Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chaos, nepřipravenost a půlení poslanců. Co vše ukázal první den sněmovny? Glosa M. Žižkové

Noví a staronoví poslanci se v pondělí sešli na ustavující schůzi sněmovny. A jen co doslibovali (myšleno složili poslanecký slib), došlo na boj. Jeho centrem byl mandátový a imunitní výbor, konkrétně počet jeho členů. Na jednu stranu se postavil Demokratický blok, který pro dnešní odpoledne odhodil spory stranou a vystupoval „jako jeden muž“. Během odpoledních hodin pak napětí vzbuzovala především otázka, jak se k navýšenému počtu postaví ANO, KSČM, SPD a ČSSD. Konečným výsledkem je devatenáctičlenný výbor, což je ještě o jednoho člena více, než Demokratický blok původně navrhoval. Na první pohled by se to zdálo jako malé vítězství uskupení ODS, lidovců, TOP 09 a STAN. Tak jednoduché to ovšem být nemusí. Svého dosáhlo i ANO. Pondělní jednání navíc ukázalo na dva zásadní body možné budoucnosti sněmovny: už od začátku bude docházet k silovým bojům a nad tím vším bude vládnout chaos.

Uběhlo jen několik minut od začátku ustavující schůze Sněmovny a bylo jasné, že se poslanci neshodnou na tom, kolik členů by měl mít mandátový a imunitní výbor. Proti sobě stál návrh KSČM na třináct členů, sociálních demokratů na patnáct a STAN (potažmo Demokratického bloku) na osmnáct. Posledně jmenovaný měl zaručit, že budou mít ve výboru, jehož jednání je neveřejné, zastoupení všechny partaje zvolené do sněmovny.

Demokratický blok se na tomto počtu dohodl už v minulém týdnu. „U mandátového a imunitního výboru, který jedná neveřejně, a členové jsou často seznamováni s materiály, o kterých pak ani nemohou mluvit, by bylo nesprávné, kdyby tam každá strana neměla zastoupení,“ uvedl tehdy pro INFO.CZ předseda ODS Petr Fiala.

V rámci plánu se tak za řečnickým pultíkem střídali členové spolupracujících stran a vyzdvihovali důležitost zastoupení všech partají. Odvolávali se na hlasy voličů i demokratický chod sněmovny. Promluvy chvílemi připomínaly „přednášky“ pro nováčky v poslaneckých lavicích. Došlo i na historický exkurz ke kořenům d´Hondtovy metody v českém prostředí. Přetrvával ovšem důraz na to, že pokud by nebyly ve výboru zastoupeny všechny partaje, jednalo by se o bezprecedentní situaci a omezení určité kontrolní činnosti.

Dohady se točily také kolem samotného Demokratického bloku. Komunisté i ANO ho popisovali jako trvalou spolupráci, která by se měla promítnout i do rozložení sil v rámci výborů. Zástupci bloku zas dokola opakovali, že se jedná o chvilkovou kooperaci pro jednání o ustavení sněmovny.

Situaci rozčísla chvíle, v níž došlo na „půlení poslanců“. V ní vystoupilo hned několik poslanců. S poznámkou přišli zástupci nováčků: Piráti. Upozornili totiž na to, že v případě třinácti členů (jak navrhovali komunisté) by měly dva kluby nárok na zastoupení půldruhého poslance. To vyvolalo diskusi, jak situaci „poslaneckých půlek“ řešit. Poslanci v tu chvíli začali vytahovat jednací řád sněmovny a rychle listovat. Do diskuse se vložil i matador Marek Benda (ODS), který je ve sněmovně už od 90. let. Komunisté si podle něj svůj návrh buď neuměli jednoduše spočítat, nebo chtěli zablokovat chod dolní komory. Jan Bartošek (KDU-ČSL) pak dokonce navrhl přerušení jednání do středy.

Na to nakonec nedošlo. Strany se o pauze dohodly a komunisté a ANO pak navrhli, aby měl výbor devatenáct členů. Tedy ještě o jednoho více, než chtěl Jan Farský (STAN). Návrh tak prošel. Proti hlasovali v podstatě jen Piráti.

Mohlo by se zdát, že si Demokratický blok prosadil své a vyšel z prvního souboje na poli rozhádané sněmovny vítězně. Jak upozornila Pirátská strana, hnutí ANO však zároveň v tomto rozložení sil získá ve výboru – který je pro ně důležitý už kvůli rozhodování o imunitě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka – místo sedmi členů (v případě celkových osmnácti) rovnou osm. Otázkou je, zda to bylo podmínkou dohody s ostatními stranami. Hnutí ANO to každopádně nahrává pro hledání většiny ve výboru.

Průběh pondělní schůze ale každopádně ukazuje na to, že bod, který by měl být v ideálním případě chvilkovou záležitostí, se stal pro novou sněmovnu prvním důvodem k rozbroji. Hrozilo silové hlasování i přerušení jednání dolní komory. K odblokování  přispěl chaos a nepřipravenost návrhu na třináct členů, kterému nevycházela prostá matematika. Plus zákulisní dohady stran, v nichž mohlo hrát roli navýšení až na devatenáct členů, což prospěje ANO. Vytahování jednacích řádů a dohady nad tím, jak řešit situaci „půlení poslanců“ jen dál ilustrovaly další zmatek a nepřipravenost.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1