Dostál: Babiš i Zeman se mýlí a mají problém. Hněv se rozlévá z centra | info.cz

Články odjinud

Dostál: Babiš i Zeman se mýlí a mají problém. Hněv se rozlévá z centra

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Andrej Babiš a Miloš Zeman bagatelizují masové protesty s tím, že je to jen rozmar lidí, kteří se koncentrují výhradně v Praze, případně v dalších velkých městech Česka. Donedávna na tom možná něco být mohlo, postupem času se ale ukazuje, že jejich papalášská politika aktivizuje také tzv. periferii. Včera vyšly do ulic tisíce lidí ve více než třech stovkách měst mimo Prahu. To už věru není běžné. A pokud se tento trend nějakým zázrakem hlavně Babišovi nepodaří zvrátit, musí počítat s tím, že se proti němu budou v listopadu – tedy v čase třicátého výročí sametové revoluce – bouřit lidé napříč republikou.

Ano, ulice není totéž, co rozložení sil ve sněmovně, kde Babiš i po případném odchodu ČSSD z koalice ještě stále může manévrovat tak, aby se v čele vlády do voleb udržel, přesto pro něj bude nejpozději na podzim krajně problematické protesty ignorovat. Jedna věc je politikařit ve sněmovně, případně skrze promyšlený marketing působit na lidi na sociálních sítích, úplně jiná ale čelit hněvu části společnosti v regionech. A pokud se svět jeví jinak sociálně i ekonomicky dobře zaopatřeným lidem z Prahy, kterými Zeman s Babišem opovrhují, a jinak lidem z periferie, na které pro změnu doteď spoléhali, měli by začít už teď promýšlet metodu, která jim jejich přízeň zachová.

Není nad to opustit aspoň někdy do sebe zacyklený svět sociálních sítí a vypravit se do regionů zjistit, čemu zde lidé čelí, jak o světě a své roli v něm smýšlejí, co je znepokojuje, jak kultivují veřejný prostor, případně jak se staví k polarizaci české společnosti. Twitterová žurnalistika nemá šanci něco podobného podchytit a zprostředkovat čtenářům. Také proto jsem se v úterý vypravil do Ústí nad Orlicí, jednoho z více než tří set českých a moravských měst, kde se protesty proti současné vládní architektuře a jejím dvěma pilířům konaly. Nejsilnější kritika mířila na Babiše, ani Zeman ale rozhořčení demonstrantů neunikl.

Protivládní akce se ve městě situovaném v Orlickém podhůří zúčastnilo hrubým odhadem okolo tří set padesáti lidí, trvala něco přes hodinu, vystoupilo na ní několik řečníků, byli mezi nimi středoškolští kantoři, evangelický farář, studentka místního gymnázia, bývalý starosta i poslanec polistopadového federálního parlamentu a disident František Čuňas Stárek, který žije v jedné z okolních obcí. A jen pro pořádek: v posledních sněmovních volbách zde vyhrálo se ziskem téměř třiceti procent hlasů hnutí ANO, druzí byli Piráti (11,97), těsně třetí ODS (11,92), čtvrtá SPD (9,35), pátá ČSSD (8,19) a šestí komunisté (7,31). De facto tu tedy výsledek voleb odpovídal tomu celorepublikovému.

Pokud existuje něco, co by se dalo organizátorům protestů vytknout, je to jejich až obsesivní důraz na apolitičnost. Je paradoxní, že se občanská angažovanost, jejíž motivací je ovlivnit veřejný prostor i politiku, ještě stále štítí otevřeně chápat sebe sama jako akt veskrze politický. Vždyť politika patří do ulic přinejmenším stejně jako do parlamentních lavic. „Není proto čas vrhnout se na chalupy jako za Husáka, i když mnohé tu Husáka připomíná a něco tu smrdí skoro podobně jako známý zvací dopis,“ pronesl ostatně jeden z řečníků. A dodal, jako by s odkazem na legendární manifest z října 1988 Demokracii pro všechny, že je čas začít jednat ještě víc než tehdy.

Zrcadlí se v tom absence věrohodné alternativy vůči současným vládním proponentům, ke které by se demonstranti mohli bez výčitek explicitně přihlásit. A vlastně to věrně ilustruje naši současnou bídnou situaci. Jsme raději pohodlně v opozici vůči politice jako takové namísto toho, abychom si osvojovali alternativu uvnitř politického pole. Přitom pokud se demonstranti ohání étosem disentu, stačí vzít za slovo výše zmíněný manifest, jehož spoluautory byli Václav Havel i Jaroslav Šabata. Hned ve svém úvodu totiž obsahuje úvahu, ze které lze čerpat i dnes: „Čas dozrál k práci vpravdě politické. Vstupme do prostoru, k němuž lidé chovají všeobecnou nedůvěru vinou těch, kteří ho po desetiletí okupují svou diktaturou a svou nekompetentností.“

Možná je to jen otázkou času, jiný z řečníků úterní demonstrace totiž řekl toto: „V obchodě známe fenomén šmejdů, kteří obelhávají důchodce a rýžují na tom velké peníze. Čím se od nich liší přední představitelé naší země?“ Jde o trefnou úvahu, kterou autor okořenil těmito slovy: „Jako učitel mám vést studenty ke kultivaci myšlení a vyjadřování, ke kladení otázek, kritickému přístupu – jak to mám dělat, když ti nejvyšší v zemi předvádějí výkony, které by ve škole sloužily jako exemplární odstrašující příklady?“ Odsud je už jenom krůček k tomu, aby si demonstranti přestali nalhávat, že jsou apolitičtí. Je to zbytečná opatrnost, obzvlášť v časech, kdy lze beze sporu říct, že už zase dozrál čas k práci veskrze politické.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud