Co si opozice počne, až nebude mít Babiše?

Petr Holec

GLOSA PETRA HOLCE | Nic nespojuje tak jako společný nepřítel. To je asi největší štěstí roztříštěné opozice, která se s výjimkou Pirátů nachází v limbu. O vaše hlasy proto chtějí usilovat dvě antibabišovské volební koalice: společný projekt ODS, TOP 09 a lidovců a dvojkoalice Pirátů a STAN. Jenže co bude po volbách?

Babiš zůstává hegemonem a „opoblok“ i média scvrkly politiku na jeho porážku. Kdyby Babiše neměly, musely by si ho vymyslet, řekl by klasik. Klíčová otázka ale je, co bude případnou vládní koalici Pirátů, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN (Lidé PRO Mikuláše Mináře do toho zatím radši nepočítám, aby to nevypadalo úplně surreálně) držet pohromadě, až nebude mít nenáviděného šéfa ANO? Volebním vítězstvím totiž nic nekončí, ale vše teprve začíná. 

A pravda je, že hlavně za partou ODS, TOP 09 a lidovců se táhne bohatá stopa vzájemné nenávisti, kterou tahle trojice založila v předchozích společných koalicích. Tenhle motiv může v příští vládě snadno nahradit současnou nenávist k Babišovi, jak nyní ukázala i jedna „sváteční“ konverzace na twitteru. Tady šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek hezky kooperativně napsal, že vláda těchto tří stran připraví Česko na přijetí eura. A taky že on sám emigruje, pokud se pirátský „sekerník“ Jakub Michálek stane ministrem. 

Ano, Kalousek slíbil, že v příštích sněmovních volbách už nebude kandidovat. Taky ale řekl, že v politice neskončí a své bohaté zkušenosti skromně nabídl ODS i lidovcům. A hned je tady první ochutnávka. Problém je, že euro nechce hlavně ODS, tedy lídr trojkoalice, takže se teď Kalouskovi na twitteru ozval europoslanec a člen předsednictva ODS Jan Zahradil. A kromě výčitek ohledně někdejšího ničení ODS mu vzkázal, že žádné euro nebude. 

Euro samozřejmě není „pouze“ měna. Příprava na jeho přijetí znamená splnění kritérií, která významně ovlivňují státní rozpočet. A ten pro změnu určuje vládní politiku, protože bez peněz jsou všechno jen sliby. A zvlášť během koronaviru, který tu ekonomicky zůstane nejen s příští vládou. Nejde ale jen o to. TOP 09 je například téměř jedinou stranou vstřícnou k migraci, což se o ODS zrovna nedá říct. Platí přitom, že právě uprchlictví a azylová politika budou i do budoucna jedněmi z hlavních témat EU a koalice k nim bude muset zaujmout jasné stanovisko.

A pak je tu samozřejmě fenomén Pirátů – opozice k opozici. Zbytek „opobloku“ teď logicky zapomněl na jejich vězeňský autobus, který posílal do tepláků i některé dnešní přátele, protože zatím slibují nejvíc antibabišovských hlasů. Jenže ten autobus nikam neodjel. „Nakonec my jsme přišli do politiky kvůli tomu, že nám vadilo, jak si to tady rozdávaly sociální demokracie a ODS se všemi těmi jejich šíbry a kmotry,“ zopakoval šéf Pirátů Ivan Bartoš. A jeho stín Mikuláš Ferjenčík pro jistotu stále nepohřbil hypotetickou povolební spolupráci s ANO. 

To není úplně podaná ruka ODS, jejíž hlavouny právě vládnutí s Piráty děsí víc než Věci veřejné. Ty kdysi do koalice přišly jako „jiní politici“ a víme, jak to dopadlo. A podobně jiní jsou i Piráti, kteří prostě vládnou jako piráti, v tom jejich název nelže.

A je tu ještě jedna věc. Představme si povolební situaci, kdy se ANO nabízí do vlády bez „toxického“ Babiše. „Opobloku“ v tu chvíli chybí hlavní tmelící prvek a vrací se staré pokušení. Na řadu pak přicházejí jiné mocenské počty. Hlavně ODS a Piráti, dvě nejsilnější opoziční strany, logicky začnou počítat, co je pro ně horší: koalice pěti až šesti stran, vedle níž vypadá i OSN jako docela funkční parta a ve které se jejich identita výrazně rozpustí, anebo spojení s jednou „ďábelskou partou“ bez největšího ďábla v čele?

sinfin.digital