Draze koupit, levně prodat. „Zlatou“ strategii ČNB doma radši nezkoušejte

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Česká národní banka vyrazila na nákupy zlata. Za posledních dvacet let je to poprvé, doteď žlutý kov z jejích devizových rezerv jen postupně ubýval. V červnu však přišel po dlouhé době obrat, když banka přikoupila asi 1,2 tuny tohoto drahého kovu. Krok je přitom – vzhledem k aktuálně rekordně vysokým cenám zlata na trhu – na první pohled nelogický. Podobně jako když se banka v letech 1997 a 1998 naopak zbavila za extrémně nízké ceny 85 procent svých zlatých rezerv. 

Nakupuj, když jsou ceny při zemi, prodávej ve chvíli, když vrcholí. Tato univerzální investorská poučka jako by neplatila pro Českou národní banku. Alespoň co se týče jejích zlatých obchodů, protože banka se v letech 1997 a 1998, kdy byly ceny zlata u dna, zbavila podstatné části – 56 tun – svých zlatých rezerv. Naopak dnes, když cena žlutého kovu vrcholí, opět přikupuje. 

Jednání ČNB tak na první pohled nedává ekonomický smysl, což ostatně podotýkají i někteří ekonomové. Pokud by se centrální banka svých zlatých rezerv zbavila až nyní namísto konce minulého století, získala by z prodeje o desítky miliard korun víc. I po započtení inflace. „Cena zlata se tehdy pohybovala prakticky na svém úplném dně za celé období posledních čtyřiceti let. Například v roce 1997 prodávala ČNB zlato za cenu 323 dolarů za unci,“ připomíná člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Churchill v Praze a kulturní válka. Poslouchejte nový podcast Jízda dějinami s Petrem Nárožným

sinfin.digital