Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chaos, nepřipravenost a půlení poslanců. Co vše ukázal první den sněmovny? Glosa M. Žižkové

Noví a staronoví poslanci se v pondělí sešli na ustavující schůzi sněmovny. A jen co doslibovali (myšleno složili poslanecký slib), došlo na boj. Jeho centrem byl mandátový a imunitní výbor, konkrétně počet jeho členů. Na jednu stranu se postavil Demokratický blok, který pro dnešní odpoledne odhodil spory stranou a vystupoval „jako jeden muž“. Během odpoledních hodin pak napětí vzbuzovala především otázka, jak se k navýšenému počtu postaví ANO, KSČM, SPD a ČSSD. Konečným výsledkem je devatenáctičlenný výbor, což je ještě o jednoho člena více, než Demokratický blok původně navrhoval. Na první pohled by se to zdálo jako malé vítězství uskupení ODS, lidovců, TOP 09 a STAN. Tak jednoduché to ovšem být nemusí. Svého dosáhlo i ANO. Pondělní jednání navíc ukázalo na dva zásadní body možné budoucnosti sněmovny: už od začátku bude docházet k silovým bojům a nad tím vším bude vládnout chaos.

Uběhlo jen několik minut od začátku ustavující schůze Sněmovny a bylo jasné, že se poslanci neshodnou na tom, kolik členů by měl mít mandátový a imunitní výbor. Proti sobě stál návrh KSČM na třináct členů, sociálních demokratů na patnáct a STAN (potažmo Demokratického bloku) na osmnáct. Posledně jmenovaný měl zaručit, že budou mít ve výboru, jehož jednání je neveřejné, zastoupení všechny partaje zvolené do sněmovny.

Demokratický blok se na tomto počtu dohodl už v minulém týdnu. „U mandátového a imunitního výboru, který jedná neveřejně, a členové jsou často seznamováni s materiály, o kterých pak ani nemohou mluvit, by bylo nesprávné, kdyby tam každá strana neměla zastoupení,“ uvedl tehdy pro INFO.CZ předseda ODS Petr Fiala.

V rámci plánu se tak za řečnickým pultíkem střídali členové spolupracujících stran a vyzdvihovali důležitost zastoupení všech partají. Odvolávali se na hlasy voličů i demokratický chod sněmovny. Promluvy chvílemi připomínaly „přednášky“ pro nováčky v poslaneckých lavicích. Došlo i na historický exkurz ke kořenům d´Hondtovy metody v českém prostředí. Přetrvával ovšem důraz na to, že pokud by nebyly ve výboru zastoupeny všechny partaje, jednalo by se o bezprecedentní situaci a omezení určité kontrolní činnosti.

Dohady se točily také kolem samotného Demokratického bloku. Komunisté i ANO ho popisovali jako trvalou spolupráci, která by se měla promítnout i do rozložení sil v rámci výborů. Zástupci bloku zas dokola opakovali, že se jedná o chvilkovou kooperaci pro jednání o ustavení sněmovny.

Situaci rozčísla chvíle, v níž došlo na „půlení poslanců“. V ní vystoupilo hned několik poslanců. S poznámkou přišli zástupci nováčků: Piráti. Upozornili totiž na to, že v případě třinácti členů (jak navrhovali komunisté) by měly dva kluby nárok na zastoupení půldruhého poslance. To vyvolalo diskusi, jak situaci „poslaneckých půlek“ řešit. Poslanci v tu chvíli začali vytahovat jednací řád sněmovny a rychle listovat. Do diskuse se vložil i matador Marek Benda (ODS), který je ve sněmovně už od 90. let. Komunisté si podle něj svůj návrh buď neuměli jednoduše spočítat, nebo chtěli zablokovat chod dolní komory. Jan Bartošek (KDU-ČSL) pak dokonce navrhl přerušení jednání do středy.

Na to nakonec nedošlo. Strany se o pauze dohodly a komunisté a ANO pak navrhli, aby měl výbor devatenáct členů. Tedy ještě o jednoho více, než chtěl Jan Farský (STAN). Návrh tak prošel. Proti hlasovali v podstatě jen Piráti.

Mohlo by se zdát, že si Demokratický blok prosadil své a vyšel z prvního souboje na poli rozhádané sněmovny vítězně. Jak upozornila Pirátská strana, hnutí ANO však zároveň v tomto rozložení sil získá ve výboru – který je pro ně důležitý už kvůli rozhodování o imunitě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka – místo sedmi členů (v případě celkových osmnácti) rovnou osm. Otázkou je, zda to bylo podmínkou dohody s ostatními stranami. Hnutí ANO to každopádně nahrává pro hledání většiny ve výboru.

Průběh pondělní schůze ale každopádně ukazuje na to, že bod, který by měl být v ideálním případě chvilkovou záležitostí, se stal pro novou sněmovnu prvním důvodem k rozbroji. Hrozilo silové hlasování i přerušení jednání dolní komory. K odblokování  přispěl chaos a nepřipravenost návrhu na třináct členů, kterému nevycházela prostá matematika. Plus zákulisní dohady stran, v nichž mohlo hrát roli navýšení až na devatenáct členů, což prospěje ANO. Vytahování jednacích řádů a dohady nad tím, jak řešit situaci „půlení poslanců“ jen dál ilustrovaly další zmatek a nepřipravenost.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744