Fuchs: Berlín zkouší levicový „lék“ na bytovou krizi. Už teď to má hrozivý efekt

Konzervativní noviny, Mária Fuchs

13. 02. 2020 • 17:08

BERLÍNSKÉ POSTŘEHY | Berlínská radnice před časem schválila hlasy SPD, Levice a Zelených stopku pro zvedání nájmů, která má platit od letošního března. Nájem v bytech postavených před rokem 2014 musí zůstat na úrovni roku 2019. Obzvlášť vysoké nájmy budou muset za určitých okolností dokonce klesnout. Pro nově uzavřené nájemní smlouvy je stanovená horní hranice nájmu, která se odvíjí od stáří a od vybavení bytu. Podle odhadu berlínského Senátu (obdoba pražské Rady) by měli nájemníci ušetřit asi 2,5 miliardy Euro.

 

Podle opozice (CDU, AfD a FDP) je tato regulace v rozporu s ústavou. Levice pochopitelně nemá dost a vidí v opatření „signál významný pro celé Německo“ (Kevin Kühnert z SPD). Již teď je ale zřejmé, že „nezřízenému trhu“ nelze tak jednoduše poručit, jak by si to přáli socialisti. Problém s vysokými nájmy a nedostatkem nemovitostí je v Berlíně zcela zřejmý již několik let, ale v průběhu loňského roku se diskuse zintenzivnila. Pokud ovšem lze za „diskusi“  označit demonstrace radikální levice za vyvlastnění (za to se přimlouvali i někteří „salonní“ politici)… Výsledkem jsou rudo-rudo-zelená drastická opatření.    

Počet obyvatel v Berlíně každým rokem roste, přitom od roku 2017 nepřetržitě klesá počet nově povolených bytů (poté, co předtím prudce stoupal), a to o 10,7 % na 15.324. Klesající trend mají také stavební úpravy na již stávajících domech. Sem patří třeba stavění nových pater nebo proměna průmyslových objektů na byty, po které volají zejména Zelení (-14 %). Je otázkou, zda se již v loňském roce mohly u investorů projevit obavy z očekávaného státního zásahu.

Zdravý rozum ovšem říká, že po zavedení regulace nájmů bude mít Berlín ještě méně nově postavených bytů a poklesnou investice – snad s výjimkou těch, kteří budou stavět sami pro svůj účel. Soukromí investoři již zastavují nové stavební projekty nebo je přesouvají do jiných měst. Největší pronajímatel bytů v Berlíně, firma „Deutsche Wohnen“, již prodala 2 000 bytů. Také společnosti fungující na principu družstev změnily stavební plány a v příštích 5 letech plánují postavit jen 2 000 nových bytů místo původně plánovaných 6 000.

Modernizace a sanace již existujících objektů se bude odkládat, protože se investorům nevyplatí. To bude mít, resp. již dnes má dopad na řemeslníky, kteří zaznamenávají méně zakázek týkajících se péče o budovy a jejich estetických úprav.

V Německu je také celkem běžné, že lidé kupují nemovitost za účelem, aby si z pronájmu zajistili důchod na stáří. Nejsou to žádní velcí developeři či spekulanti, ale zejména řemeslníci, kteří do opravy nemovitosti investují vlastní práci. Podle dat Statistického úřadu patří v Berlíně 24 % nájemných bytů takovým drobným pronajímatelům. Kdo z nich koupil nemovitost jen před pár lety, kdy již byly ceny nemovitostí vysoké, může teď velmi tratit.  

A kdo na regulaci nájemného naopak získá? Ti, kteří dnes platí velmi vysoké nájmy v nejatraktivnějších čtvrtích (Mitte, Prenzlauer Berg), tzn. vysokopříjmoví lidé. Jejich nájmy budou muset klesnout, protože překračují stanovenou hranici. Podle největšího německého portálu s nemovitostmi „Immobilienscout“ jsou jejich nájmy v průměru o více než 10 euro za m2 vyšší než kolik nyní povoluje zákon. Přitom to byla jejich kupní síla, která vyhnala nájmy nahoru. Podle stejné stránky disponuje z 60 000 domácností v „Mitte“ 44 % čistým příjmem vyšším než 5000 Euro měsíčně. Vedoucí portálu Thomas Schroeter pak podle statistických dat pro časopis Spiegel uvádí příklad domácnosti v „Mitte“ – oba jsou pracující a bydlí v bytě s  přibližně 100 m2 v secesním domě a nyní mohou ušetřit přibližně 450 Euro měsíčně. Naproti tomu průměrná rodina bydlící v paneláku ve čtvrti Marzahn ušetří jenom asi 150 Euro.

Výsledek je jasný – místo stlačení cen nájemného se jenom zvýší sociální propast. Jak jsem již zmiňovala v tomto článku, obyvatelé drahých atraktivních čtvrtí volí zejména Zelené, takže kromě toho, že se Zelení budou cítit jako morální vítězové nad „nespoutaným trhem“, jim to ještě může přinést politické body.

Kdyby se raději vládnoucí levice místo experimentování s alternativními druhy hospodářství soustředila raději na to, že v Berlíně existuje velký počet nezastavěných ploch, jako třeba bývalá letištní dráha v Tempelhofu… Tu ale Zelení raději přenechají nadšencům jógových setkání, než aby udělili stavební povolení. Podobný potenciál je v četných malých a mnohdy zanedbaných zahrádkách roztroušených po celém městě.       

Dovolím si ještě na závěr osobní zkušenost. Poprvé jsem bydlela v Berlíně v roce 2012, bylo to jen na půl roku. Tehdy o Berlíně platilo, že je tu velmi levný nájem, ale problém je sehnat dobrou práci. Za pár let se situace otočila a nájmy vyletěly rychlým tempem nahoru. Kdo má třeba deset let starou nájemní smlouvu, bydlí za pakatel ve srovnání s tím, kdo se sem nastěhoval loni či předloni. To vede pochopitelně k tomu, že se trh nehýbe a zejména větší byty jsou jen zřídka volné.

Před dvěma lety našel manžel dobrou práci v Berlíne, takže jsme se přestěhovali z Porýní a začali hledat nové bydlení v hlavním městě. Kvůli malé nabídce jsme se nakonec museli spokojit s dvoupokojovým bytem, a i ten jsme našli jen díky známostem. Když se nám krátce poté narodil druhý syn, bylo nám v malém bytě už těsno. Zintenzivnili jsme naše hledání a  zhruba po devíti měsících (!) jsme konečně našli byt se čtyřmi pokoji za přijatelnou sumu. Nebyli jsme vybíraví, problém tkvěl v tom, že poptávka tu daleko převyšuje nabídku a majitelé bytu se vždy rozhodli pro někoho jiného z celé řady dalších zájemců.

Když v Německu hledáte byt, musíte prokázat váš příjem za poslední tři měsíce (případně, pokud začínáte na novém místě, ukázat pracovní smlouvu) a předložit tzv. kreditní skóre (zda nemáte nebo jste neměli v minulosti problémy s placením dluhů). Majitel bytu tak ví, kde pracujete. Nejoblíbenějšími nájemníky jsou pochopitelně lékaři, učitelé a úředníci pod tzv. služebním zákonem, kteří mají jistotu místa a solidního příjmu. K celkovému dojmu také moc nepřispívá, když máte více než jedno dítě. Zažili jsme prohlídku třípokojového bytu, o který měla mimo jiné zájem rodina se třemi dětmi. Majitel je rovnou u dveří poslal pryč. Prý kdyby měli jedno dítě a třeba kočku, tak by to ještě šlo, ale tři děti jsou příliš…

Za pět let, kdy regulace skončí (pokud ji ještě třeba nezruší ústavní soud), bude situace v Berlíně jenom horší.

Autorka je politoložka, s rodinou žije v Berlíně. Text vyšel v Konzervativních novinách, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce

SDÍLET