Holec: Zahradilův prezidentský coming out. Z Bruselu otevřeným oknem na Hrad | info.cz

Články odjinud

Holec: Zahradilův prezidentský coming out. Z Bruselu otevřeným oknem na Hrad

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | A je to venku! I když to Janu Zahradilovi nešlo z pusy úplně snadno. A celkem logicky, protože i v ODS nabrala jeho kariéra znovu spíš sestupný trend. Přesto to ze sebe lídr ODS pro eurovolby nakonec dostal. „Neříkám, že budu kandidovat, říkám, že je to otevřené okno, o kterém se dá uvažovat,“ odpověděl na otázku Práva, jestli chce v roce 2023 kandidovat na prezidenta. V novějším rozhovoru pro Týden nás ujistil, že ho láká do tohoto okna „promluvit“, tak si připomeňme, jak se věci mají.

Byl to porod. Takový prezidentský coming out totiž od Zahradila očividně nečekal ani autor rozhovoru pro Právo, takže „otevřenému oknu“ předcházela menší hra kočky s myší. Novinář se ho nejdřív zeptal, jestli se v případě úspěchu v eurovolbách bude chtít vrátit do vedení ODS, do nějž během posledních dvaceti let různě přicházel a zase z něj odcházel, což není moc konzervativní trajektorie. Nebo snad zkusí politický „důchod“ v Evropské komisi, jednom z nejštědřejších „důchoďáků“ na světě?

Zahradil celkem správně odpověděl, že v jeho případě přišel v ODS spíš čas na generační obměnu než comeback. A že svou budoucnost nevidí ani v Evropské komisi, byť jde do eurovoleb jako jeden z tzv. „spitzenkandidátů“, tedy kandidát na šéfa komise. Načež otevřel zmíněné prezidentské okno.

Nejspíš tím zaskočil i sám sebe a taky způsobil fičák. Někteří čtenáři si hned představili luciferskou volbu, v níž by v prezidentských volbách kandidoval exprezident Václav Klaus, jeho syn i Zahradil. Pro ODS by to byl větší comeback, než si sama přeje.

Ano, prezidentské kandidatury se u nás vyhlašují různě. Třeba Miloš Zeman tu svou první kdysi vyhlásil v pražské podzemní hospodě jménem Jedová chýše. Seděl jsem tam s ním a pořád si pamatuju, jak první otázkou ze zakouřeného sálu bylo, co jako prezident udělá s vietnamskou komunitou. A podívejte: na Pražském hradě Zeman právě slaví šestý rok ve funkci.

Na rozdíl od Zahradila si ale Zeman nejdřív otevřel okno na Hrad neúspěšnou kandidaturou, v níž ho zradila vlastní ČSSD. A pak ho stále držel otevřené z Vysočiny, odkud vypouštěl otřepané bonmoty. Zahradil za sebou doma okno naopak zavřel, když už v roce 2004 odešel do Bruselu a bez bonmotů tam zůstal patnáct let. Definitivní to mělo být, když plánoval, že do Evropského parlamentu bude naposled kandidovat v roce 2014. Motivací pro to byl i bruselský europoslanecký důchod počítaný za odsloužené roky.

A vidíte: máme rok 2019 a je z toho najednou otevřené okno na Hrad. I Zahradil se nejspíš – stejně jako třeba Ivan Langer, jenž u známých sondoval svůj návrat – opil třináctiprocentním „comebackem“ ODS. Ten se ovšem poslední dobou zadrhl, když strana jen plačtivě stínuje každé slovo Andreje Babiše.

Ne že by se současný volební lídr ODS v Bruselu míjel s hlavním domácím společenskopolitickým proudem: k EU je dlouhodobě kritický a odmítá její federalizaci i euro. Zahradil taky určitě cítí, že v EU po volbách zřejmě posílí populistický proud, a proto má stále blíž i k politickým „ultras“. Ostatně právě to je další okno, které Zahradil nechal otevřené ve svém „prezidentském“ rozhovoru. Vyloučil sice spolupráci s Marine Le Penovou, Salvinimu a spol. ale v podstatě otevřel nejen okno, ale rovnou dveře.

Přitom právě Le Penovou se Zahradil inspiruje možná nejvíc: i ona kandidovala v roce 2017 na francouzskou prezidentku jako europoslankyně a postoupila až do druhého kola. Na rozdíl od Zahradila se ale chtěla stát prezidentkou na vrcholu své domácí politické kariéry, jíž ve Francii toho času dosáhla coby šéfka Národní fronty. Zahradil se šéfem ODS nikdy nestal a do Česka jezdí hlavně na eurovolby.

Lidé ho sice v průzkumech registrují jako jednoho ze čtyř známějších europoslanců, to je ale podobný výkon jako vylézt na Sněžku z jižní i severní strany bez kyslíkové bomby. Bývalý poslanec ODS nyní určitě ucítil šanci i proto, že nad prezidentskou volbou už nebude viset těžká deka Zemana, jenže to je málo. „Vedlejšími příznaky jsou například pravidelná četba Respektu, bezmezná důvěra ve zpravodajství ČT a volba TOP 09,“ napsal Zahradil před časem na adresu „pražské kavárny“, hybné síly prezidentské volby. Svého domácího nepřítele tedy zná. Teď už jen ty voliče.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud