Dostál: Tajtrlíkující Babiš pod tlakem ulice i komunistů. Aneb volby jsou už zase za rohem | info.cz

Články odjinud

Dostál: Tajtrlíkující Babiš pod tlakem ulice i komunistů. Aneb volby jsou už zase za rohem

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Přestože se o volbách do evropského parlamentu traduje, že nikoho nezajímají, a tradičně nízká volební účast to potvrzuje, předvolební týden – a to je teprve čtvrtek – nám toho o povaze současné české politiky v čase předvolebním řekl vcelku dost. Jakkoli se především zástupci koaličních stran snaží od ustavení vlády dávat všemožně najevo, kterak je jejich spolupráce bezvadná, každý, kdo dění aspoň vzdáleně sleduje, musí mít nejen tento týden poměrně silný dojem, že to pod povrchem docela slušně vře. A kritika jde především za tajtrlíkujícím premiérem.

Nejdřív osobní poznámka: Na pondělí jsem měl domluvený rozhovor s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, probírat jsme měli vše, co hýbe současnou českou politikou. Nikoli náhodou se jedná o agendu, která se tak či onak dotýká právě jejího resortu. Nakonec ho asi dvě hodiny před smluveným začátkem odvolala, Andrej Babiš totiž na ráno svolal tiskovku, během které veřejnosti sdělil, že našel peníze na zvýšení rodičovského příspěvku, což je věc, o níž nechtěl ještě minulý týden slyšet. Jenže o víkendu jsou volby. „Česká republika se má skvěle, máme jedny z nejlepších ekonomických výsledků v Evropě. Jsme nejstabilnější ekonomikou, HDP roste a pokračujeme dále ve snižování dluhu vůči HDP,“ nenechal nikoho na pochybách premiér.

Výše rodičovského příspěvku stoupne z 220 tisíc na 300 tisíc. „Všichni, kdo nedočerpali rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020 a mají dítě do čtyř let, budou mít nově nárok až na 300 tisíc korun,“ dodal. A nejen to. Připomněl také, že jeho vláda zvyšuje penze, chystá přidat kantorům a shodu nalezne také s bankami, jejichž zdanění požadují sociální demokraté. Nově by měl podle premiéra vzniknout Národní rozvojový fond. „Jednáme o tom s bankami. Naše představa je taková, že banky poté, co zaplatí veškeré daně, by participovaly na tomto fondu. Ten by měl výrazně navýšit investiční kapacitu české ekonomiky o desítky až stovky miliard korun. Domluvili jsme se, že založíme pracovní skupinu, kde budeme řešit detaily,“ uvedl Babiš.

Maláčové a celému vedení ČSSD nezbývalo, než uspořádat obratem vlastní tiskovku a voličům připomenout, kdo s jakým návrhem vlastně přišel. Na rozhovor s ministryní práce si tedy čtenáři INFO.CZ musejí počkat. O to teď ale nejde, píšu to sem proto, že tato drobná příhoda vcelku věrně ilustruje metody, s jakými si Babiš v politice dlouhodobě počíná. Je ostatně velice dobře známo a mnoha příklady doloženo, že premiér vedle sebe nesnese nikoho, kdo by ho byť náznakem převyšoval, a že se zároveň i ke svým partnerům, o opozici nemluvě, chová predátorsky. Téměř každého se chce zmocnit, hnutí ANO používá jako nástroj, jehož struktura je přísně hierarchická, své podřízené zcela cynicky zneužívá, zbytek míní porazit, zničit, znemožnit.

Je mužem byznysu, nikoli politiky, která v sobě zahrnuje kromě konkurenční dimenze také tu kooperativní. A je také jasné, že na to dříve nebo později dojede. Už teď se jeho koaliční potenciál zmenšuje. Nakonec ho potká totéž, co každého před ním u nás i jinde, kdo disponoval podobným nastavením. A byť nejspíš vyhraje příští volby, lze si vcelku snadno představit, že po nich nebude mít s kým sestavit většinovou vládu. Vítěz komunálních voleb v Brně a místopředseda hnutí ANO Petr Vokřál ví, o čem píšu. Také jemu nebylo vítězství nakonec nic platné. Identické situaci může dříve nebo později čelit i jeho šéf, i on nakonec zůstane sám jako kůl v plotě, abychom připomněli jinou legendu dějin české politiky v posledním tažení. Což je přesně ten důvod, proč nyní začal vyhrožovat předčasnými volbami. Ale to předbíháme.

STRUNC! Rozhovor s Andrejem Babišem autor: INFO.cz

Pro pochopení toho, co se děje pod povrchem, je třeba upozornit na mimořádně vydařený rozhovor Barbory Zpěváčkové na serveru Novinky.cz, Babiš se v něm bezděky obnažuje víc, než by sám nejspíš považoval za rozumné. Sice se neopomene tradičně pochválit a přivlastnit si zásluhy svých koaličních partnerů, avšak zároveň – pokud jde nejen o jeho skandály – kličkuje jak zajíc. Ale především si už zase jako děcko stěžuje na své koaliční partnery: „Tímhle způsobem se vracíme do časů Sobotky. Nechtěl bych, aby to dopadlo stejně, protože spolupráce s panem Hamáčkem funguje.“ A v čem že je tedy problém? No přece v tom, kdo které opatření prodá jako svůj úspěch. Babiš je dokonalý v tom, jak si bezskrupulózně osvojuje nápady ostatních, své o tom ví nejen koaliční ČSSD, nýbrž také opozice.

Na otázku, kde najednou našel 8,6 miliardy na navýšení rodičovskému příspěvku, který ještě minulý týden kategoricky odmítal, Babiš odvětí, že prostě – jak jinak asi – v tom rozpočtu. Jako bývalý ministr financí prý má své know-how. „Koukám do toho rozpočtu a říkám: tady máte rezervu. Našli jsme to také v úsporách, koaliční partner k tomu vůbec nepřispěl,“ nenechává nikoho na pochybách. Je to svým způsobem fascinující čtení, zrovna tak ilustrace toho, jak jednoduše a přímočaře jde Babiš na své příznivce. Maláčová se podle něj chlubila, že je to vítězství sociální demokracie. „No, není to žádné vítězství. Naslibovala věci, na které neměla peníze. Navyšujeme nějaké daně, digitální daň, tabák. Snižovali jsme úspory. Jsem rád, že jsme našli to řešení,“ řekl.

A dodal: „Návrh paní Maláčové byl už třetí. Chápu, že je před volbami a ČSSD to spojila a dali to na vládu, i když jsme byli domluveni, že to bude v rámci rozpočtu.“ Pikantní na celé věci je nejen to, že sociální demokraté šli do vlády mimo jiné právě s tímto požadavkem a prosadili ho do koaliční smlouvy, jako především Babišem kulantně opomíjený fakt, že Maláčová původně prosazovala navýšení rodičovského příspěvku pro všechny rodiny s dětmi mladšími čtyř let. „Za mě by bylo ideální, aby na rodičovský příspěvek dosáhly všechny rodiny. Ve vládě ale nejsme sami, hnutí ANO a ministerstvo financí bylo proti. Návrh, který jsem ministrům představila, tak vychází z připomínek resortu financí,“ vysvětlila.

Že není v koalici úplně všechno v pořádku, lze doložit také jinde. A netýká se to pouze víkendových eurovoleb. Babiš lavíruje i okolo odvolání ministra kultury Antonína Staňka, který byl ve vládě jedním ze spojenců prezidenta Miloše Zemana. Na jednu stranu od něj dává ruce pryč s tím, že jde o věc sociálních demokratů, zároveň ale blábolí, kterak je to celé divné a že ho k tomu ČSSD dotlačila. Na tom lze zase ilustrovat jeho závislost na prezidentovi a především fakt, že máme co do činění s vládou, kterou tvoří tři koaliční partneři: hnutí ANO, ČSSD a Hrad. Přitom je to právě Hrad, kdo tady nejen v kauze týkající se ministra kultury tahá za nitky. Ostatně Marie Benešová, kterou Babiš jmenoval ministryní spravedlnosti, je Zemanovou věrnou spojenkyní.

A nakonec: KSČM se v týdnu – také skoro jistě kvůli volbám – nechala slyšet, že není vůbec jistá její podpora rozpočtu na příští rok. Babiš na to reagoval již klasicky, jde o vyzkoušenou strategii, ke které se uchyluje vždy, když je v úzkých: vydírá. Ostatně totéž opáčil směrem k protestům lidí, kterým vadí právě Benešová. Jakkoli mají média nakloněná Babišovi tendenci desetitisíce lidí v ulicích bagatelizovat, on volí protiútok. I proto všem kritikům od KSČM po Milion chvilek pro demokracii vzkázal, že by se nebránil předčasným volbám a že ho musejí porazit ve volbách. A pokud platí teze, dle které jeho síla spočívá především ve slabosti jeho konkurence, je navzdory všemu výše zmíněnému otázka, zda se na tom něco do příštího podzimu, což je termín předčasných voleb, se kterým dlouhodobě pracuje, něco změní.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud