Holec: Šéfkomunista Filip dávno přesluhuje. Je z něj kůl v plotě jako z Jakeše | info.cz

Články odjinud

Holec: Šéfkomunista Filip dávno přesluhuje. Je z něj kůl v plotě jako z Jakeše

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Šéf KSČM Vojtěch Filip má poslední dobou štěstí na samé lepší zprávy. Nejdřív chtěl zavádět volby novinářů, než sám přiznal, že je to kachna a jen chce, aby si ho někdo všiml. Pak si bizarně postěžoval, že za drahé vepřové může zavření vepřína v Letech. A teď server iROZHLAS.cz zjistil, že výhrůžné dopisy na podporu stíhaného „lobbisty“ Tomáše Horáčka, které posílal na ústecký finanční úřad, za něj psala Horáčkova advokátka Nina Rydlová. Filip je „jen“ podepisoval.

Pravda, ještě že se první místopředseda sněmovny pořád zvládne alespoň podepsat, mohlo by být i hůř. Komunisté jsou známí umíráním v nejvyšších funkcích a Filipovi je teprve 64 let. Po sedmiprocentním debaklu KSČM v posledních sněmovních volbách sice veřejně slíbil, že už nebude na funkci šéfa strany kandidovat, věřte ale někdejšímu agentovi StB: záhy na svůj slib zapomněl a dnes je coby nesmrtelný kápo komunistů jednou nohou ve vládě.

Výhrůžné dopisy šéfovi ústeckého finančního úřadu, v nichž Filip mimo jiné hrozil „kontrolami“, nicméně pocházejí ještě z „před-vládní“ éry KSČM. S jeho podpisem chodily na cílovou adresu na přelomu let 2017-18. Tedy krátce před tím, než šel Horáček do vazby. Šéf komunistů dříve hrdě tvrdil, že dopisy psal sám – ostatně rád si hraje na velkého právníka, co vychovává další velké právníky. Ve skutečnosti je ale psala Horáčkova advokátka, která je posílala Vojtěchovu bývalému asistentovi Lukáši Gibiecovi. Společně ladili jejich znění a Gibiec je – jak zjistil iROZHLAS – přeposílal svému šéfovi k podpisu.

Vlastně to bylo i logické: Gibiec současně pracoval pro Filipa i Horáčka, s nímž skrytě spoluvlastnil firmu. Ti tři museli být fakt zlaté trio: někdejší estébák a k němu děčínský podvodník s bývalým bulvárním novinářem…

Šéf KSČM má ovšem na mladé podnikavé asistenty vůbec čuch. Donedávna mu asistoval i Rudolf Rudyšar, syn bývalé šéfky CzechInvestu a politické náměstkyně na ministerstvu průmyslu a obchodu Alexandry Rudyšarové. Ten v Praze nejdřív zkoušel štěstí v barvách TOP 09, když z něj ale voliči necítili dost pravdy a lásky, přešel „podnikat“ k Filipovi. Na Malé Straně se nejvíc proslavil parkováním svých drahých sporťáků na všech možných zákazech, na chodnících i v protisměru. Za to si na dveřích domu, kde bydlel, vysloužil i vzkaz „Rudyšar je rudá pí*a“.

Stejně jako Filip si očividně myslel, že stále žijeme v normalizaci. Protože jak jinak by proboha šéfa komunistů mohlo napadnout, že si lidé budou volit novináře? Všichni si samozřejmě mysleli, že šéf KSČM zase jen blouzní, když řekl, že chce v létě sepsat zákon, podle kterého by Češi na čtyři roky volili i novináře a ti by navíc odevzdávali majetková přiznání. Jenže Filip si stál za svým. „Nemyslím to ironicky. Myslím to úplně vážně, zejména ve veřejnoprávních médiích. Ta budou první,“ nechal se slyšet v Hospodářských novinách. Pak se ale nejspíš lekl sám sebe a začal proto říkat, že chtěl jen upoutat pozornost. Šlo prý o „nadsázku“.

Těžko říct. U Filipa se totiž poslední dobou stále více ztrácí hranice mezi tím, co myslí vážně, a mezi nadsázkou. Skoro jako by se i on blížil momentu Miloše Jakeše s jeho legendárním projevem v Červeném Hrádku v létě 1989, v němž komunisty přirovnal ke „kůlu v plotě“. Byla to tehdy taková jízda, že nikdo nevěděl, jak moc to nejvyšší komunista v zemi myslí vážně a nakolik jde „o nadsázku“.

Ostatně oba soudruhy pojí i péče o prasata. „Měli tam bojlery. Já nevím, asi deset tisíc měli těch brojlerů. A měli sedm prasat,“ řekl Jakeš v Červeném Hrádku. „Připomínám všem, kteří se rozčilují nad stále zvyšující se cenou vepřového masa, že vláda ČR vedená B. Sobotkou vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 % naší spotřeby, to byl zločin,“ napsal pro změnu Filip na twitteru v souvislosti s výkupem vepřína na místě někdejšího romského koncentráku. Jakeš pronesl svůj slavný projev v létě 1989, tedy čtvrt roku před pádem komunismu. Filip dávno přesluhuje.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud