Durčák: Čekáme na spasitele. Upínat se na Babiše, Trumpa či Macrona je ale nebezpečné sektářství

Michael Durčák

KOMENTÁŘ MICHAELA DURČÁKA | Napříč Evropou se prosazuje nebezpečný fenomén – čekání na spasitele, který z ničeho nic vstoupí do politického života a vyřeší všechny problémy mávnutím kouzelného proutku. Upínání se na vrcholné politiky, kteří nakonec vždy zklamou naše očekávaní, je však nebezpečné sektářství, které rozkládá politickou kulturu.

Babiš: Benešová nemá co komentovat. Ať se zabydlí a za 100 dní za mnou přijde

Vezměme to postupně:

V případě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona po jeho zvolení v roce 2017 mnozí očekávali, že se všechno otočí k lepšímu. Macron byl vnímán nejen jako zachránce před možným nástupem fašismu ve formě zvolení Marine Le Pen, ale také jako volba vymykající se establishmentu. „Macron mě následoval,“ řekl ostatně Bloombergu Andrej Babiš.

A podívejme se, kde je francouzský prezident se svou stranou En Marche! dnes. Francii dodnes (!) sužují demonstrace hnutí žlutých vest, kýžené hospodářské reformy nutné k nastartování francouzské ekonomiky zatím nepřichází a prezidentova popularita je stabilně zhruba na nelichotivých 25–30 %. Nutno však podotknout, že jeho hnutí stále vede v průzkumech na nadcházející evropské volby.

sinfin.digital