Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Hnutí ANO tápe a neví, kudy z izolovaného postavení. Příčinou je Babiš. Komentář V. Dostála

Hnutí ANO tápe a neví, kudy z izolovaného postavení. Příčinou je Babiš. Komentář V. Dostála

Andrej Babiš je zahnaný do kouta a kličkuje jak zajíc. Jeho neschopnost domluvit se na vládě s většinovou podporou začíná nabývat komických rozměrů. Kdyby nešlo o tak vážnou věc, jakou vláda s důvěrou bezesporu je, bylo by to už k smíchu. Považte: hnutí ANO chce obnovit jednání s ČSSD, vzdát se svého předsedy jako jediného kandidáta na post premiéra ale odmítá. Přitom právě on je příčinou takřka nulového koaličního potenciálu vítěze voleb.

„Výbor hnutí ANO ukládá vyjednávacímu týmu obnovit jednání s ČSSD,“ napsal na svůj twitterový účet chvilku po dvacáté hodině Andrej Babiš. První místopředseda sociálních demokratů Jiří Zimola se pak nechal v reakci slyšet, kterak očekává, že Babiš předloží nové podmínky případné aliance mezi hnutím ANO a ČSSD. Teprve pak se podle něj sociální demokraté rozhodnou, zda budou jednat. Závěr je jediný: Andrej Babiš prozatím odmítl riskovat pnutí ve své straně, kterému by nejspíš čelil v případě menšinové vlády opřené také o SPD Tomia Okamury.

Což je vlastně dobrá zpráva. Tou horší je čím dál zjevnější fakt, že vítěz voleb a premiér v demisi není schopen ani půl roku od voleb pochopit, jaká cesta vede k něčemu, co by připomínalo dohodu o vládě a politický kompromis. Ba co hůř, vše nasvědčuje tomu, že Babiš nemá strategii, ani plán. Navenek se sice tváří, že jedná, ze všeho nejvíc to ale vypadá tak, že tápe. Nedisponuje základní vlastností každého úspěšného politika: schopností uzavírat strategická spojenectví a být tak součástí hlasovací většiny.

V politologii se tomu říká také koaliční potenciál. A ten je, pokud jde o tradiční politické strany, u hnutí ANO – pokud ne nulový – pak zcela jistě mizivý. Příčinou je Babiš, který chce být premiérem za každou cenu. Česká politika se tak dostala do slepé uličky. A dokud předseda hnutí ANO nepochopí, že politika je hlavně kolektivní disciplína, jež v sobě obsahuje nejen konkurenční, ale také kooperativní prvky, východisko z krize nenalezne.

V rozhovoru pro INFO.CZ na to před časem upozorňovala politoložka Vladimíra Dvořáková. Vztahy v koalici nejsou nikdy jednoduché, neboť jde o složitý vztah spolupráce a konkurence. Problém ale je, že Babiš akcentuje výhradně konkurenční složku. „Babiš k tomu přistupuje jako ve firmě: jeho cílem je zlikvidovat konkurenci,“ řekla doslova. Přesně odtud pramení opatrnost všech potenciálních koaličních partnerů. Také sociální demokraté si poslední týden stěžovali, že je Babiš ještě v době, kdy s nimi vyjednával, v médiích ponižoval a kritizoval.

Předseda hnutí ANO zkrátka politiku ještě pořád neumí. Politika jako civilizační výdobytek a metoda, která dokáže řešit rozporuplné zájmy a cíle, jež jsou přirozenou součástí svobodné společnosti, mu je zcela cizí. Je zvyklý jednat nekompromisně a přímočaře, chce rozhodovat, řídit stát autoritářsky. Jako firmu, jak říká. K ostatním aktérům přistupuje buď jako ke konkurenci, případně jako k podřízeným. Politika je na něj pomalá, neefektivní a tudíž nesrozumitelná. Evidentní je, že by nejraději vládnul sám. Dneska se v tomto ohledu příznačně prořekl ve sněmovně, když pravil, že v jeho současné vládě skončil resortismus. „To znamená, že si každý ministr dělá, co chce,“ nenechal nikoho na pochybách.

A ještě něco vyjevil povolební půl rok: pokud byla populistická předvolební strategie spočívající v kritice polistopadových poměrů účinná v tom smyslu, že Babišovi umožnila dominovat ve volbách, ukazuje se jako zcela nepraktická pro povolební vyjednávání. A nejen to, dokonce lze říct, že se Babiš řečmi o polistopadových poměrech jako korupční hydře, kterou přišel zničit, dostal do izolovaného postavení. Ostatně pokud před volbami o tradičních stranách mluvil v tom smyslu, že mu leží v žaludku, neboť všechny kradou, nemůže se teď divit, že s ním nechtějí být v jedné koalici.