Články odjinud

ČSSD je tak nemocná, že ji nespasí ani permanentní nemocenská. Komentář Petra Holce

ČSSD je tak nemocná, že ji nespasí ani permanentní nemocenská. Komentář Petra Holce

Česko zažívá tučné časy, jaké dlouho nepamatuje. Ekonomika i některé platy rostou dokonce až moc rychle, lidé nakupují a zadlužují se ještě rychleji a našim firmám chybí téměř 200 000 zaměstnanců, aby mohly jet na plný výkon. A co na to všechno ČSSD, zatímco s ANO jedná o svém vládním angažmá? Hádá se o tři dny nemocenské!

Komunisté kdysi měli své (ne)slavné poučení z krizového vývoje, ČSSD má nepoučení z krizového vývoje. A že právě v krizi se strana topí fakt zle: v posledních sněmovních volbách utrhla bídných sedm procent, její personální management připomíná genocidu a svého donedávna premiéra a předsedu Bohuslava Sobotku dokonce musela motivovat k emigraci ze Sněmovny.

Člověk by proto od ČSSD čekal nějaký záchranný plán. Komunisti kdysi v rámci poučení z krizového vývoje deratizovali společnost, když nemálo lidí pozavírali nebo vyhnali do emigrace. To ČSSD samozřejmě udělat nemůže, vyhánění voličů jiných stran do emigrace nemáme v ústavě. Takže jí nezbývá, než nahnat aspoň nějaké voliče zpátky k sobě, což může bez volebních podvodů á la Rusko udělat jen dvojím způsobem: atraktivním lídrem a politikou.

Atraktivního lídra úplně nemá. Její nový šéf Jan Hamáček sice nemá tvář a řeč těla ulice jako Milan Chovanec, nadchnout se ale pro něj je stejná fuška jako se nadchnout pro bývalé funkcionáře KSČ, když řečnili na sjezdech. Ne náhodou: mladý starý Hamáček, v čemž trochu kopíruje Sobotku, se jim svou vizáží i mluvou podobá, nejvíc byste k němu hádali nějaké politbyro.

Ano, nový první místopředseda ČSSD Jiří Zimola v sobě má víc života než Hamáček, nakonec troje krajské volby v řadě nevyhrajete jako on náhodou. Zimola má ale kolem sebe stále spíš krajskou auru, na celostátní politiku a taky přímý souboj s Andrejem Babišem to přece jen chce trochu víc. Ale nikdo není dokonalý hned, i Stanislav Gross se kdysi s pomocí Miloše Zemana vypracovával poctivě odzdola. Nebo téměř.

Takže straně zbývá politika. Babiš a ODS i ji sice před volbami donutili k její slavné „daňové revoluci“, která měla většině lidí snížit daně, jenže záhy se ukázalo, že v ČSSD mají hodně zvláštní představy o českých boháčích, když za ně považují i lidi s hypotékou na předražený byt a fabií na leasing. A když pak ke všemu spustili svou daňovou kalkulačku, ukázalo se, že moc neumí počítat. Což je mimochodem pro ČSSD příznačné. Vždycky se řídila krédem: vy vyděláváte a my to utrácíme za své voliče.

ČSSD chce progresivní daň z příjmu a vyšší sektorové daně i nyní, tím se ale určitě nespasí. A zvlášť teď, v době rekordního ekonomického růstu, kdy výběr daní roste, takže jen v Lidovém domě pochopí, proč daně zvyšovat. A nejde o ekonomické teorie, jestli je to správné nebo ne. V politice vždy rozhoduje dojem a dojem většiny lidí nyní určitě není, že by jim vláda měla zvýšit daně. Ostatně nemálo voličů od ČSSD uteklo k ANO, a to chce daně snižovat. Takže ve vyšších daních zřejmě kouzlo nebude.

A zvlášť, když ČSSD vůbec neříká, co tak důležitého a komu chce vlastně za vyšší daně dopřát. Navíc daní může klidně vybrat víc i bez jejich zvýšení, kdyby se spíš než o nemocenskou starala, jak firmám rychle zajistit chybějící pracovníky. Zaprvé žádná žranice netrvá věčně a zadruhé si ČSSD občas říká strana práce, čímž samozřejmě nemyslí vlastní kádry.

 

Hlavně mladé lidi dnes například trápí, že je vlastní i nájemní bydlení finančně téměř zruinuje. Chce ČSSD vyššími daněmi nějak pomoct jim? Nevíme. Přitom právě ona by mohla, Sobotka si kdysi dokázal luxusní byt koupit za poslanecké náhrady. Nebo chce ČSSD naši dopravní infrastrukturu přenést z 19. do 21. století? Taky nevíme. Kromě počtu ministerstev a vyšších daní jsme od strany zatím neslyšeli, proč chce vlastně do vlády. Zbytečný boj o první tři dny nemocenské zatím spíš ukazuje, že je ČSSD tak nemocná, že ji nespasí ani permanentní nemocenská.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud