Co si Babiš přivezl z Maďarska?

Konzervativní noviny

KONZERVATIVNÍ NOVINY | Andrej Babiš vyrazil v pátek do Maďarska, odkud si podle svých slov přivezl „strašně moc informací“. Nic proti, jen o očkování ruským Sputnikem se asi mnoho nedozvěděl, byť to byl nejčastěji omílaný cíl jeho cesty. Jednoduše proto, že Maďarsko jím ještě neočkovalo. To, co se dozvědět mohl, mu zase měl sdělit jeho tým alespoň před půl rokem.

Maďarsko prozatím očkuje jen západními očkovacími látkami a je v tom o trochu lepší než Česko. V neděli měli Maďaři naočkováno 396 tisíc lidí, Česko ve stejný den zhruba 350 tisíc. K Pfizeru a Moderně stejně jako u nás přibyla AstraZeneca, kterou Maďarsko plánuje očkovat jen lidi mladší 60 let, nejprve chronicky nemocné pacienty. Chronicky nemocní naopak nebudou očkováni Sputnikem, podle hlavní lékařky Cecílie Müllerové se rozhodli neočkovat Sputnikem lidi, u nichž výrobce doporučuje „dbát zvýšené opatrnosti“.

Too little, too late

I jinak se Maďaři snaží postupovat obezřetně, podle Müllerové „aby neztratili důvěru veřejnosti“. Navzdory tomu, co se napsalo v českých médiích, se nezačíná očkovat první dodávkou z minulého týdne, která postačí k naočkování 20 tisíc osob, nýbrž sotva třítisícovým vzorkem z prosince (Sputnik je vektorová vakcína a je možné jej déle skladovat). Tento třítisícový vzorek prošel dlouhým zkoumáním v Národním ústavu veřejného zdraví, kde momentálně probíhá přezkum dodávky z minulého týdne.

Maďaři si zřejmě uvědomují, že problémem Sputniku není, že by byl nekvalitní, ale problém je s jeho velkovýrobou, proto také Rusko nijak masově neočkuje a zdráhá se požádat o schválení EMA. Proto se rozhodli kontrolovat zvlášť každou dodávku.

„Důvěřuj, ale prověřuj“ nemusí být špatný přístup, z českého pohledu je tu však několik ale: Maďaři o nákupu jednali od listopadu dva měsíce a vakcínu několik týdnů zkoumali ve svých laboratořích. Jako první stát EU navíc představovali pro Rusko možnost velkého pozitivního PR. Rusko se uvolilo jim prodat 1 milion dvoudávkových vakcín (pro srovnání Čína Maďarsku prodala 5 milionů dávek k naočkování 2.5 milionu lidí).

Podle maďarského ministra zahraničí (Maďarsko nemá ministerstvo zdravotnictví a dodávky vyřizuje „zamini“) Pétera Szijjártó je to stálo značné úsilí, protože o Sputnik mají zájem i mnohé jihoamerické, arabské a africké státy. Je přitom nápadné, že Rusko se o využití své vakcíny v EU nijak nehlásí a ani si příliš nestěžuje na diskriminaci z politických důvodů. V kombinaci s pomalým očkováním doma se jeví jako nejpravděpodobnější možnost to, že Sputnik prostě nestíhá vyrábět.

I kdyby Česko nakrásně Sputnik nouzově schválilo a koupilo, není pravděpodobné, že by to očkovací tempo výrazně urychlilo. Ostatně sám Roman Prymula realisticky hovořil o nákupu 200 tisíc dávek, tedy maximálně o jakémsi doplňku.

Srbská inspirace

Nyní Babiš plánuje další cestu, tentokrát do Srbska. Pokud si tento podnět přivezl z Budapešti, pak se jednalo pravděpodobně o tu nejcenější informaci z premiérského setkání, byť průměrně gramotnému jedinci by k tomu stačil internet a pár anglických klíčových slov. Srbsko je skutečně druhou nejrychleji očkující zemí v Evropě (hned po Velké Británii), využívá přitom západní i východní vakcíny, ale nejvíce čínský Sinopharm.

V Srbsku žije početná maďarská menšina, která bývala svého času kamenem sváru mezi oběma zeměmi. Problematické vztahy se sousedy dostalo Maďarsko do vínku po první světové válce, když jej Trianonská dohoda (v maďarštině diktát) připravila o dvě třetiny území a za hranicemi zůstalo několik milionů Maďarů, které nástupnické státy v nejlepším případě nějak trpěly, což byl i případ meziválečného Československa.

Smlouva z Versailles je dodnes napříč politickým spektrem vnímána jako obrovská tragédie. Tento pocit jde zdola, předává se mezigeneračně a nezadusilo jej ani čtyřicet let trvající komunistické tabu. Není divu, protože právě tehdy zakládala své rodiny generace vychovaná za časů Horthyho Maďarska, kdy se dokonce i v židovských náboženských školách začínalo každodenní vyučování speciální modlitbou za obnovení Uherska.

Paradoxně to byla právě Orbánova nacionalistická vláda, která znormalizovala alespoň vztahy se Slovenskem a výrazně je zlepšila se Srbskem. S vládou v Bělehradě Orbán udržuje vřelý a častý kontakt, srbský vůdce Aleksandar Vučić se jeví jako jeho oddaný žák a dobré vztahy má Orbán i s premiérkou Anou Brnabićovou. O té se v médiích psalo hlavně v souvislosti s tím, že je žena a lesba, fakticky je ale hlavně Vučićovou loutkou.

Na unijní úrovni Maďarsko dlouhodobě bojuje za integraci Srbska a nejlépe celého Balkánu do EU, Srbsko na oplátku toleruje dvojí občanství, malou loajalitu a nechuť k asimilaci u tamních Maďarů i občasné erupce trianonského traumatu v podobě různých pomníků, map, glóbů a podobně (ano, dominantní glóbus v Orbánově knihovně, který tolik zaujal českého premiéra, zobrazuje svět před první světovou válkou).

Není tedy divu, že když Srbsko začalo očkovat rychlostí blesku především díky čínskému Sinopharmu (Sputnik se v zemi také používá) a mimo jiné tak naočkovalo několik desítek tisíc maďarských občanů ve Vojvodině, kterým doposud druhá hlava nenarostla, pro maďarskou vládu to byl nosný argument vydat se touto cestou také.

Orbán si samozřejmě nemohl nevšimnout, že rychlost očkování v Izraeli a Srbsku nahrává jeho dvěma blízkým politickým spojencům, Benjaminu Netanjahuovi a Vučićovi, a uvědomil si politický potenciál takového předběhnutí zbytku EU i u sebe, zvlášť když je v pozici rebelujícího člena EU a ta nákupy dost zřetelně zpackala.

Covid v Maďarsku 

O způsobu zvládání pandemie mohl Babiš v Maďarsku zvědět věci, které mu jsou teď už spíš k ničemu. V březnu a dubnu bylo Maďarsko hodně v kurzu kvůli nouzovému stavu, o němž se napříč Evropou psalo v tom duchu, že se jím Orbán zabetonoval jako diktátor, vyřadil z činnosti parlament a ze země udělal svého druhu juntu, kde vojsko přepadá strategické podniky. Bilo se na poplach a Evropský parlament schvaloval bojovné rezoluce.

Jenže maďarská právní úprava se dostala na stůl i Evropské komisi, kde přece jen používají exaktnější měřítka, a ta po přečtení sotva třístránkového dokumentu musela ústy Věry Jourové konstatovat, že maďarská legislativa se nevymyká té evropské a proti Maďarsku nebylo zahájeno ani řízení o porušení povinnosti, kterých je jinak proti zemi vedena řada. Po téměř roce poskytla Jourová před pár dny rozhovor agentuře DPA, kde potvrdila, že Komise dosud v Maďarsku nezaznamenala zneužívání opatření pro boj s koronavirem.

Bylo by fajn, kdyby si z toho novináři vzali poučení, že čerpat informace výhradně z anglických tweetů svých aktivistických kolegů očividně není ten nejlepší nápad na světě. (Okolnosti přijetí zákona o nouzovém stavu obsáhle popsal investigativní web Direkt36.)

