Stačí se podívat do sněmovny. Zapomeňte teď na klasického opozičního „antibabiše“, ostatně stejně nefunguje. A když už, tak pomáhá spíš Babišovi. ANO, ODS a SPD k sobě nemají blízko jen nízkými daněmi: všechny tři strany se perou o živnostníky i podnikatele a odmítají migraci i euro. SPD dokonce ze svého programu vymazala, že Česko vyvede z EU „po anglicku“, i jejímu kápovi Tomiu Okamurovi zřejmě stačí agónie brexitu. Místo toho proto teď slibuje „jen“ referendum o našem členství v EU.
Nebo jinak: hlasování o daních naznačilo, že ANO, ODS a SPD klidně můžou vládnout spolu, když si to situace „vyžádá“, jak se v politice občas stává. Ostatně ODS kdysi vládla i se Stranou zelených, která je obdobou SPD, jen z opačné strany. Ano, Okamura zůstává toxický, nic ale nedopřává takový detox jako moc. To ČSSD se nyní díky daním ocitla na vyloženě nepřátelském území, kam politicky nepatří. A hlavně: Babiš jí ukázal, že ji považuje za zbytečnou. Během pár let totiž sám obsadil její tradiční místo.
A stejné platí pro komunisty. Jejich volební výsledky i preference poslední dobou zázračně kopírují ČSSD, takže na vládním angažmá s ANO nejspíš bude cosi magického. Babiš obě strany obral o zbytek voličů a razantním snížením daní se krátce před sněmovními volbami znovu rozkročil i doprava, kde původně stál. ANO tak dnes drží většinu tradičních levicových voličů, současně se ale pere o hlasy Pirátů, SPD nebo STAN. To ČSSD se pere už jen o vlastní přežití. A poslední dobou taky hlavně mezi sebou.
Jak navíc ukázal její debakl v nedávných krajských volbách, nespasí ji ani červená mikina jejího šéfa Jana Hamáčka. Babiš ČSSD potřeboval do své první vlády, aby mohl být premiér. A v ní předvedl, kdo je tady šéf: když potřeboval, tak ČSSD ponížil s pomocí KSČM a SPD a naposled i ODS; a když viděl, že ČSSD náhodou drží nějaké populární téma, prostě jí ho sebral a voličům ho prodal sám. Na rozdíl od obou tradičních stran prostě pochopil, že politice dávno nevládne ucelené dogma, ale jednotlivá populární témata.
KAPITOLA — Zeman se chová vlastizrádně. Česku by pomohlo vyhoštění všech ruských diplomatů, říká Janda
Ta si dnes voliči vybírají podobně jako jídlo z menu v restauraci: vyšší důchody tady, nižší daně tam. A k tomu pocit národní identity, ta prodává. A nejde jen o Česko. Třeba britští konzervativci v posledních volbách zválcovali labouristy v podstatě jejich vlastním programem. Jen ho podobně jako Babiš uměli líp prodat. Výsledkem je, že ANO stále drží více než třicetiprocentní volební potenciál a jen o něco nižší volební výsledky a preference.
To ČSSD to časem dopracovala k volebním výsledkům i preferencím pod hranicí volitelnosti (poslední evropské a někde i krajské a komunální volby) a potenciálu jen lehce nad ním. Strana teď sice zkouší Babišovi vyhrožovat odchodem z vlády, to ale ani nemusí. Zaprvé je vláda to jediné, co jí ještě zbývá. A zadruhé ji Babiš dávno nepotřebuje, do voleb už dovládne i bez ČSSD. Navíc taky na rozdíl od ní dobře ví, že voliči nikdy neodměňují původce politické nestability. A zvlášť během různých krizí.
