Dukla 61 pohledem rodilého „Ostravaka“: Issová má přesný akcent i intonaci, Taclíkovi ostravština nešla | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dukla 61 pohledem rodilého „Ostravaka“: Issová má přesný akcent i intonaci, Taclíkovi ostravština nešla

Dukla 61 pohledem rodilého „Ostravaka“: Issová má přesný akcent i intonaci, Taclíkovi ostravština nešla

V minulých týdnech předvedla Česká televize ve filmu Dukla 61 filmovou symfonii. Jako rodilý „Ostravak“ jsem si samozřejmě nemohla nevšímat, jak se herci vypořádali s nářečím. I když jsem měla v prvních minutách tendenci pohoršeně kroutit hlavou nad „pražskou ostravštinou“, jak se často píše v komentářích, stačilo mi, aby Martha Issová řekla „Zrobim ti vaječinu,“ a měla jsem pocit, že jsme ze Slezska obě.

Spousta Ostravanů pod recenzemi psala, že je nucená ostravština tahá za uši. Zpočátku mi taky vadil přízvuk Jiřího Langmajera, přišel mi hrozně umělý. Ale pak jsem si uvědomila, že intonaci pochytil docela dobře a že je nejdůležitější, že se snaží. Zní to docela banálně, ale když mluví cizinec česky, v drtivé většině případů půjde poznat, že není Čech. A stejně jsou všichni nadšení, že mluví naší malou řečí. Já jsem zase byla nakonec unesená z toho, že se někdo snaží mluvit naším ještě menším nářečím.

Filmu podle mě tedy rozhodně neuškodila hraná ostravština, ale herci, kteří se mluvit dialektem ani nepokusili. Nejdráždivější to bylo samozřejmě u Marka Taclíka v hlavní roli, který mezi všemi těmi havíři mluvil jediný nejenom bez přízvuku, ale většinou nepoužíval ani žádné místní výrazy. Samozřejmě, že to zastínil jeho bravurní herecký výkon, ale vedle Marthy Issové, která si osvojila nářečí naprosto brilantně, to působilo zvláštně.

Ja ti taku lisknu

Issová asi hlavně díky ostravské jazykové poradkyni nejenže přesně pochytila severomoravský akcent a intonaci, ale taky používala naprosto přesné obraty. Asi málokteré slezské děcko neslyšelo od své drsné slezské matky větu „Ja ti taku lisknu“.

Další jazykovou slabinou, kterou tvůrci mohli ohlídat, byly momenty, kdy herci, který se snažil mluvit „po našimu“, najednou ujel výraz z obecné češtiny. Moravskoslezský kraj je jeden z posledních regionů, kde se obecná čeština prostě a zásadně nepoužívá. Je škoda, že v díle takové úrovně si neohlídali tyto drobnosti. Ačkoliv jsou to maličkosti, berou filmu na autenticitě.

Slezský dialekt mizí

Přes všechny výhrady se herci s jazykem poprali, jak nejlépe mohli, a Slezané z toho mohou mít radost. Nejedná se totiž o sprostou karikaturu regionu jako například v seriálu Vinaři, ale o důstojné a věrné zobrazení. Navíc si v Dukle zahrála celá řada herců z Moravskoslezského kraje, byť ne v hlavních rolích. V roli havířského předáka se objevil miláček ostravských scén Jiří Sedláček, na lampárně seděla Izabela Firlová z Národního divadla moravskoslezského a „haviřsku babu“ Kovacsovou si zahrála ostravská rodačka Lucie Žáčková.

A ještě z jednoho důvodu mám radost, že se herci snažili mluvit slezským dialektem. Protože ač se severomoravští diváci jakkoliv vztekají nad „pražskou ostravštinou“, tak, jak se mluví ve filmu Dukla, už na Ostravsku bohužel téměř nikdo nemluví. Stejně jako všechna nářečí se i ta slezská vytrácejí s každou další generací. Školáci odchovaní televizí už nářečí nejspíš ani nebudou znát, a tak by bylo dobře, kdyby se co nejvíc českých dialektů zakonzervovalo třeba alespoň ve filmové podobě.

KOMENTÁŘ VYŠEL NA WEBU REFLEXU.


DALŠÍ KOMENTÁŘE NALEZNETE ZDE.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.