Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Facebook, Google a Amazon připomínají přežraného Otesánka. Je načase mu naordinovat dietu

Facebook, Google a Amazon připomínají přežraného Otesánka. Je načase mu naordinovat dietu

Na začátku byly Facebook, Google i Amazon mladé, dravé a inovativní společnosti, které si získaly srdce veřejnosti. Byly ztělesněním nové epochy internetového byznysu i našeho přerodu v digitální společnost jedniček a nul. Přitom jakoby mimochodem svrhly z trůnu nejhodnotnějších společností světa „smradlavé“ a „špinavé“ firmy obchodující s fosilními palivy jako Shell či Exxon a zdarma přinášely poptávané služby i neotřelá řešení. Jenže tyto firmy v posledních měsících a letech stále více připomínají „Otesánka“, kterého nemá nikdo rád a kterému je třeba jeho apetit zarazit. Jak na to? Nad tím se v textu zamýšlel server Economist.

Kdysi obdivované firmy dnes vyrostly do takové míry, že jsou trnem v oku jak politiků, tak veřejnosti. Důvodů je mnoho. 

Jak tato triáda rostla, přitahovala stále více spotřebitelů. Princip je jednoduchý: čím více měl Amazon prodejců, tím větší byl zájem zákazníků. A tím více prodejců na internetový obchod mířilo. Spirála se roztočila. Nyní Amazon pokrývá dvě pětiny internetových tržeb v USA, Facebook se svými dvěma miliardami uživatelů často lidem supluje média i sociální život. Google pak trojici doplňuje s mimo jiné drtivým podílem internetového vyhledávání. Existují před volbami nějaká cennější data, než ta, jaké výrazy voliči na internetu hledají? 

To je však jen začátek. S objemem a kvalitou poskytovaných služeb roste zájem spotřebitelů, kteří obratem přitahují investory a reklamní zadavatele. Už loni se tak všechny tři společnosti umístily mezi pěti největšími firmami podle tržní kapitalizace, překvapením není ani fakt, že Facebook s Googlem dnes kontrolují dvě třetiny tržeb z online reklamy v USA. Z malých firem vyrostli pořádní „otesánci“. A mají stále větší hlad. 

Veřejnost, politici i regulátoři už jich ale mají plné zuby. Lidé proto, že tyto společnosti platí jenom zlomky daní, které by ve skutečnosti měly odvádět. Státy Evropské unie mezi lety 2013 až 2015 přišly na daňových kličkách Facebooku z Googlem až o 5.4 miliardy eur, u Amazonu zase američtí zákazníci nemuseli roky platit prodejní daň. Výsměch systému.

Politici si zase dobře uvědomují, jakou roli Facebook sehrál v ovlivňování nejen amerických, ale podle všeho i francouzských či německých voleb. Zatímco tradiční média - noviny, televize, či online verze magazínů - jsou za své zprávy a sdělení odpovědné, internetové moguly se zavedené logice vymykají a mají vlastní pravidla. Jak tato pravidla fungují již politici poznali, když i díky dezinformacím a propagandě na Facebooku vyhrál Donald Trump americké volby a Velká Británie se rozhodla opustit Evropskou unii. 

Ani regulátoři si s těmito firmami nevědí rady. Velká trojice totiž přepsala tradiční systém hranic mezi státy a stala se skutečně globálním aktérem. Díky tomu nabírala stamiliony uživatelů po celém světě a rostla a rostla. Apologeti argumentují, že tyto firmy nabízejí skvělé služby zdarma. Mýlí se. Za služby těchto společností všichni platíme. Nikoliv penězi minulosti, ale penězi budoucnosti. Našimi osobními daty, která se tyto firmy naučily skvěle monetizovat. Win-win. Data pomohou rozvoji jejich služeb a získané peníze z reklamy jim slouží, aby z cesty odklízely potenciální konkurenty. Instagram, WhatsApp či Waze. Nejen tyto společnosti Otesánek s chutí schramstnul. 

Pokud nás historie učí něco o monopolu, je to lekce, abychom se ho vyvarovali. Je neefektivní. Ve svém optimu vyrábí méně zboží a služeb za vyšší cenu. Podporuje asymetrii, kde získává vlastník a tratí všichni ostatní. Lidé by měli usilovat o konkurenční prostředí, ne o to, aby existovalo několik neotřesitelných a neregulovaných mogulů s jasnou superioritou ve své oblasti – technologické, sociální, mediální a ekonomické.

Právě to je však cesta, na které se nyní nacházíme. 

Dříve bylo řešení takového problému poměrně jednoduché. Přerostlá firma se buď musela rozdělit, nebo byla regulována. Žel, ani jeden přístup v tomto případě nefunguje. Standardní regulatorní opatření jsou neúčinná vzhledem k nefinanční povaze služeb těchto společností, které navíc operují nad jednotlivými národními státy.

Ani „roztrhání“ firem není cesta k cíli. Rozkouskování takového Googlu by nejspíše vedlo k tomu, že by se jedna jeho část postupem času stala dominantní a ostatní odnože zkrátka přerostla. Problém by se tak jen odložil, zatímco přínos pro veřejnost by se v mezičase snížil.

Řešení přesto existuje. Jak navrhuje sever Economist, jednou z možností je úprava právní krajiny. Většina zemí a nadnárodních celků by si měla uvědomit, že jsme již v 21. století a že tomu musejí odpovídat i zákony a regulace. Orgány, které je uplatňují, by pak měly podrobněji zkoumat veškeré akvizice velkých technologických firem se zvláštním zřetelem k tomu, zda převzetí firmy není jen strategickým rozhodnutím, které má udusat inovaci a omezit potenciální konkurenci. Zda náhodou neumírá další z šancí, jak postavení trojice ohrozit „zdola.“

S tím je spojený i druhý přístup. Musíme si uvědomit, že naše data jsou cenné platidlo. Že jde o tvrdou měnu, hnací motor vývoje. Současný vývoj umělé inteligence? Založený na datech! Data znamenají moc. A touto mocí by neměly oplývat jen ty největší firmy s neotřesitelnou pozicí.

Economist přichází s návrhem, aby ty největší firmy měly povinnost anonymní uživatelská data prodávat i své konkurenci, která by je využívala pro zlepšení svých služeb a zvýšení konkurenčního prostředí. „Tento princip by vedl ke změně paradigmatu: data by se z aktiva, které si giganti střeží, aby tlumili konkurenceschopnost na trhu, staly aktivem, které uživatelé sdílejí, aby povzbudili inovaci,“ dodává Economist.

Kompletní zpravodajství k prezidentským volbám 2018 najdete zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1