Co bude, až bude Amerika sama? Komentář Michaela Romancova | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co bude, až bude Amerika sama? Komentář Michaela Romancova

Co bude, až bude Amerika sama? Komentář Michaela Romancova

Zrušení naplánované schůzky s Kim Čong-unem a následné prohlášení, že se možná přece jen uskuteční, zajistilo v minulém týdnu Donaldu Trumpovi hlavní díl mediální pozornosti. Zatím se nezdá, že by Trump vůči jakémukoli světovému problému měl nějakou strategii, ale určitě je rád, když se o něm mluví.

Prezidentovi příznivci argumentují, že dosáhl propuštění několika dlouhodobě vězněných Američanů, a navrch dal Severokorejcům ochutnat jejich vlastní způsoby.

Kritici upozorňují, že mezitím jednala Angela Merkelová v Číně a v Petrohradu se na investičním a ekonomickém fóru setkal Vladimir Putin s Emmanuelem Macronem a japonským premiérem Šinzó Abem. Evropa i Japonsko tak prý Americe dávají najevo, že s Trumpem nebude „America first“, ale „America alone“.

Kdyby nic jiného tak počet odchodů ze současné americké administrativy celkem zřetelně ukazuje, že jednání s egomaniakem Trumpem zdaleka nepředstavuje problém jen pro cizince. Skutečně ale platí, že se dlouholetí američtí partneři začínají rozhlížet jinde? Cesta Merkelové do Pekingu byla od roku 2005, kdy se poprvé stala kancléřkou, v pořadí již jedenáctá, takže v tomto ohledu nic nového.

Zatímco ruská média nadšeně referovala o přítomnosti globálních špiček v Petrohradu, spekulovala řada zahraničních titulů o konci Putinovy „izolace“, do které se dostal v listopadu 2014 na summitu G20 v australském Brisbane po anexi Krymu a sestřelení malajsijského letadla MH17. Došlo v Petrohradu k nějakému skutečnému průlomu?

Rusko a Japonsko opět jednaly o uzavření mírové smlouvy, na níž se obě země od roku 1945 nejsou schopny dohodnout. A opět marně. Abe však „optimisticky“ prohlásil, že se smlouvy dočká ještě tato generace.

Na tiskovce po rozhovorech Putina s Macronem byly jak položené otázky zahraničních médií, tak i Macronovy odpovědi tlumočeny do ruštiny tak, aby se minimalizoval negativní efekt čerstvých výsledků vyšetřování ruské účasti na sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou.

O to víc byl zdůrazněn Putinův požadavek, že se Západ musí naučit respektovat oprávněné ruské zájmy.

To má vypadat třeba tak, že když Rusko není součástí vyšetřování tragédie letu MH17, tak prostě žádné výsledky neuzná. Pozorovatelé současného Ruska už celkem dlouho vědí, že si Moskva svou účast v jakémkoli mezinárodním projektu představuje jako fungování Rady bezpečnosti OSN, tedy s právem veta.

Tento přístup však vůbec nefunguje na Čínu, která ke všem ruským návrhům, které se jí nezamlouvají, prostě mlčí. Mimo jiné proto, že si z Ruska kupuje vše, co potřebuje, a zbytek není její záležitost.

V tento okamžik je to předčasné, ale dohoda mezi Evropskou komisí a Gazpromem o dodávkách plynu do Evropy uzavřená minulý týden by mohla být počátkem takového vztahu i v případě EU–Rusko. Je to málo. Ale v dané situaci je to asi to nejlepší, čeho jsou obě strany schopné dosáhnout.

Komentář vyšel na webu E15. Další texty autora ZDE >>>

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.