KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) pustila do EU čtvrtou očkovací látku proti covidu, vakcínu americké firmy Johnson & Johnson. Ta je snadno skladovatelná a navíc se aplikuje jednorázově, což dává důvod k optimismu. Má to ale opět háček – dodávky na evropský trh nezačnou dříve než v dubnu a pravděpodobně budou v menších objemech, než předpokládá dohoda týkající se 200 milionů dávek. Do toho britsko-švédská AstraZeneca potvrdila, že nadále nebude schopna v plném rozsahu plnit své závazky vůči EU.
Všechny tyto zprávy mají dopad na morálku společnosti a v řadě evropských zemí lidem dochází trpělivost. Množí se demonstrace a násilné střety s policií, stejně jako masové porušování zatím vesměs přísných sanitárních opatření. Je jasné, že pokud nedojde k relativně rychlému uvolnění, hrozí tu a tam nepříjemné výbuchy nálad.
V této situaci Česko již několikátý den předvádí svérázné pojetí známého „best in covid“, když má nejhorší čísla, a premiér Andrej Babiš si šest měsíců před volbami dobře uvědomuje, že mu zmíněné evropské „vavříny“ nepřinášejí preference, a tak jezdí po světě a ukazuje voličům, jak pro ně shání jiné vakcíny než ty schválené v EU, tedy ruské a čínské. Nebo se v Izraeli vyptává na to, jak se má dělat očkovací kampaň, která měla být v Česku připravena do detailů už minulý rok.
Když už jsme u ruského Sputniku V a čínského Sinovaku, je pozoruhodné, že si je zatím ze zemí EU objednaly jen postkomunistické Maďarsko a Slovensko; v Česku pro ně horuje prezident, chválí je i premiér, ale ministr zdravotnictví je nehodlá povolit, dokud nedostanou posvěcení EMA. Je zcela jasné, že jak Rusko, tak Čína se rozhodly své vakcíny používat globálně k politicko-propagandistickým účelům, zatímco jejich početné obyvatelstvo na injekce marně čeká. Jejich vakcinační programy „jsou sice omezené, ale zato široce propagandisticky využité“, usoudil předseda Evropské rady Charles Michel a dodal, že EU se nemíní takové soutěže účastnit.
Tlaky na všech frontách
Michel si to tento týden rozházel s Londýnem i Washingtonem, které obvinil, že na rozdíl od EU zakazují vývoz vakcín vyrobených na jejich územích. Zejména mezi Bruselem a Londýnem došlo k nervózní přestřelce, když Britové formalisticky namítali, že žádný zákaz exportu nevydali, a Michel dokazoval, že si ho de facto vyjednali už ve smlouvách s výrobci. EU sice vývoz vakcín kontroluje – a tato praxe byla prodloužena do konce června – ale povoluje ho bez mrknutí oka do Norska a na Island, do zemí západního Balkánu i jižního Středomoří a umožňuje dodávky do systému Covax spravovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO), odkud čerpají chudé rozvojové země. Což například německý europoslanec Peter Liese (CDU), šéf výboru pro veřejné zdraví, shrnul následovně: „Takto si mezinárodní spolupráci nepředstavujeme. Evropa je ve službách celého světa, zatímco Británie a Spojené státy slouží jen samy sobě. Joe Biden se chová jako Trump.“ Mimochodem, Bidenova administrativa od Johnson & Johnson plánuje objednat dalších 100 milionů dávek, čímž se přetlak poptávky ještě zvýší.
Čísla jsou jasná a leckterý Evropan by si mohl při sledování postupu Evropské komise ťukat na čelo. Podle statistiky serveru Ourworldindata z 8. března dostalo zatím aspoň jednu injekci 6,1 procenta obyvatel EU, ale 17,1 procenta Američanů, 32,1 procenta Britů, 35 procent občanů Spojených arabských emirátů a 57 procent Izraelců.
