KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Situace vládních, potažmo veřejných financí v Česku je natolik vážná, že před ní veřejně varoval i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Podle něho by si politici měli přiznat, že současné příjmy státního rozpočtu dlouhodobě nestačí na výdaje. Zpochybnil přitom možnost dalšího zvyšování „sociálních transferů včetně důchodů“. A prorokoval současně, že asi „nastane doba, kdy tak štědrá valorizace ve všech situacích nebude možná“.
Odvážná slova z úst šéfa ČNB vypovídají o vážnosti situace. Připomeňme, že vládě loni v důsledku koronaviru (ale nejenom z tohoto důvodu) poklesly příjmy, aniž by snížila výdaje. A proto zasekla deficitní sekeru 367 miliard korun s tím, že letošní schodek státního rozpočtu by se měl vyšplhat na 500 miliard. Nepříjemný je zejména trend prohlubování podílu vládního dluhu k HDP. Tento podíl loni stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU by tento dluh neměl přesáhnout 60 procent HDP. Jistě, Česko je ještě dosti vzdáleno limitní hranici. (Neřešme fakt, že řada zemí EU včetně Francie i Německa toto kritérium dlouhodobě nedodržuje). Ale neblahý trend může ledaskoho lekat. Podobnou rychlostí, jakou již loni zařadila Babišova vláda, by Česká republika k mýtické 60% hranici dokráčela coby dup. Následky by mohly být devastující.
Nebezpečná situace, která je nadále zhoršována koronavirem, by proto neměla být brána na lehkou váhu. Vládní, potažmo veřejné finance skutečně potřebují ozdravit, jak nyní naléhavě varoval i guvernér Rusnok. Kardinální otázkou je, jak by toho mělo být dosaženo. Tedy, jaké medikamenty by k této léčbě měly být použity. Guvernér Rusnok tvrdí, ze cesta reálně nevede skrze redukci státu. Respektive, vidí zde jen malý prostor k úsporám. „Buď si musíme říct, že někde zkrátíme výdaje, a to nejsou nějaké hry, že propustíme někde pár set nebo tisíc úředníků, to nebude stačit, to si prostě bohužel musíme přiznat,“ podotkl. Větší prostor vidí v oblasti sociálních transferů, respektive v omezení jejich valorizace a to včetně penzí. Což se dá chápat tak, že by stát neměl zvyšovat reálnou hodnotu sociálních dávek ani důchodů.
