Dostál: Zemanovci jsou prázdnou ozvěnou minulosti. O víkendu se můžou rovnou rozpustit

Vratislav Dostál

06. 03. 2020 • 17:00

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Strana práv občanů – Zemanovci má o víkendu další z řady zbytečných sjezdů. Partaj už několik let živoří a není překvapením, že se nikdo nehrne do jejího vedení. Nejelegantnější by bylo, kdyby se o víkendu rovnou rozpustila, případně se sloučila s SPD Tomia Okamury. Ten má pro Zemana a jeho pohrobky slabost a blíží se krajské volby, přičemž už v těch minulých aliance SPD–SPO na řadě míst uspěla.

 

SPO zkrátka splnila svoji roli. Pro pochopení se stačí vrátit o dekádu zpět. Strana vznikla na podzim roku 2009, jejím předsedou se stal Miloš Zeman a cílem tehdy nebylo ani tak proniknout do sněmovny, jako především oslabit výsledek sociálních demokratů, kterým mstivý Zeman nezapomněl zpackanou volbu prezidenta v roce 2003. Zeman se tak svým způsobem zasadil o to, že i po volbách v roce 2010 mohla pokračovat vláda středo-pravicových stran. Možná by bylo zajímavé zeptat se třeba Petra Nečase, zda by pro něj s ohledem na události pozdějších let nebylo lepší, kdyby tehdy ODS skončila v opozici, ale dějiny šly jinudy.

Volby v roce 2010 sice vyhrála ČSSD, ale obdržela pouhých dvaadvacet procent hlasů, přičemž Zemanovci tehdejšího lídra ČSSD Jiřího Paroubka obrali o slušných a možná klíčových 4,33 procenta, která však propadla. Pokud by je brala ČSSD, dost možná by to stačilo na vznik levicové vlády. Buď jak buď, Zeman tehdy svého cíle dosáhl, Paroubek se ocitl v izolaci a musel se poroučet. Do vládních křesel se naopak mohli těšit Vít Bárta, Radek John a další postavy omylu jménem Věci veřejné, které velmi slušně zadělaly na pozdější vzestup Andreje Babiše.

Vydělal na tom nakonec ale také Zeman. SPOZ mu totiž měla posloužit ještě jednou, jako platforma pro jeho první prezidentskou kandidaturu. Ostatně pokud strana někdy měla aspoň trochu slušné preference, bylo to právě v čase před první přímou prezidentskou volbou. Zeman v roce 2013 mimořádně profitoval z faktu, že Nečasova vláda patřila mezi ty vůbec nejmíň oblíbené po roce 1989. Desetiletý pobyt v ústraní na Vysočině mu navíc umožnil paradoxní stylizaci do protestního kandidáta, který tepe politický provoz a kompletní politickou „třídu“, aniž by mu někdo efektivně připomněl, že za ten stav nese svůj díl viny.

Volby – jak známo – nakonec vyhrál a zanedlouho mohl také s velkou pompou a po policejním zásahu na Úřadu vlády odvolat Nečase, což byl jeden z jeho hlavních předvolebních slibů. Co na tom, že se právě za jeho vydatného přičinění udržela ODS po volbách v roce 2010 u kormidla…

Ale zpět k Zemanovcům. Prezident stranu po svém zvolení na Hrad prakticky přestal potřebovat, na čemž nic nezměnil fakt, že se stal zanedlouho jejím čestným předsedou, ani to, že pravidelně jezdí na její sjezdy. Bude tomu tak i o nadcházejícím víkendu, kdy prezident opět dorazí, což nic nezmění na tom, že jde o zcela zbytečnou akci, která se po zásluze odehrává bez zájmu okolí.

Strana má minimum voličů i členů, a je tudíž logické – jak informuje server iHned.cz – že se nikdo nehrne do jejího vedení. Dokonce do té míry, že ani den před volbou není veřejně známé jméno kohokoli, kdo by chtěl být předsedou po končícím Lubomíru Nečasovi. Možná by bylo nejlepší, pokud by to Zemanovci o víkendu rovnou rozpustili například s tím, že se včleňují do Okamurovy SPD. Zeman k němu má dlouhodobě blízko a on zase patří mezi nejúslužnější spojence prezidenta, mezi jeho věrné a většinou nekriticky vzhlížející žáky. Navíc se blíží krajské volby, ve kterých obě strany už před čtyřmi lety kandidovaly společně. A nutno říct, že vcelku úspěšně. Mandáty získaly v devíti krajích ze třinácti. O samotě už Zemanovce s jistotou nic hezkého nečeká.

SDÍLET