Byl to jeden z největších pádů, které polostátní energetický gigant Eletricité de France (EDF) ve své historii zažil. Akcie firmy v závěru minulého týdne odepsaly 25 procent poté, co tamní vláda firmě nařídila omezit dopad letošního zdražení cen energií na domácnosti – a EDF v reakci odhadla, že opatření jí umaže přes osm miliard eur ze zisku. Jde o specifikum francouzské předvolební kampaně, nebo o preludium vývoje v dalších evropských zemích, včetně České republiky?
Nejprve fakta: francouzská vláda, čtyřiaosmdesátiprocentní akcionář energetického gigantu EDF (společnosti v řadě oblastí podobné tuzemskému ČEZu), firmě nařídila, aby limitovala letošní růst cen energií maximálně čtyřmi procenty. Výrazně tím zasáhla do tržního vývoje: bez zásahu by ceny od začátku února vzrostly až o 35 procent, uvedl minulý týden pro list Le Parisien ministr pro ekonomiku Bruno Le Maire, podle kterého Evropská komise už na zastropování růstu cen energií Francii kývla.
Zatímco francouzští spotřebitelé po oznámení opatření jásají, ceny akcií EDF na pařížské burze reagovaly výrazným propadem – jedním z nejvýraznějších od IPO v roce 2005. V reakci klesly o 25 procent a i když později část ztrát odmazaly, i na začátku tohoto týdne se pohybují asi 20 procent pod původními úrovněmi. Není divu. Zastropování růstu cen se výrazně propíše do letošního hospodaření EDF a polostátní firmě ze zisku umaže okolo osmi miliard eur.
Vláda argumentuje, že jde hlavně o pomoc: že chce ulevit domácnostem a podnikům, které jsou – a to je problém celé Evropy – zasažené růstem cen energií, která během letošní zimy z řady důvodů vyrostla na historická maxima. Ostatně, nejde o první takové opatření ve Francii: už v závěru loňského roku vláda výrazně rozšířila počet lidí (nejdříve na necelých šest milionů lidí, poté na 38 milionů lidí), kterým rozeslala stoeurové „kompenzační“ energetické šeky.
Altruismus politiků je ale jen jednou částí odpovědi na otázku, proč se veřejný sektor nyní může přetrhnout co nejvýrazněji pomoci běžným Francouzům. Tou hlavní souvislostí je totiž to, že Francii na začátku dubna čeká první kolo prezidentských voleb a téma nejen rostoucích cen energií, ale obecně životních nákladů v tamní společnosti silně rezonuje.
Míra inflace ve Francii sice není tak vysoká jako v Česku či dalších evropských zemích, nicméně v prosinci, i kvůli rostoucím cenám energií, vystoupala na 3,4 procenta, na nejvyšší úroveň od dob hospodářské krize v roce 2008. A obhajující prezident Emmanuel Macron má jistě v živé paměti protesty žlutých vest, které vyrazily v roce 2018 do ulic bojovat proti zvýšení cen energií, tehdy daní z benzínu: a podobnou zkušenost, zvášť před volbami, jistě nehodlá opakovat.
Proč Green Deal přináší masivní nárůst socialismu a přerozdělování? A jak na něj nahlížet v čase, kdy stamilionům lidí hrozí energetická chudoba? Poslechněte si podcast Insider s europoslanecem za ODS Alexandrem Vondrou a podnikatelem a odborníkem na energetiku Michalem Šnobrem.
