Holec: Státní smutek za Kuberu? Sám by se tomu vysmál | info.cz

Články odjinud

Holec: Státní smutek za Kuberu? Sám by se tomu vysmál

 GLOSA PETRA HOLCE | Politici se po náhlém pondělním úmrtí předsedy Senátu a dlouholetého starosty Teplic Jaroslava Kubery trumfují v tom, kdo ho měl radši. Jako obvykle. Pieta samozřejmě ke smrti patří, návrh senátorů vyhlásit státní smutek ale zavání kýčem. Ironií je, že by se jejich nápadu nejvíc vysmál sám Kubera, který právě kýč nesnášel. Uměl být brutálně upřímný a „pachatele“ takových situací nešetřil.

A je jedno, jestli šlo o „dobrosery“, jak dobrácky říkal všem „pachatelům dobra“, nebo různé aktivisty, kteří tak rádi ukrajují naše individuální svobody. Navíc Kubera – a to nepíšu nijak neuctivě – nebyl žádný státník, k nimž u nás státní smutek tradičně patří. Drželi jsme ho jen za exprezidenta Václava Havla, jehož státní pohřeb se mimochodem zvrhl v takový kýč, že se z toho velký ironik života musí dodnes otáčet v hrobě. A za Karla Gotta, ale ten byl bůh.

Havlovi v historii přece jen patří o něco vyšší role než Kuberovi. Populární politik ODS byl dokonce opakem klasického státníka, tohle „státnictví“ prostě nebylo v jeho DNA. Nejlíp se ostatně cítil u sebe doma v Teplicích, mezi lidmi, kde si v hospodě dělal legraci ze všech lidských i politických nesmyslů. To byl mimochodem i jeho úspěšný recept na to, že tam jako starosta nebo primátor „diktoval“ úctyhodných 24 let.

Kubera to perfektně uměl s médii. Ostatně říkal, že by jednou rád dělal novináře, protože se prý většina z nás neumí ani správně zeptat. Měl intuitivní čich na kontroverzi, co dělá titulek a prodává, takže obvykle na kongresech ODS mediálně zastínil většinu svých „vyšších“ spolustraníků, kteří se u mikrofonu či před kamerou často zle trápí. To samozřejmě neuniklo mnoha hlavounům strany, a několikrát proto Kuberu žádali, aby šel do vedení ODS. Ten to ale vždycky odmítl s tím, že on nejvíc patří do Teplic, protože už je starší, neumí anglicky a podobně.

V podstatě sám své straně říkal: nejsem žádný státník, mé místo je doma v Teplicích a v Senátu. Proto by ho určitě víc než státní smutek potěšila lavička s popelníkem ve Valdštejnském paláci, kterou na Kuberovu památku navrhl šéf senátorů ODS Miloš Vystrčil. „Myslím, že by si to Jaroslav Kubera přál, že by se tomu zasmál, a jsem přesvědčen, že si to zaslouží,“ zdůvodnil to. Svatá pravda. 

Ostatně i já si ze své poslední novinářské cesty za Kuberou pamatuju sbírku popelníků, kterou hrdě míval ve své primátorské kanceláři, kde se postavou drobný náruživý kuřák a bojovník za svobodu ztrácel ve vlastním šedém kouři. A nikdy nezapomenu na popelník ve tvaru plic, který tak krásně chrlal. Asi vás nepřekvapí, že ho Kubera dostal v Rusku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud