Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Divadlo za všechny prachy. Sněmovna kvůli Babišovi a Faltýnkovi promrhala celý den. Komentář J. Štefka

Divadlo za všechny prachy. Sněmovna kvůli Babišovi a Faltýnkovi promrhala celý den. Komentář J. Štefka

Výsledek sněmovního švitoření, v jehož finále zákonodárci zbavili poslanecké imunity pohlaváry ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, se vesměs očekával a nikoho tak nemohl překvapit. Co však překvapit (ale spíš znechutit až vytočit) mohlo, byly kulisy celého jednání. Celodenní rozprava přinesla jen patolízalská řečnická cvičení poslanců ANO, kteří pak při konečném hlasování opustili sál. Daňový poplatník tak proplatil vskutku plodný poslanecký den.

 
 
 
 

Na úvod jen pro úplnost uveďme, že ještě před samotným začátkem zářijové schůze Poslanecké sněmovny vešla do mediálních análů zpráva, že zákonodárci nestihnou z důvodu časové tísně projednat zhruba dvě stovky zákonů. A jelikož je tato schůze poslanců poslední před říjnovými volbami, tak všechny neprojednané zákony (a je jedno v jaké fázi legislativního sněmovního procesu se nyní nacházejí) spadnou pod stůl a v příštím volebním období se u nich bude muset začít úplně od nuly. Týká se to například zásadní novely o České národní bance, která měla upravovat podmínky pro poskytování hypoték a zkrotit nafukující se realitně-hypoteční bublinu.

Jak jsme se však mohli přesvědčit, čas poslance netížil a netíží. Rozpravě o vydání šéfů ANO věnovali s přestávkami zhruba osm hodin. Celá tato záležitost mohla být přitom „sfouknuta“ se vším všudy za dvě hodiny a poslanci se mohli věnovat jiným zákonům či smlouvám. Ostatně za to jsou i placeni z peněz daňových poplatníků.

Vše o sněmovních volbách si můžete přečíst zde.

Celé divadlo ohledně možného (ne)vydání Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání bylo o to více trapnější a zbytečnější, když oba pánové hned v úvodu jednání prohlásili, že chtějí být imunity zbaveni a chtějí se očistit u soudu. V takovém případě mohli promluvit maximálně šéfové parlamentních stran či klubů a mohlo se hlasovat. Ale v České republice to je jiné, ze všeho se musí stát trapná žvanírna. A tak se stalo i tentokráte.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1