Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Digitální vzdělávání v Česku kulhá. Kvalitní výuka nehrozí. Komentář Martina Řehořka

Digitální vzdělávání v Česku kulhá. Kvalitní výuka nehrozí. Komentář Martina Řehořka

Nedávno jsem se dočetl ve zprávě o jednání vlády, že Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, která je v půlce svého plánovaného období, zatím úřady naplnily jen z nepatrné části. (Řekl bych spíše, že nenaplnily).

„Během let se popsala spousta papírů, ale málo se udělalo. Máme zpoždění,“ řekl Ivan Pilný, bývalý ministr financí. Ten se stal na ministerstvu školství zmocněncem pro oblast digitálního vzdělávání. Zároveň je i předsedou DigiKoalice, která sdružuje zástupce státních institucí i IT firem. „Ze strategie vypadává málo výsledků, postup je pomalý,“ dodává.

Podle strategie se mají změnit vzdělávací programy s větším důrazem na digitální gramotnost. Školy by měly získat vysokorychlostní připojení a další potřebné podmínky.

(Tolik zpráva z jednání vlády a informace z tisku.)

Strategie se zaměřuje zejména na zavedení rychlého internetu do škol apod. Přitom každá škola nějaké připojení má a podle ČSÚ téměř každá rodina má připojení k internetu. K tomu je potřeba připočítat penetraci mobilních telefonů mezi obyvateli ČR, podle které má prakticky každý občan nějaký mobil. Počet chytrých telefonů využívajících datové služby přitom neustále stoupá. Říkám si, „zda se zde nevymýšlí opět kolo.“

Co tedy vlastně chce dokázat Strategie digitálního vzdělávání? Po řadu předchozích let IT vzdělávání na základních a středních školách totiž představovalo a dosud stále představuje ovládání Microsoft Wordu a Excelu. Pouze ojediněle se lze setkat s výukou programování, přičemž to vždy závisí na konkrétním člověku dané školy. Pokud škola nemá nějakého nadšence, který tomu obětuje zejména svůj vlastní čas, tak žádná výuka programování, resp. kvalitnější IT vzdělávání nehrozí.

Absolventi pak vychází školu bez jakékoliv gramotnosti v oblasti IT. Pokud nějakou mají, tak určitě bez přičinění vzdělávací instituce. Dosáhli ji vlastní aktivitou, používáním výpočetní techniky, mobilních telefonů a přiznejme si to, dosud se nejvíc naučí hraním her.

Ale digitální gramotnost není jenom o znalosti IT, programování a podobných dovedností. Je to zejména schopnost využívat IT služby, které jsou již delší dobu k dispozici. Mezi IT služby tak přirozeně patří například internet banking, neboli ovládání bankovního účtu prostřednictvím aplikace, a to buď na PC nebo chytrým telefonem. Další běžně používanou IT službou jsou e-shopy. Zejména mladá generace zcela propadla nakupování přes internet.

Pokud se podíváme, jaké IT služby nabízí stát, taky najdeme poměrně pestrou nabídku – od služeb eGovernmentu po služby jednotlivých úřadů. Tyto služby ale trpí prakticky zásadním neduhem - nulovým marketinkem, proto nejsou moc využívány.

Pokud tedy strategie digitálního vzdělávání už dva roky přešlapuje na místě, říkám si, proč stát nevyužije jednoduše to, co už dávno má?

Abych byl konkrétní. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů stanoví, že „Datovou schránku fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně na žádost fyzické osobě, která je plně způsobilá k právním úkonům, do 3 pracovních dnů ode dne podání žádosti.“

To tedy znamená, že každému studentovi, který dovršil plnoletosti (18 let), může zřídit datovou schránku fyzické osoby.

První krok k využití hotových a zejména spolehlivých IT služeb, které stát provozuje už od roku 2009! Jednak by tím dosáhl toho, že povede studenty k aktivnímu využívání datových schránek, na druhé straně nabídne studentům něco jiného než jenom Word a Excel. Stát by se měl naopak snažit o to, aby se občané již v raném věku, tedy v době studií, začali seznamovat s IT službami státu.

Datovka by byl jenom začátek. Další krok by bylo využívání služeb systému datových schránek například ke komunikaci se školou. Stačí si uvědomit, že školy jsou z pohledu zákona orgány veřejné moci, takže jakákoliv komunikace mezi studenty a školou je komunikací s orgánem veřejné moci, která je zdarma. Neplatí ani škola ani student. Takže i bez konkrétní potřeby by mohl student jednoduše vyzkoušet komunikaci prostřednictvím datových schránek. Škola může dokonce připravit testovací scénáře pro využívání datových schránek. Nic jí v tom nebrání.

Pokud se někomu zdá, že začínat s digitálním vzděláváním až po dovršení 18. roku je pozdě, i to lze řešit. Datovky jsem uvedl jako jeden z mnoha příkladů. Pro mladší studenty máme k dispozici třeba Czech POINT a spousty jeho služeb. Tak například taková autorizovaná konverze dokumentů je sama o sobě nádherný proces, na kterém by se dalo velice hezky demonstrovat hned několik zásadních procesů z oblasti digitálního vzdělávání.

Nejdřív je potřeba vytvořit elektronický dokument, který lze konvertovat. Dokument, který splňuje požadavky na provedení autorizované konverze. Text bych ponechal zcela na představivosti studenta, to může být jednoduché procvičení psaní třeba i ve Wordu. Dokument ale musí být podepsán elektronickým podpisem (viz §24 zákona č.300/2008 Sb.). To je oblast, které by se mělo věnovat digitální vzdělávání.

Kdo dnes umí používat elektronický podpis? Pořád je to málo lidí. Přitom jsme zde měli řadu let zákon o elektronickém podpisu, dokonce i občanské průkazy s čipem pro uložení certifikátu, ale nikdo to nepoužíval. Chyběla jakákoliv osvěta. A to jsou před námi nové občanské průkazy s čipem a s certifikáty pro autentizaci nebo k podpisování.

Studenti by si v rámci digitálního vzdělávání opatřili elektronický podpis (může jim ho hradit stát, prostředky na digitální vzdělávání jistě jsou připraveny, jenom je čerpat) a jeho praktické využití by jednoduše mohli vyzkoušet například při vytváření elektronických dokumentů s právním účinkem. Tedy připojením svého elektronického podpisu k vytvořenému dokumentu.

V dalším kroku by si takový dokument nechali převést do listinné podoby na kontaktním místě veřejné správy (Czech POINT). Seznámili by se tak s procesem autorizované konverze dokumentů.

Několik výše uvedených nápadů, jak využít stávající eGov služby pro digitální vzdělávání, by zcela určitě pomohlo zvýšit digitální gramotnost studentů po absolvování školy. Rovněž by smysluplně naplnilo strategii digitálního vzdělávání a zejména by pomohlo propagovat eGov služby mezi mladou – nastupující generací. Pro ni pak nebude žádným překvapením elektronická komunikace se státem, s úřady apod.

Dva zbývající roky stávajícího období Strategie digitálního vzdělávání by se tak daly smysluplně využít.

Autor je jednatel společnosti NEWPS.CZ 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1