Holec: Ústavní pučista Zeman zkouší metody sovětského politbyra. Varoval nás už před lety | info.cz

Články odjinud

Holec: Ústavní pučista Zeman zkouší metody sovětského politbyra. Varoval nás už před lety

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Jestli ještě někdo pochyboval, jak to má prezident Miloš Zeman s Ústavou, dostal ve středu definitivní odpověď. Senátoři v ten den oslavili sami sebe za to, že horní komorou protlačili návrh žaloby na hlavu státu právě za hrubé porušování Ústavy. A co na to Zeman? Ve stejný den ji klidně přišlápl znovu!

A to se za ním do Lán kvůli zdržování s výměnou ministra kultury nerozjel šéf ČSSD, který má sadistické lekce od Zemana v popisu práce, ale politický spojenec Andrej Babiš. I ten ovšem od prezidenta odjel bez jasné odpovědi a do Prahy se vracel zadním vchodem, aby nemusel s prázdnýma rukama před televizní kamery. A to tolik doufal, že se to už ve středu rozsekne...

Chování Zemana vždy mívalo celkem logické a pragmatické vysvětlení – obvykle šlo o cynický politický byznys. Jenže teď už se kolem něj rozprostírá jen hustá mlha. Nerozumí mu nikdo, včetně jeho blízkého okolí, jehož zájmy byly Zemanovi vždy svaté, když mu dvakrát pomohlo na Pražský hrad. Mluvil jsem o tom před časem tady u Pavla Štrunce a Zemanovo „odplouvání“ na stejném místě popisuje i čekatel na Staňkovu židli Michal Šmarda.

Zeman do Česka roku 2019 úspěšně přenesl tzv. kremlologii, která se kdysi z pouhého výrazu tváří či zasedacího pořádku pohlavárů sovětského politbyra snažila vyčíst, kam vyšlou svou „bratrskou“ pomoc nebo kdo skončí v gulagu. Podobně k němu teď jezdí odezírat Babiš, Hamáček a nám vlastně taky nic jiného nezbývá. Prezident totiž při orchestrování své vládní krize nemluví až na výjimky „s veřejností“, takže nám nezbývá než číst mezi tweety Jiřího Ovčáčka. Přitom se nechce věřit, že by bonmoty došly...

Ale proč nás to vůbec překvapuje? Ještě před svým prvním zvolením na různých veřejných vystoupeních Zeman v podstatě říkal, že přemění naši parlamentní demokracii v poloprezidentský systém. Měl prosté zdůvodnění: Když mu dají mandát přímo voliči, kterých navíc bude mnohem víc, než má jakákoli vítězná politická strana, nebude pak přece na Hradě jen otevírat bránu čínským turistům, zatímco „dole“ vládne premiér, ne?

Málokdo bral Zemana tehdy vážně. Nikdo nechtěl věřit, že v nejvyšší funkci fakt chystá soukromý ústavní puč. Možná Ústavu občas napruží podobně jako jeho předchůdci, nevezme si ale premiérské pravomoci, mysleli jsme si. Tak teď to vidíte v praxi. Už po svém prvním zvolení, po pádu Nečasovy vlády si prostě jmenoval vládu svých kamarádů a krok po kroku v tomhle směru pokračuje nerušeně dál ke splnění svého poloprezidentského snu.

Obvykle se tomu ale říká ústavní puč a známe to spíš z Jižní Ameriky nebo Afriky. Zeman to ovšem dělá chytřeji než ve Venezuele; uzurpuje si moc jen v případě vybraných nešťastníků a po Ústavě šlape jen v mezích politické situace. I proto si nic nedělá z toho, že na něj ústavní žalobu schválí Senát, protože ten zajímá přinejlepším senátory samotné. Prezident dobře ví, že tahle žaloba neprojde sněmovnou, kde Babiš s okamurovci a komunisty ústavního pučistu podrží.

Jenže všechny senátní snahy, odborné debaty a mediální úvahy jsou pro naši současnou situaci příliš komplikované. Vysvětlení Zemanova chování je mnohem jednodušší: dělá to všechno jen proto, že prostě může. A navíc při tom ještě drží své předvolební slovo, což se (nejen u voličů) počítá! Zeman tak z pouhého rozmaru zavedl zajímavou ústavní dělbu práce. A mimochodem: podívejte se na současné rozložení politických sil a nepotřebujete žádného televizního profesora, abyste pochopili, kdo vítězí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud