Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Francouzské mzdy budeme prý mít za 222 let. No a co? Komentář Petra Koblovského

Francouzské mzdy budeme prý mít za 222 let. No a co? Komentář Petra Koblovského
 

Diskuse o blahobytu české společnosti se zvrhla v porovnávání absolutní výše tuzemských mezd proti mzdám v západní Evropě. Naposledy padl z úst premiéra Sobotky analytický výstřel do tmy, který varuje před tím, že současným tempem doženou české platy absolutní úroveň těch francouzských za 222 let. A já se ptám: No a co? Říká tato dramatická zpráva něco o kvalitě života v Česku? Nikoliv. Důležité jsou přece jiné indikátory.

Tak například: Ve Francii je větší míra obyvatel (13,6 %) v ohrožení chudobou než v České republice (8,8 %), což mimochodem platí ve všech věkových skupinách. Zatímco ve Francii utratí domácnosti za nezbytné výdaje (bydlení, jídlo, pití, elektřina, plyn a pohonné hmoty) 14,9 % ročních hrubých příjmů, v České republice je to jen 12,7 % příjmů.

Rozdíl je totiž v různých cenových hladinách v obou zemích – zatímco na pokrytí těchto výdajů stačí průměrnému Čechovi 2109 eur ročně, ve Francii je za služby ve srovnatelném objemu celých 4984 eur. Pokud v supermarketu za potraviny a nápoje utratí Čech 650 Kč, za totožné produkty zaplatí Francouz minimálně 1080 Kč. Za metr čtvereční bytu nebo domu si ve Francii připravte zhruba čtyřnásobek částky v České republice. A tak bychom mohli pokračovat.

Až vám politik bude slibovat, že zvýší příjmy na úroveň západních zemí, nenechte se napálit tak jako účastníci jednoduchého testu kupní síly. Jeden univerzitní profesor položil studentům prvního ročníku na kursu ekonomie otázku: „Chtěli byste žít v zemi, kde bude váš plat 30 tisíc měsíčně (při současných cenách), nebo v zemi s desetinásobným platem (ale s desetinásobnými cenami)?“ Téměř 80 % respondentů zvolilo možnost číslo dvě kvůli vyšší mzdě, ačkoliv je to úplně jedno. V obou situacích si reálně můžete za mzdu nakoupit stejný objem zboží a služeb. Bez současné změny jiných faktorů (například zvýšení produktivity) ceny začnou odpovídat mzdové hladině. Třeba proto si ve švýcarské restauraci nedáte pivo za 40 Kč.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1