Diplomacie, restart obchodu a pět úkolů proti strachu | info.cz

Články odjinud

Diplomacie, restart obchodu a pět úkolů proti strachu

EXPORT.CZ – KOMENTÁŘ MARTINA TLAPY | Mahátma Gándhí říkal, že budoucnosti nezáleží na tom, co jsme udělali v minulosti, ale na tom, co uděláme teď. Současné činy a aktivita se počítají. Zkušenosti a minulá „osvědčená” řešení mohou překážet, pokud nerozluštíme signály, které k nám z rozvířeného prachu současné globální pandemie začínají dopadat. Pro strach má mít člověk uděláno, říká jedno přísloví. Neříká, co má mít člověk uděláno, ale považuje za důležité něco dělat. Pojďme si to projít.

Ještě počátkem roku jsme na setkání s ekonomy a exportéry řešili hrozby spojené s narůstajícím protekcionismem ve světě, poklesem světové poptávky, vliv cen ropy a kurzu české koruny. Hádali jsme se, jak nejlépe podpořit trvalejší přítomnost českých firem v Africe a čím posílit ekonomiku proti externím otřesům. Jen o pár měsíců později stojíme před trpkým sčítáním: jaký je „trade off“ peněz a lidského života? Jak hluboko se propadne světová ekonomika a výroba? Vydrží  vnitřní trh EU a nerozpadne se eurozóna? Kdo z podnikatelů přežije? Kdo už nikdy obchod neotevře? Na jak hluboké dno se propadne podnikatelská nálada a deficit státního rozpočtu?

Každá krize je však trochu jiná. Ta současná, zdá se, nebývale zvýšila očekávání, co všechno má udělat stát. Lidé spoléhají na vládu, respektují státní zásahy a narůstá očekávání, že záchranu narušeného hospodářství zaručí vláda. Volné cestování a otevřené hranice jsou totiž minulostí. Riziko viru znovu oživuje etnický nacionalismus po celém světě. Důvěra v odborníky a epidemiology roste na úkor legitimně zvolených politických reprezentací. Někteří ekonomové volají po zestátňování. Sledování populace je vysvětleno hledáním kontaktů nemocných, mladší lidé se vyhýbají starším. Nejlepší je nikam nechodit: „Jediné, co musíš teď udělat, je zůstat doma. Nezvorej to!“ Říká se v jednom koronavirovém vtipu. To přece nemůže být všechno! Abychom nejen přežili, ale vyšli ze současné krize jako vítězové, musíme pochopit, co z minulých řešení nebude zítra fungovat, v čem je nezbytné se změnit a co musíme začít dělat jinak. To je náš první úkol.

Evropská civilizace od dob osvícenství postupně přenesla svrchovanost na občana. Idea svobodného obchodu v mírovém světě svobodných demokratických národů patří k nejsilnějším inspiracím, které se v transatlantickém prostoru zrodily. Přesto některé šlágry minulosti bývají chytlavé a znovu a znovu vyskakují z paměti. „Zhasněte lampióny, lampióny, já chci vidět tmu,“ slýchali jsme v éteru před mnoha lety. Nabídka všeobjímajícího státu, který nám nabízí svět, kterého se máme bát, stejně jako domácí karanténa, která nás chrání před světem, jsou dlouhodobě nebezpečné. Inovace potřebují svobodu, odpovědnost, tvořivost a pracovitost. Druhý úkol spočívá v udržení správného směru. Chceme být zemí, která si věří a nepotřebuje se hrbit. Zemí, která se nebojí pouštět do řešení globálních problémů, které přesahují horizont výhledu z vlastní zahrádky ke hřbitovu na konci vesnice. Dělat správné věci správně, řekl by Peter Drucker. Musíme soustředit síly na to, co je opravdu základem prosperity, a dávat šanci všem, kteří ji dokáží tvořit. To je cestou k udržení solidárního státu. A je také základem sebevědomé diplomacie a podnikatelského pohledu na svět, který nabízí mnoho příležitostí. Neskonale více než hrozeb a nebezpečí. Důležitá je tedy hodnotová kotva; střet liberální demokracie se státním dirigováním, plánováním a přerozdělováním je totiž zpět.

