Holec: Zlý Fiala ODS nespasí | info.cz

Články odjinud

Holec: Zlý Fiala ODS nespasí

KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Jaká ironie, když politická strana musí vyloučit svou volební kometu a nejpopulárnější tvář, aby se před ní chránila. Přesně to před týdnem postihlo ODS. Ta vyloučila Václava Klause mladšího, jenž se poslední dobou rétoricky inspiroval nacismem, mentálně se blížil spíš SPD a loajalitu pěstoval zásadně jen ke svému facebooku. Ano, Klaus mladší musel jít. Jeho mediálně bouřlivé vyhození ale jen zamaskovalo jinou věc: bídný stav ODS.

Ta už si nějaký čas udržuje lehký stav opilosti, když se permanentně oslavuje za „velký comeback“. Vše je ale relativní a i jeho velikost samozřejmě záleží na tom, kolik skleniček šampaňského v sobě zrovna máte. Šéf ODS Petr Fiala před časem například ODS prohlásil za „hegemona“ pravice, což je vlastně i smutná pravda: ODS prostě napravo zbyla, když začala umírat TOP 09, jež by nyní ve volbách možná vypadla ze sněmovny. ODS tak postihla velká hegemonie poloprázdna.

Terminologií naší fotbalové reprezentace lze říct, že ODS „vyhrává“, protože někdo jiný prohrává ještě hůř. Tedy aspoň do našeho posledního utkání s Anglií. ODS je ve skutečnosti takový hegemon, že v posledních sněmovních volbách utrhla jen o půl procenta více hlasů než Piráti a SPD, dvě obskurní a marginální party těžící hlavně z momentální nálady. A podobně „vyhrála“ i poslední pražské volby, když ve skutečnosti získala téměř stejně hlasů jako Piráti, Praha Sobě, ANO a Spojené síly pro Prahu.

Kdysi vládní „třicetiprocentní“ partaj se dnes ve sněmovně pere s Tomiem Okamurou a na pražském magistrátu s Janem Čižinským. Stagnaci ODS potvrzuje i trend výzkumů volebních preferencí: od sněmovních voleb v roce 2017, kdy získala 11,3 procenta hlasů, strana přidala procenta dvě. A od roku 2013, kdy ve sněmovních volbách utrpěla sedmiprocentní výprask, nějakých šest procent. Velký comeback tak vychází zhruba na procento hlasů navíc ročně, což je bomba. Ještě nějakých dvacet let, a bude ODS tam, kde v roce 2006.

Když se Fiala stal v roce 2014 šéfem ODS, slíbil, že ji vyvede z krize a nejspíš zase půjde. To nedodržel, i profesor politologie si v praxi vyzkoušel, jak je moc – nebo spíš její zdání – návyková. Problém pro ODS je, že Fiala svůj osobní potenciál nejspíš vyčerpal přesně tak, jak si kdysi i předpověděl. Dávno není o nic populárnější než jeho partaj a jako méně populární vychází i ze srovnání současných partajních lídrů. A nic moc na tom nezmění ani to, jestli si teď začne hrát na zlého Okamuru. Spíše naopak: zloba mu totiž nějak nejde k tváři.

ODS se ve skutečnosti nachází v následující situaci: nemá žádné velké téma, které by hýbalo lidmi. Nebo aspoň nejen těmi, co sedí ve vedení strany. Právě taky vykopla svého nejpopulárnějšího politika, její šéf už jí nic moc nepřidá a stejné prázdno je i za ním. V květnových eurovolbách strana jen recykluje staré tváře, které už to dokonce samy před časem zabalily. Ano, i lídr kandidátky ODS Jan Zahradil slíbil, že už nebude kandidovat, protože třikrát to úplně stačilo a slušný bruselský důchod už má. Navíc i jeho dramatický oblouk v ODS se po dvaceti letech logicky nahnul směrem dolů. Pak ale i on ve vzduchu ucítil „velký comeback“, takže teď znovu hrdě vede volební kandidátku.

Václav Klaus, zakladatel ODS a bývalý premiér i prezident, ODS v souvislosti s vyloučením svého syna veřejně pohřbil coby mrtvou stranu. Ponechme stranou jeho motivaci, otec prostě jen hájil svého syna, jenž kráčí v jeho mentálních šlépějích. Přesto se Klaus nejspíš dotkl i reality, jak se mu občas přihodí. Po posledních sněmovních volbách Fiala vše vsadil na opozici k ANO, ta ale nenese správné plody: zatímco volební preference ANO ještě mírně stouply, ODS spíše stagnuje. A někdejší voliči knížete Schwarzenberga mají radši piráta Ivana Bartoše než profesora Fialu.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud