrovskou pečlivostí skoro rok a půl. Půjde o unikátní průřez historií kladenského sportu a představí nejvýznamnější kladenské sportovce na lokální, republikové i světové úrovni. Musím přiznat, že pro mě je to o to příjemnější, že se na ní objeví i můj otec,“ sdělil Volf pro magazín The Business Soirée.

Ač tedy příjmy z daně z herního průmyslu představují pouze část městských rozpočtů, za současných krizových podmínek mohou obcím výrazným způsobem pomoci kompenzovat zvyšující se náklady sportovišť. Každá obec a město jsou v energetické krizi postaveny před rozhodování, jaké veřejné služby budou muset omezit nebo zcela odříznout. Dle vyjádření sportovních oddílu se zdá, že existuje reálná hrozba, že sportování široké veřejnosti a podpora volnočasových aktivit bude leckde to první, na čem starostové budou šetřit.

„Zelená je tráva, fotbal to je hra…“ aneb Osobní ohlédnutí za takřka sto lety světových šampionátů v kopané

Martin Kovář

Dvaadvacáté mistrovství světa ve fotbale v Kataru běží už skoro týden na plné obrátky. Kromě vášnivých diskusí o možné korupci v souvislosti s bojem o jeho pořadatelství, o mrtvých dělnících při stavbách moderních stadionů, o nedostatku respektu vůči příslušníkům LGBT+ komunity a tom, jak z pohodlí bezpečné Evropy některé národní týmy „statečně“ bojují za diverzitu a proti rasismu, zatímco v Kataru sice nerady, ale přesto poslušně plní nařízení FIFA a pořadatelů o „nepolitickém šampionátu“ atd. se přitom vede řeč, pro mnohé aktivisty překvapivě, také o fotbalu samotném. A především o něm bude tento text, toto ohlédnutí za téměř již stovkou let nádherné hry, která přitahuje – všemu navzdory – pozornost fanoušků jako žádná jiná.

Přečíst celý článek
sinfin.digital