Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČNB vyhlásila lidem hypoteční válku, postavila se za spekulanty. Komentář Ondřeje Féra

ČNB vyhlásila lidem hypoteční válku, postavila se za spekulanty. Komentář Ondřeje Féra

Česká národní banka (ČNB) zpřísnila podmínky pro získání hypotéky. Guvernér Jiří Rusnok jediným podpisem statisícům rodin vzal možnost bydlet ve vlastním, stěžují si na něj dokonce i developeři. ČNB pokračuje v nebezpečném trendu. Místo aby trh hlídala, sama ho vytváří. Chová se jako investiční fond, do kterého všichni povinně dáváme peníze, ale nemůžeme ovlivnit, co s nimi parta z centrální banky beztrestně tropí.

Česká národní banka od října rozšíří pravidla pro poskytování hypoték o požadavky na výši přijmu. Výše dluhu žadatele o hypotéku by neměla překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Žadatel by měl současně splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. Na první pohled to vypadá rozumně – lidé by se neměli zadlužovat, a to dokonce ani ve státě, který sám ekonomicky jede se zapnutým dluhovým módem „po nás potopa.“

Pojďme si ale propočítat, co tento krok centrálních bankéřů bude znamenat ve skutečnosti. Představte si byt za šest milionů – v Praze to je garsonka, ceny nemovitostí jsou enormní. Klient dává pětinu vlastních zdrojů, bere si úvěr 4,8 milionu korun se splatností 30 let. Při běžné úrokové sazbě 2,3 procenta a splátkou kolem 18 tisíc korun, bude potřebovat příjem 45 tisíc korun čistého měsíčně. Při dnešních podmínkách by mu stačil příjem okolo třiceti tisíc, tedy někde okolo průměrného výdělku v Česku.

Podtrženo a sečteno, Česká národní banka svým nedomyšleným zásahem do tržních podmínek příšerný stav na realitním trhu ještě zhoršila. „Nová opatření výrazně omezí možnost pořídit si vlastní bydlení. Vyřadí z možnosti získat hypoteční úvěr silnou skupinu lidí ze střední třídy. Zůstane však zastoupena celá skupina spekulantů kupujících byty pro zisk z nájmů nebo pozdějšího prodeje,“ zní kritika. Nepřichází od nějakých mytických neomarxistů, ale od Evžena Korce, majitele jednoho z největších českých developerů, společnosti Ekospol.

Česká spořitelna už spočítala, že nová pravidla ČNB postihnou každého třetího budoucího klienta žádajícího o hypotéku. Všichni tito lidé budou muset spoléhat na nájemní bydlení. Jenže ceny nájmů také raketově rostou; za byt 2+1 už lidé platí polovinu rodinného příjmu, a to mluvíme o ekonomicky aktivních lidech. Celé obrovské sociologické skupiny jako mladé rodiny nebo naopak senioři se kvůli tomu, že ČNB místo aby trh regulovala, sama ho vytváří – a to ještě mimořádně nešťastným způsobem – stávají bezdomovci ze zákona.

Guvernér Jiří Rusnok tvrdí, že vlastnit nemovitost není lidské právo. To samozřejmě není, bydlet ale lidským právem nesporně je. ČNB na jedné straně lidem bere možnost opatřit si vlastní bydlení – a současně nedělá ani zbla proti tomu, aby deregulované nájemné rostlo po exponenciále. „Stabilizujeme trh,“ říká ČNB. To je argumentace vyšším zájmem, který bezohledně nehledí na důsledky. V makroekonomických tabulkách to možná bude vypadat dobře, centrální bankéři by se ale měli používat i jiné nástroje než pokročilé funkce v tabulkovém programu Excel.

Mladí lidé si začnou hledat bydlení mimo města. Budou dojíždět do práce, což při zoufalém stavu dopravní infrastruktury znamená klidně tři hodiny denně navíc k pracovní době. Čas, který lidem nikdo nezaplatí, čas ukradený z rodinného života. Lidem přibudou náklady na dopravu, zvýší se ekologická zátěž. Katastrofa za katastrofou, ale hlavně že trh bude stabilní. Po nás potopa.

Hypoteční válka, kterou ČNB vyhlásila střední třídě, je ale jenom symptomem chorobného nastavení agendy centrální banky. Ta by měla plnit regulatorní funkci, místo toho už od časů předešlého guvernéra Miroslava Singera trh sama vytváří. ČNB by měla reagovat na dění na trhu, místo toho nutí trh, aby reagoval na to, co ČNB páchá. Nemocná je celá společnost: v případě realitní bubliny, která se na našem trhu utěšeně nafukuje, měli konat politici a zatlačit na developery. Výsledek této aktivity měla ČNB vyhodnotit a vyslovit se k němu. Místo toho je těch asi šest politiků, kteří volají po rozumném nastavení realitního trhu třeba po rakouském vzoru označováno za neomarxisty. Developeři se ve většině chovají s otřesnou nezodpovědností a ČNB na to reaguje experimenty, které vypadají, jako kdyby v jejím vedení seděli duchové Trockého a Bucharina.

Suma sumárum, tahle centrálně bankovní „stabilizace trhu“ celou společnost vyjde ještě pěkně draho. Peněžní stránka věci bude ještě to nejmenší. Každý krok podobný „hypoteční válce“ zvyšuje frustraci celých skupin obyvatelstva. Ještě pár takových akcí, a frustrace se začne vybíjet i jinak než tím, že lidé, kteří mají pocit, že na ně všichni kašlou volí Okamuru, poslouchají Ortel a o víkendu si hrají na vojáčky v domobranách. Pak už žádná „stabilizace trhu“ nepomůže.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1