Kromě této záležitosti měl vývoj pandemie v Maďarsku a vládní reakce na ni odlišnou dynamiku. Je třeba si uvědomit, že země do koronaviru vstupovala v horší pozici než Česko: maďarské zdravotnictví je věčným otloukánkem, je podfinancované a chybí mu personál. Maďarsku také kolem roku 2009 vážně hrozil státní bankrot a i když se ekonomika za Orbánovy vlády zmátořila, stále je zranitelnější než ta česká.

Komunikace

Orbán se na rozdíl od Babiše (nebo třeba Trumpa) od počátku držel jaksi intuitivně stranou. Maďarským folklorem se staly tiskovky takzvaného operativního týmu, kde od začátku pandemie až po dnešek vystupuje už zmíněná Cecília Müllerová v doprovodu dvou až tří uniformovaných příslušníků bezpečnostních složek, obvykle mluvčího policie Kristófa Gála, podplukovníka Róberta Kisse a plukovníka Tibora Lakatose.

Od března do června měli konference denně, pak si dali letní pauzu (s velkou „jižanskou“ rozlučkou plnou květin a polibků) a nyní jsou zpět v plné parádě. Jak už bylo zmíněno, Maďarsko nemá ministerstvo zdravotnictví, to sice spadá pod resort Ministerstva lidských zdrojů, které náhodou vede lékař (ačkoliv onkolog) Miklós Kásler, nicméně tváří pandemie se stala Müllerová, mluvčí záchranek Pál Győrfi a pár dalších osob. (Győrfi je poměrně populární postava a povedlo se s ním natočit několik vcelku zdařilých spotů o covidu. Má výhodu, že influencerem na TikToku se statisíci sledujícími je jeho syn.) 

I v normálních dobách se pak každý čtvrtek koná vládní tiskovka (kormányinfó), kam chodí šéf úřadu premiéra Gergely Gulyás a vládní mluvčí Alexandra Szentkirályi.

Sám Orbán se občas objevil ve videu na své facebookové stránce, kde oznamoval hlavně opatření ekonomického charakteru. Vůbec nejčastěji ale videa zachycovala pravidelná jednání operativního týmu, který kromě něj čítá několik desítek osob. A samozřejmě Cecílii. O koronaviru, opatřeních či očkování přirozeně hovořil ve svém pravidelném interview v maďarském rozhlase (každý pátek ráno má rozhovor v pořadu Dobré ráno, Maďarsko, kde se věnuje především obhajobě politiky své vlády) a asi dvakrát promluvil také v televizi.

Pokud jde o „kiksy“, stejně jako Babišova vláda i ta maďarská ponoukala lidi, aby přes léto zůstali doma a podpořili cestovní ruch v matičce. Méně Jadranu, více Balatonu! Všichni členové vlády včetně Orbána se také i s famíliemi u Balatonu fotili. Jenže… Jako Babiš vyrazil na Krétu, ani Orbán neodolal své každoroční dovolené u Jadranu. Na rozdíl od Babiše si to alespoň nedal na stránku sám, foto zveřejnila chorvatská média.

Ještě horší to bylo v případě ministra zahraničí Pétera Szijjártó. Zatímco Orbán se plavil na takové lepší plachetnici, Szijjártó se s rodinou vydal na luxusní jachtu s půvabným názvem Lady MRD podnikatele a příjemce státních dotací László Szíjje. Ačkoliv sám Szijjártó pochází z bohaté rodiny, jednalo se o velkou kaňku na jeho dosud slibné kariéře. Na jachtě ho vyfotili maďarští investigativní novináři, kteří loď pronásledovali.

Poněkud nevhodné, respektive nesolidární také bylo, když Szijjártó s dětmi a svým věčným sparing partnerem, bývalým kapitánem fotbalové reprezentace Balázsem Dzsudzsákem, vyrazili na fotbal. Návštěvnost stadionů byla tou dobou omezená na pár šťastlivců a Szijjártó se bránil, že na svůj oblíbený klub dostal pozvánku do VIP boxu.

(Szijjártó se také v listopadu během státní návštěvy Kambodže nakazil covidem, nákaza mu byla zjištěna testem na letišti v Thajsku, kam přijel na státní návštěvu. Následně bylo v Kambodži otestováno přes tisíc lidí, kteří přišli do kontaktu s ministrem nebo s lidmi, kteří se s ním setkali, ale například i uklízečky, které po maďarské delegaci uklízely pokoje a toalety, a jejich rodiny. Výsledkem maďarské návštěvy bylo dokonce dvoutýdenní uzavření škol, muzeí, kin, zábavních podniků, tělocvičen a pivních zahrádek v celém hlavním městě Phnompenhu. Výsledkem tohoto striktního přístupu je v chudičké Kambodži od začátku března pouze 476 případů nákazy a 0 úmrtí. Zvládání koronaviru zkrátka nekopíruje žádné žebříčky ekonomické vyspělosti ani demokracie.)

O případu Józsefa Szájera nemá cenu mluvit, i když někteří vládní politici se také pokoušeli tvrdit, že hlavním problémem byly ruce roušky rozestupy.

Opatření 

Opatření v Maďarsku v jistém ohledu nebyla tak přísná jako v Česku. Nikdy se nemusely nosit roušky i venku (mimo vymezené prostory), po celou dobu pandemie funguje (byť nyní s omezenou otevírací dobou do 19:00) maloobchod, kadeřnictví a další drobné služby. Nejhůře pandemie dopadla na pohostinství a cestovní ruch.

Když Česko zasáhla šicí mánie, v Maďarsku ještě na lidi s rouškou pohlíželi jako na nakažené. Cecília a spol. se odvolávali na tehdejší stanovisko WHO, že roušky patří lékařům, nakaženým a jejich pečovatelům. Při interpelacích ale Orbán na otázku opozičního poslance připustil, že „je nemáme, tak je nemůžeme nařídit”.

Každopádně když byly, vláda je přece jen nařídila. Rozvolnění probíhalo v dubnu a květnu podle regionů, vůbec poslední otevírala nejnakaženější Budapešť a okolní Pešťská župa. Roušky v MHD a obchodech zůstaly ale i přes léto na celém území. V pohostinství je musela nosit obsluha. Mezi 3. a 7. červnem se mohly konat všechny vzpomínkové akce u příležitosti výročí Trianonu, ty velké však vláda sama odvolala. V dubnu a květnu se také pootevíraly hranice. Maďarsko však nikdy nemělo zákaz vycestování.

Hranice byly uzavřeny (s politickou výjimkou pro turisty ze zemí V4 se zaplaceným pobytem) 31. srpna, a to poměrně nečekaně. S dalším zpřísňováním však vláda nespěchala. V srpnu si uspořádala další národní konzultaci, v níž si obvykle návodnými otázkami potvrzuje své záměry. Vyplněných dotazníků se vrátilo 1.8 milionu a Maďaři v nich odmítli další lockdown nebo uzavření škol. V září Orbán řekl, že lidé mají nosit roušky a země musí fungovat. Ještě na konci října se konalo velké fotbalové derby s desetitisíci fanoušky a několikatisícová demonstrace studentů a příznivců umělecké školy SZFE.

Ale to už se začínalo hodně smrákat. Nakažených rychle přibývalo a především se začaly plnit nemocnice. Maďarští vězni už v dubnu postavili za dva a půl týdne mobilní epidemiologickou nemocnici v Kiskunhalasi pro případ, že by ostatní nemocnice nápor nezvládaly. Už v říjnu tu bylo 110 pacientů ze 150 lůžek. V první polovině listopadu proto vláda nařídila současný lockdown. Na rozdíl od jara zůstaly v provozu základní školy (SŠ a VŠ se učí distančně). Maloobchod a drobné služby smí mít otevřeno do 19:00.

Kromě toho platí zákaz vycházení v době od 20:00 do 05:00, restaurace mohou fungovat jen v režimu take-away, zákaz jakýchkoliv shromáždění, maximálně 10 osob na soukromých a rodinných akcích, uzavření volnočasových objektů, sportovní akce bez diváků a zákaz i amatérského masového sportu. Momentálně tedy v Maďarsku platí nejpřísnější opatření od začátku pandemie. Obecně lze opatření rozdělit do tří fází:

1) březen – duben/květen

2) květen – listopad

3) listopad – minimálně do 1. března

Opatření se za tu dobu prakticky nemění. Jest chujowo, ale stabilnie, jak by řekli Poláci. O Štědrém dnu se mělo rozhodnout 21. prosince. Na jednu noc se zrušil zákaz vycházení po osmé hodině a do deseti osob na rodinné oslavě se nepočítaly děti mladší 14 let.

Možná Maďaři opatření dodržují, možná měli dosud jen štěstí, že k nim nikdo nezavlekl nakažlivější mutace, ale z nejhoršího, kdy denně umíralo přes 200 lidí a v nemocnicích bylo přes 8 tisíc covidových pacientů, se země prozatím dostala na současné 3 000 v nemocnicích a denně přibývá kolem 1 500 nakažených na 15-20 tisíc testů.

Debata s covidem / na covid v zemi neproběhla, vláda v březnu zřídila stránku koronavirus.gov.hu/elhunytak, kam umisťuje základní údaje o zemřelých (věk, pohlaví, ostatní choroby). Ve většině případů jde o staré lidi, ale mnoho lidí jsou šedesátníci sedmdesátníci, kteří měli vysoký krevní tlak nebo cukrovku.

Za současného stavu by otevírání mělo začít 1. března a pokračovat po Velikonocích. Vláda si chce ještě předtím uspořádat svoje konzultace o otevření, přestože jejich výsledky jsou už nyní jasné. Slíbila, že mezi prvními se budou otevírat pohostinství.

Odpor 

Politická opozice vládu kritizovala za nedostatečně rychlou reakci na druhou vlnu a upřednostnění ekonomických zájmů před veřejným zdravím, za všemožné nedostatky v testování, hospodářské pomoci, za ožebračování samospráv a podobně, případně za zneužívání situace k tomu či onomu, odpůrcem samotných opatření však vesměs nebyla.

Hnutí za otevření je v Maďarsku obecně slabší než v jiných evropských zemích. Maďarští lékaři a farmaceuti sdružení v příslušných komorách se od počátku pandemie do médií až na výjimky nesmějí vyjadřovat (a tyto výjimky zase drží jednotnou linii), a tak Maďarsko postrádá své „rebelské“ lékaře a zubaře. Není to v žádném případě ideální postup, protože věda je spíš tápání v tmavém pokoji než co jiného, avšak nelze popřít, že změť zcela protichůdných názorů lékařů v médiích prostě zavařila nejednu hlavu.

Jednou z mála výrazných postav maďarského hnutí proti restrikcím je György Gődény. Podobně jako Attila Hildmann v Německu je i on barvitou postavou. Vystudoval farmacii, ale neživí se jí. Je fitness trenér, bodybuilder, někdejší hráč amerického fotbalu, hrál také v několika filmech a má sledovaný youtube kanál, kde se prezentuje titulem Dr. Je ortodoxní žid, dříve se hlásil k politicky konzervativním názorům, ale s počátkem pandemie začal zpochybňovat účinnost roušek či dalších opatření a maďarští farmaceuté jej označili za konspiračního teoretika. Bojuje také proti 5G sítím. Pro šíření konspirací mu Facebook smazal stránku s více než 100 tisíci fanoušky, ale už ji má zpět.

Masové otevírání podniků, které mělo proběhnout 1. února, dosáhlo spíše skromných úspěchů, otevřelo několik desítek míst. Ať už kvůli strachu z represí, nebo náhlému vyplacení mzdových dotací, které dorazily na účty podnikatelů právě během minulého víkendu, restaurace, které dříve uvedly, že otevřou prvního února, vesměs změnily názor.

V Budapešti se také minulý týden sešla menší demonstrace asi tří stovek lidí, mezi nimiž byli jak bratři Ecsényiové a členové jejich libertariánského hnutí bojujícího původně proti daním, tak frustrovaní pracovníci kaváren, restaurací a jejich zaměstnavatelé. Áron Ecsényi a jeho bratr Szilárd teď čelí za organizaci protestů a porušování opatření velmi vysoké pokutě, přesto plánují další demonstrace a mají údajně i politické ambice.

Text vyšel na stránkách Konzervativních novin, zveřejňujeme jej v rámci spolupráce

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital