Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Drzost a nestoudnost komunistů ve sněmovně nezná mezí, je to ostuda země. Komentář Viliama Bucherta

Drzost a nestoudnost komunistů ve sněmovně nezná mezí, je to ostuda země. Komentář Viliama Bucherta

Nestoudnost některých komunistických poslanců a poslankyň nezná mezí. Marta Semelová opakovaně obhajuje masového vraha, exprezidenta Klementa Gottwalda a to, co se odehrálo při posledních čtvrtečních interpelacích, dokazuje, že tato strana je pořád extrémistická a pro vládnutí by měla být zcela nepřijatelná na všech úrovních. Drzost, falšování historie, neomalenost a ruská propaganda, to jsou metody, s kterými KSČM pracuje. 

Přestřelka se ve čtvrtek strhla ve sněmovně poté, co předseda komunistů Vojtěch Filip lživě tvrdil, že spolupráce české vojenské čtvrté brigády rychlého nasazení a německé 10. obrněné divize povede k tomu, že se tato naše jednotka podřídí německému velení. Jenže to je výmysl ruské propagandy, a proto ministerstvo armády dohodu s německou armádou zveřejnilo. To je ale komunistům úplně jedno, oni melou vždy jen to, co se jim hodí. Chtějí zrušit NATO a jakákoli spolupráce se spojenci jim proto vadí. 

Na to ale zareagoval včera lidovecký ministr Daniel Herman. Ten v Poslanecké sněmovně řekl: „Komunisté měli čtyřicet let čas na to, aby tuto zemi zdevastovali morálně a hospodářsky takovým způsobem, že se z toho hrabeme dodnes. A já tady pozvedám hlas proti této komunistické propagandě, která tady v roce 2017 zaznívá na půdě českého parlamentu. Je to nepřijatelné a je to hanba české politiky, že komunisté stále v parlamentu sedí.“ 

O ministru Hermanovi si můžeme myslet cokoli, ale podobná tvrzení mají obsahovat i školní osnovy. Učit by to pak mohla komunistická poslankyně Semelová, která byla původně učitelkou. 

Nebetyčnou drzost pak předvedl ve čtvrtek komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Ten ministru Hermanovi vzkázal, ať si „pindy“ nechá na srazy sudeťáků. Je vskutku nehorázností, že něco podobného si dovolí říkat někdo, kdo mlátil jako policajt před revolucí lidi volající po svobodě. To byl právě Ondráček. Měl by chodit za to kanalizačním systémem, ale místo toho řádí ve sněmovně.

K čemu vlastně komunistická strana je, na to by si měli odpovědět především její zbloudilí voliči. Horlivě u nás plní propagandistické zájmy Ruska, Číny či Severní Koreje. Odmítá spojence v NATO na jakékoli úrovni. Žádné zásadní ekonomické návrhy nepředkládá. Skutečně pouze dělá ostudu a je nepřijatelné, že sedí v Poslanecké sněmovně. V tom má Herman pravdu. Některé strany, které s KSČM spolupracují na úrovni krajů, by se měly proto zamyslet nad tím, zda s něčím tak proradným mají vůbec hovořit.

Všechny komentáře autora můžete najít na webu Reflex.cz.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1