Globální toky zboží, služeb, kapitálu, lidí a dat nám přinášely v posledních desetiletích nesporné výhody, ale přinesly s sebou i závislosti a rizika. Ta se ukázala v době, kdy uzavřené továrny v Číně či Itálii zpožďovaly a zastavovaly výrobu ve světě. Pandemie ochromila či omezila nejen provoz automobilek a výrobců elektroniky, ale i spousty dalších důležitých průmyslových odvětví včetně výroby léků a ochranných zdravotnických pomůcek. Řada zemí neuzavřela hranice pouze pro cestující a pouze z obavy nákazy, ale často je uzavřela i pro toky zboží – z obavy konkurence. Stoupá snaha uzavřít se doma a vyhnout se konkurenci, zajištěné „jistoty“ pod dohledem státu však k dlouhodobé prosperitě nevedou.

Třetím naším úkolem je proto nepodlehnout ekonomickému nacionalismu a prosazovat spravedlivou a efektivní architekturu fungování světa založenou na globální spolupráci v zájmu vlastní země, včetně efektivních pravidel pro mezinárodní obchod. Nebát se světa a prosazovat racionální politiku založenou na faktech.

Za prosperitou a obchodem musíme do světa

Zejména nyní se musíme více soustředit na hledání trhů, příležitostí a na naši produktivitu. Musíme správná řešení dělat správně. Z prachu změn prosvítajících v postkoronovirovém světě se začínají postupně objevovat obrysy vládních politik i toho, kam budou primárně směřovat veřejné investice a jak budou definovány klíčové obory. Snižování závislosti a tvrdohlavá snaha vyrábět klíčové produkty doma budou narážet na ochotu zaplatit za ně vyšší cenu. Nové příležitosti se mohou zjevit v sektorech označovaných za strategické: zdravotnictví, bezpečnost, robotizace všeho a všech, digitální ekonomika. Budeme-li umět tyto trendy číst a vědět, co přinášejí, můžeme být napřed.

...

Čtvrtý úkol shrnuje zdiskreditované slovo „integrace“: dejme dohromady nabídky komplexních, u nás dosažitelných řešení – jsou mezi nimi například navyšování kapacit zdravotnictví, moderní způsoby sledování pohybu zboží a služby pro digitální komunikaci.

Zkušenosti z pandemie koronaviru nám ukázaly, jak důležitá je dobře fungující diplomacie. Česká zahraniční zastoupení se pro řadu lidí a firem stala doslova „prodlouženou rukou ve světě“.

Služby pro občany ožily v desítkách příběhů při organizování návratu Čechů z uzavírajícího se světa. Klíčovými se staly zastupitelské úřady, a to i pro podnikatele. V momentě, kdy se zastavil pohyb osob po světě, zprostředkovávají webináře díky moderním technologiím aktuální informace ze zahraničí, pomocí on-line platforem představujeme zboží a služby, které nemůžeme na místě předvádět, společně řešíme problémy s logistikou a udržováním obchodních kontaktů. Stát nikdy nenahradí firmy a vztahy mezi podnikateli, ale jedna z lekcí této krize povzbuzuje: stát v zahraničí, pokud je profesionální, kompetentní a aktivní, dokáže výrazně posloužit a pomoci firmám v praktických krocích.

První týdny pandemické krize ukázaly, jak by česká zahraniční diplomacie měla pracovat a jaké lidi potřebuje: profesionály, kteří umějí jednat a jsou odolní vůči stresu. Řešitele a manažery. A to je náš pátý úkol: posouvat diplomacii od narativního obsahu k jednání, činu, akci a především výsledkům. Od statických kolektivů k dynamickému národnímu týmu v zahraničí, který se pohybuje v globálním světě podle nových příležitostí a našich zájmů.

Jaká je delta této změny?

Autor je náměstek ministra zahraničních věcí

Text vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud