Holec: Den Lásky ve sněmovně. Sisyfovská žaloba na Zemana neměla šanci projít | info.cz

Články odjinud

Holec: Den Lásky ve sněmovně. Sisyfovská žaloba na Zemana neměla šanci projít

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Že to nebude drama, bylo jasné už ráno. Když senátor Václav Láska začal ve sněmovně obhajovat ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana, sedělo v sále 116 poslanců, kteří buď zívali, věnovali se mobilu, nebo dělali obojí najednou. A proč taky ne: úspěch nečekal ani samotný iniciátor žaloby Láska. „Kdybychom řekli po všech těchto jednáních s poslanci, že je ještě nějaká šance, tak bychom prokazovali, že jsme tomu nevěnovali patřičnou pozornost,“ nedal sám šanci vlastnímu dílu.

Asi věděl proč. I v senátu, který není Zemanovi zrovna kamarádsky nakloněný, v červenci hlasovalo pro podání žaloby k Ústavnímu soudu pouze 48 senátorů, tedy jen o tři víc, než bylo potřebné minimum. Vysvětlit existenci horní komory parlamentu bývá fuška i pro senátory, právě podání ústavní žaloby na prezidenta ale patří k jejímu privilegiu. Jenže tím to končí, protože ji případně musí schválit ústavní většina 120 poslanců. A tu Láska neměl ani náhodou, jak mu poslanci po dalším dnu nenávisti potvrdili: 58 ze 130, které přišli na „popravu“ hlavy státu do práce, jich hlasovalo proti žalobě.

Ústavní žaloba na prezidenta za hrubé porušení ústavy není jako hlasovat o pravidlech používání češtiny. Kdyby prošla k Ústavnímu soudu a ten shledal, že Zeman i de iure plní svůj dávný předvolební slib a zavádí u nás poloprezidentský systém, z čehož ho žaloba obsahující osm skutků hrubého porušení ústavy včetně nejmenování ministrů nebo naopak jmenování vlády svých kamarádů v létě 2013 viní, mohl by se pakovat i se svou kompletní suitou z Hradu. Verdikt soudců by ho zřejmě poslal do dalšího politického důchodu.

I proto je s podivem, že sám Láska už od začátku avizoval, že ústavní žaloba sněmovnou neprojde, protože proti byli nejen poslanci ANO, ČSSD, SPD a KSČM, ale i někteří z „opobloku“. Senátor si nejspíš rád čte o Sisyfovi, protože i „jeho“ žaloba byla sisyfovská: v této době i podobě ji prostě nemohl dotlačit do kýženého cíle. Prezidenta se soudně nezbavujeme každý den, a proto by ústavní žalobě na něj mohl dát šanci aspoň její iniciátor, abychom ji mohli brát vážně, když už ji za „naprostou ústavní negramotnost“ považuje sám Zeman.

Ostatně i šéf sněmovny Radek Vondráček z ANO připomněl, že to je „historický moment“, protože o žalobě na prezidenta poslanci hlasují poprvé. Zemana z porušování ústavy – ať už k vlastním politickým účelům, nebo jen ze stařeckého rozmaru – sice viní i někteří ústavní právníci, žaloba je ale primárně akt politické reklamy. Což dokázal i Láska: o co menší politickou podporu pro ni měl, o to větší zbytečný monstrproces z ní chtěl ve sněmovně udělat.

Po každém poslanci proto například chtěl, aby veřejně vysvětlil, proč je proti žalobě. Jako by nevěděl, že naši parlamentní demokracii nejvíc ničí, když veřejně něco vysvětlují členové parlamentu. „Jestli se budou schovávat za prohlášení, že to je právní paskvil, což v této diskusi s nejvyšším možným obsazením bylo jednoznačně vyvráceno, tak jsou to zbabělci,“ řekl Láska v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Poslanci mu rádi vyhověli.

Třeba poslankyně a exministryně ČSSD Kateřina Valachová označila v téměř prázdné sněmovně Láskovu žalobu za „telefonní seznam hříchů prezidenta“. A to podle senátora a jejího dalšího propagátora Tomáše Goláně ze SEN 21 měla žaloba před Zemanem chránit právě ČSSD, jíž tak sadisticky brutalizuje. Největší ironie je ale jiná věc. Láska se díky žalobě očividně přiopil patnácti minutami vlastní slávy a bez ohledu na výsledek hlasování ve sněmovně prohlásil, že senát zamezil tomu, aby na Zemanovo chování navázal jeho nástupce.

„Ale teď to udělat nemůže, protože instituce k tomu povolaná, senát, řekla: Ne, s tím nesouhlasíme. Proto se to nestane legitimní součástí ústavního pořádku České republiky,“ řekl doslova Láska. Tak zaprvé: senát přehlasovala sněmovna, takže Zemanovo chování naopak zůstává součástí našeho ústavního pořádku. A zadruhé: Láskova předem neúspěšná iniciativa Zemanovi i všem jeho nástupcům ukázala, že si ústavu prostě můžou vykládat tak, jak jim zrovna dovolí rozložení sil ve sněmovně. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud