GLOSA PETRA HOLCE | Politika odjakživa miluje ironii a jednu teď zosobňují komunisti: když si téměř třicet let po sametové revoluci znovu sáhli skrze Babišovu vládu na moc, i jejich voliči zjistili, že už je vlastně nepotřebují. Partaj dlouhodobě ztrácí volební preference, jak ukázal i poslední průzkum agentury Kantar pro Českou televizi. Ten jí přisoudil předsmrtných pět procent.
KSČM je dnes tak zoufalá, že už nebudí ani hrůzu. Tu „normalizační“ komunisti naposledy vyvolali, když jednou nohou vstoupili do menšinové vlády ANO a ČSSD. Jejich stárnoucí kápo Vojtěch Filip se sice občas v Rusku upřímně uřekne o legionářích, případně vydírá kabinet kvůli zahraničním vojenským misím nebo rozpočtu, nejčastěji to ale končí „hrdinnými“ slovy na webu KSČM, kde se stále píše rok 1973. Zkrátka komunisti jsou v první řadě bizarní relikt dávno mrtvé éry.
Stejně nejspíš dopadne i poslední „rozpočtová“ epizoda v režii KSČM, která slibuje zhruba stejné drama jako Chalupáři na České televizi. Komunisti „napínají“ vládu kvůli schvalování 500miliardového schodku a ministryně financí Alena Schillerová proto minulý týden pokorně zašla na ústřední výbor, aby ji tam soudruzi kvůli deficitu pogrilovali. KSČM ho chce nižší, takže opět hrozí tím, že rozpočet nepodpoří.
Je to tedy dost překvapivé, protože když se podíváme na čtyřicet let komunistické diktatury, nikdo by neměl rozpočtové díře rozumět tak dobře jako oni. O to ale nakonec nejde, soudruzi a soudružky možná jen pomalu zapomínají na to, čeho jsou schopní dosáhnout.
